Prevence je cestou, jak zlepšit orální zdraví české populace

Česká stomatologická komora dlouhodobě upozorňuje na to, že zhotovení zubní výplně za peníze poskytované zdravotními pojišťovnami je v potřebné kvalitě prakticky nemožné a že pacienti mohou za zubní péči nejvíc ušetřit tím, že budou dbát na prevenci. V rozhovoru pro MT se k problematice vyjádřil „prezident‑elect“ doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., který se vedení stavovské organizace ujme v září.

• Jak mohou stomatologové přispět k tomu, aby lidé měli zdravé zuby od dětství až do seniorského věku?

Důležité je, aby stomatologové ve spolupráci se školou naučili všechny správně si čistit zuby. Švýcaři tím dokázali o 90 procent snížit výskyt zubního kazu a tato zubní péče klesla na 20 procent. Do jisté míry tak už dnes funguje i česká stomatologie. Nemáme přesná data, ale zcela nepochybně počet zubních kazů klesl díky tomu, že si lidé přispívají na zubní péči a jsou motivováni provádět zubní hygienu. Pamatuji si na předchozí období za socialismu, kdy jsme také tzv. učili lidi čistit si zuby, ale jim to bylo srdečně jedno, protože si mysleli, že je zodpovědností státu, aby měli zuby v pořádku. Stomatologie je vlastně ukázkou, že se dají díky prevenci ušetřit ohromné peníze.

• Jak ale konkrétně toho v současném systému zdravotnictví dosáhnout?

Náš systém je nelidský v tom, že tolerujeme lidem přejídání a pití alkoholu a nemotivujeme je finančně k tomu, aby byli zdraví. Systém nemá být, aby se vykázalo co nejvíc bodů a bylo co nejvíc lékařů – máme jeden z nejvyšších počtů stomatologů i lékařů na světě – jen udržujeme ohromný byznys a neděláme, co bychom měli, tedy udržet lidi zdravé co nejdéle.

• Uváděl jste jako příklad dobře zorganizované zubní prevence Švýcarsko, tam lidé s bolavými zuby ke stomatologům vůbec nechodí?

Nejčastějším důvodem ve Švýcarsku, jak lidé přijdou o zub, je, že si ho přelomí při sportu, čili paradentopatie. Zubní kazy tam mizejí. Bylo by dobré se k něčemu takovému dostat i u nás. Musí to být v kombinaci – stomatolog jde do školy, učí v ordinaci a spolupracuje s dentální hygienistkou, protože jeho čas je příliš drahý na to, aby dělal individuální nácvik čištění zubů.

• V ČR se řada lidí brání platbám u stomatologa s odkazem, že odvádějí zdravotní pojištění.

V české stomatologii si pacienti nemohou připlácet, spoustu věcí platí zcela, pojišťovna jim na to nic nedá. Stomatologie čerpá od zdravotních pojišťoven polovinu toho, co dřív, přišla tak o deset miliard, které se přesunuly do nemocnic. Bylo by férové, a lidé by měli úplně jiný pocit, kdyby se jim snížilo pojištění, ročně o 2 000 korun, což by odpovídalo tomu, co nyní v průměru dají z vlastní kapsy. Nic proti tomu, že se peníze ze stomatologie přesunuly do nemocnic, ale mělo by se to říct lidem. Nemůžou se zlobit na stomatologa a nemůžou se pak divit, že na venkově stomatologa nemají, ne že by tam pacienti byli tak chudí, ale méně se přizpůsobili a jsou méně ochotni si platit, takže zubní lékař tam zkrachuje.

• Kolik by tedy potřebovala zubní péče prostředků, aby se udržela na evropské úrovni?

Kdybychom chtěli udržet úroveň alespoň na úrovni socialismu, teď nemluvím o evropské úrovni 21. století, tak bychom potřebovali asi dvakrát tolik peněz. Pacientům, kteří využívají pouze péče zcela hrazené z pojištění, poskytuje nyní stomatologie metody ze 70. až 80. let 20. století. Všichni jen mluví o tom, jací jsou stomatologové asociálové, že nechtějí dělat výplně za cenu, kterou jim hradí zdravotní pojišťovny, a nevidí kvalitu.

• Když stát nechce na stomatologii přidat, mohlo by být řešením připojištění?

Připojištění je nesmysl a doufám, že v Čechách nebude existovat. Připojištění je, že se vyberou další peníze od lidí a koupí se za spoustu miliard další přístroje, které nikdo nepotřebuje. Nejlepší by bylo lidem ty peníze nechat, jak jsem už zmínil, byly by to 2 000 korun na rok. Za 1 000 korun by byl pacient při každoroční kontrole v ordinaci vážený zákazník, dalších 1 000 korun by si mohl šetřit a jednou za dvacet let, když by potřeboval něco většího, měl by 20 000 korun a mohl říct, co chce.

• Vraťme se k letošnímu Světovému dni orálního zdraví, který je 20. března a jeho tématem je, jak udržet zdravý chrup od dětství po seniorský věk. Pozorujete u mladších ročníků už větší ochotu pečovat o své zuby?

To je naprosto nesrovnatelné. Tady se často vzývají věci, které mi přijdou až hororové, třeba školní prohlídky, kdy zubní lékař během vymezené doby všem žákům prohlédl zuby, všem vyvrtal kazy, rychle a bez umrtvení. Bylo to šílené. Tento systém už dnes naštěstí není. Společnost se rozdělila – máme rodiny, které o sebe pečují, tam je počet kazů dramaticky nižší. Zejména státní lékaři přicházejí do styku s rodinami z vyloučených lokalit, které nedodržují zásady zubní hygieny. Na děti z těchto rodin je potřeba se soustředit, a to i finančně, aby dostaly šanci a naučily se o zuby pečovat. Dospělí jsou už ztracení a do jisté míry by měli nést důsledky toho, že se o sebe nestarají. Třeba je poučené vlastní děti přivedou k rozumu.


K VĚCI...

Péče o dětský chrup

• Děti s kazivými lézemi mohou hůře prospívat.

• V Německu hradí pojišťovny dentální hygienu od 6 do 18 let věku.

• Švýcarsko má od roku 1963 preventivní program, kazivost klesla o 90 %.

• V ČR se koncept systematické prevence neřeší.

Péče o chrup seniorů

• Podcenění prevence: parodontitida, zubní kaz, bezzubost.

• Prevalence bezzubosti v EU ve věku 65–74 let je 16–60 %, v ČR nad 65 let 21 %.

Zanedbaná ústní hygiena

• Násobení rizik: nadváha + nedostatek pohybu + kouření + zubní plak = o 70 % vyšší riziko infarktu.

• Šíření mikrobů krví, srdečně‑cévní nemoci, diabetes 2. typu, nemoci plic a jater, předčasné porody.

Zubní výplně v ČR

• Ročně za pět milionů výplní dají zdravotní pojišťovny 1,5 miliardy korun.

Zdroj: MT