Přesune se těžiště české vědy do Brna?

Johan Gregor Mendel odhalil základy dědičnosti, a zapsal tak nesmazatelně Brno do historie vědy. K objevu mu stačil kousek záhonu v Augustiniánském klášteře na Starém Brně, kde křížil hrách. Před nedávnem Brno udělalo další výrazný krok k tomu, aby se časem zařadilo k evropské vědecké elitě. Evropská komise před prázdninami schválila financování projektu nově vznikajícího Středoevropského technologického institutu – CEITEC.

Šest stovek tuzemských, ale i zahraničních vědeckých pracovníků se tak může těšit na nové laboratoře a další zázemí, které na ploše 25 000 m2 vzniknou v rámci univerzitního kampusu Bohunice a v areálu Pod Palackého vrchem v Brně, kde sídlí Vysoké učení technické, postupně do roku 2014. Stavby včetně pozemků spolknou jeden a půl miliardy z celkového rozpočtu projektu, který přesahuje pět miliard korun. „Nejdražší položkou jsou vědecké přístroje. Na ty padne částka vyšší než 2,7 miliardy,“ uvedl výkonný ředitel CEITEC Mgr. et Mgr. Tomáš Hruda. Bez zajímavosti není, že celkem bude v institutu CEITEC 671 vědeckých přístrojů, přičemž 18 jich bude dražších než 20 milionů korun.

„Nejdřív se začnou stavět čtyři budovy v areálu Pod Palackého vrchem. Začátek výstavby byl původně naplánován na konec září. Trochu se to pozdrželo, ale stavět začneme nejpozději do konce roku tak, aby v roce 2014 byly budovy hotové,“ informovala mluvčí institutu Petra Střítecká. V novém areálu vzniknou kromě kanceláří tři sdílené laboratoře. Další budovou institutu bude oválný pavilon se sedmi sdílenými laboratořemi. Celá stavba se napojí na budovy univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích. „CEITEC jako největší brněnský projekt symbolizuje velmi dynamický rozvoj celého regionu. Schopnost klíčových hráčů domluvit se v případě strategických projektů na společném postupu je oblastí, ve které by mohly ostatní regiony od jižní Moravy opisovat, CEITEC je toho velmi dobrým příkladem,“ vyzdvihl úsilí všech stran participujících na projektu při jeho slavnostním představení veřejnosti premiér Petr Nečas. Připomeňme, že akademické instituce v projektu zastupují čtyři brněnské vysoké školy – Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita a Veterinární a farmaceutická univerzita. Kromě nich ještě dva vědecké ústavy – Ústav fyziky materiálů Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství.

Cíle: CEITEC netrpí skromností

Propojení vědy v oblasti přírodních věd s oblastí pokročilých materiálů a technologií vyplývá také ze zaměření Středoevropského technologického institutu. Klade si za cíl mimo jiné objasňování mechanismů vzniku a šíření závažných onemocnění, nalezení metod jejich prevence, včasné diagnostiky a terapie, dále vývoj pokročilých materiálů a funkčních nanostruktur mimo jiné i pro medicínu. Vědci se chtějí pokoušet i o využití rostlinných systémů jako obnovitelných zdrojů materiálů a biologicky účinných látek, k čemuž by jim měly pomáhat nové informační a komunikační technologie. Součástí projektu CEITEC je sedm základních výzkumných programů: molekulární medicína, strukturní biologie, pokročilé materiály, výzkum mozku a lidské mysli, pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární veterinární medicína.

Výzkumný program molekulární medicíny by se měl zaměřit např. na využití moderních přístupů k analýze genomů (lidských i mikrobiálních), na molekulární úrovni studovat vlastnosti buněk související s nádorovou transformací a rezistencí vůči moderní protinádorové léčbě a analyzovat mechanismy vedoucí k poruchám imunitní odpovědi organismu. Mezi nemoci studované v rámci projektu budou proto zahrnuta nádorová onemocnění, neuromuskulární, neurodegenerativní a metabolické poruchy, infekční choroby a defekty imunitního systému.

Nové chirurgické a dentální implantáty a bioaktivní vrstvy lze mimo jiné očekávat také při aplikaci výzkumu v oblasti pokročilých materiálů. Vědci v CEITEC totiž zkoumají a testují nosiče z resorbovatelných biomateriálů pro nahrazení, reparaci nebo zlepšení poškozené tkáně či orgánu. Studium nanotechnologií zase slibuje například jejich využití v oblasti biomedicíny pro cílený transport léčivých látek do organismu.

V oblasti výzkumu mozku a lidské mysli se chtějí vědci soustředit na studování všech aspektů poškození a reparace nervové tkáně na buněčné, molekulární a klinické úrovni. Plánován je i interdisciplinární výzkum ve všech oblastech neurobiologie, neuropsychofarmakologie, funkční neuroanatomie, neurofyziologie a neuroradiologie (metody zobrazování nervové soustavy), neuropsychologie, neurologie, psychiatrie a výpočetních neurověd.

Pro úspěch Středoevropského technologického institutu budou klíčové dva faktory, lidé a ekonomická udržitelnost centra. Nezbývá, než si v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti nejen české vědy přát, aby CEITEC disponoval dostatkem kvalitních vědeckých kapacit a také financí potřebných pro provoz a rozvoj centra i do budoucna.

Zdroj: Medical Tribune