PREVENCE NÁDORŮ/EPIDEMIOLOGIE

Prevence nádorů

Vulnerabilní populace a přehnaná důvěra ve screening zhoubných nádorů

François Eisinger, Jean-François Morère, Chantal Touboul, Jérôme Viguier, Jean-Yves Blay, Yvan Coscas, Christine Lhomel, Xavier B. Pivot

Institut Paoli Calmettes, Marseille, France; Paul Brousse Hospital, Villejuif, France; KantarHealth, Montrouge, France; Centre Hospitalier Régional Universitaire Trousseau, Tours, France; Centre Léon Bérard, Lyon, France; Clinique de la Porte de Saint Cloud, Boulogne Billancourt, France; Roche, Boulogne-Billancourt, France; Institut Regional du Cancer en Franche-Comté – University Hospital, Besançon, France

Východiska: Celonárodní průzkumy EDIFICE jsou od roku 2005 prováděny vždy jednou za 3 roky. Cílem je popsat chování související s doporučeným organizovaným screeningem (karcinom prsu a kolorektální karcinom). Nedávno jsme se však soustředili na úrovně důvěry v účinnost screeningu u lokalizací zhoubných nádorů, u nichž je k dispozici pouze příležitostný (oportunní) screening. Byly porovnány výsledky získané ve vulnerabilní a nevulnerabilní populaci.

Metody: V reprezentativním vzorku 1 600 osob (věk 40–75 let) byly s účastníky vedeny telefonické rozhovory, při nichž byla použita metoda podílů (kvót). Názory na účinnost screeningu zhoubných nádorů byly hodnoceny podle 8 anatomických lokalizací. Údaje byly analyzovány pomocí validovaného skóre vulnerability.

Výsledky: Pro lokalizace nádorů, kde neprobíhá organizovaný screening, byla zjištěna překvapivě vysoká úroveň důvěry v účinnost screeningu, která byla významně vyšší ve vulnerabilních než v nevulnerabilních populacích; v pořadí podle klesajících hodnot: karcinom plic 85 % vs. 78 % (p < 0,05), leukémie 69 % vs. 60 % (p < 0,05), karcinom žaludku 67 % vs. 56 % (p < 0,05), karcinom jater, 63 % vs. 48 % (p < 0,05), karcinom jícnu 59 % vs. 52 % (p < 0,05) a zhoubný nádor centrálního nervového systému 34 % vs. 27 % (p < 0,05). S tím kontrastuje situace u organizovaného screeningu, kde byly v obou populacích zjištěny velmi podobné vysoké úrovně důvěry: karcinom prsu 95 % vs. 96 % (nevýznamná hodnota p) a kolorektální karcinom 92 % vs. 94 % (nevýznamná hodnota). Rizikové faktory zhoubného nádoru jsou více prevalentní ve vulnerabilních populacích: vyšší BMI, více aktivních kuřáků a méně sportovních aktivit.

Závěry: Naše výsledky prokazují přehnanou důvěru v účinnost screeningu zhoubných nádorů, zejména ve vulnerabilních populacích. Představujeme dva protikladné mechanismy, které by mohly tuto paradoxní koexistenci přehnané důvěry ve screening zhoubných nádorů a vyšší expozici rizikovým faktorům pro vznik těchto nádorů vysvětlit. Zaprvé mohou mít jedinci (mylný) pocit, že jsou v bezpečné síti screeningu chráněni, a vystavují se proto vyšší expozici známým rizikovým faktorům. Tento postoj byl nazván „morálním rizikem“. Na druhé straně jsou ignorovány reálné skutečnosti, přestože si daní jedinci uvědomují, že mají vysoké riziko vzniku zhoubného nádoru, a oddávají se „zbožným přáním“, resp. „planým nadějím“.

Zdroj: Journal of clinical oncology