Preskripční limity v roce 2006 - Na jakých lécích jsme ušetřili? – 2. část

Antiinfektiva

Z antiinfektiv mají zdaleka nejvyšší spotřebu antibakteriální léčiva, zejména antibiotika. Přehled spotřeby léků v této podskupině dokumentuje graf 1 (pozn. red.: není‑li uvedeno jinak, uvádí se ve všech grafech spotřeba v počtu denních definovaných dávek přepočtených na tisíc obyvatel a den, tedy v DDD/TID). Jak vidno, spotřeba antibiotik v roce 2006 poklesla. Nelze vyloučit, že k tomu přispěl fakt finančních limitů. Nelze však vyloučit ani jiné vlivy, neboť spotřeba antibiotik se mění i podle výskytu respiračních infekcí v tom kterém roce. Pokles spotřeby antibiotik by bylo možno hodnotit pozitivně, neboť je prokázáno, že antibiotika jsou v ČR (tak jako ve většině vyspělých zemí) předepisována zbytečně často, přičemž není vždy zvolen jejich optimální druh. Kdo pochybuje o správnosti těchto slov, nechť se seznámí s doporučeními pro podávání jednotlivých antibiotik u respiračních infekcí a u uroinfekcí, která byla konsensuálně schválena všemi odbornými společnostmi ČLS JEP (viz www.cls.cz, odkaz na odborné projekty).

Na grafu 1 vidíme nepřiměřeně vysoké spotřeby makrolidů a tzv. chráněných penicilinů (např. Augmentin, Amoksiklav a jiné aminopeniciliny chráněné proti betalaktamázám působením kyseliny klavulanové nebo sulbaktamu).

Porovnání spotřeby vybraných antibiotik v ČR a ve Švédsku dokumentuje graf 2, detailní data pro jiné evropské země jsou dostupná na adrese www.esac. ua.ac.be. Tuto záležitost nelze brát na lehkou váhu, neboť nejde jen o peníze, ale zejména o vytváření rezistentních kmenů mikrobů. Že se tento problém týká i ČR, vyplývá z přehledu rezistence vůči antibiotikům, který lze stáhnout ze stránek www. rivm.nl/earss. Z tohoto pohledu je situace vážná zejména u chinolonů, které též patří do skupiny příliš často předepisovaných antibiotik v ČR.

Léčiva muskuloskeletálního systému

Nesteroidní antiflogistika

Nesteroidní antiflogistika (NSA) jsou zdaleka nejnákladnější a nejčastěji předepisovanou (a kupovanou) skupinou léků muskuloskeletálního sytému. Podobně jako u antibiotik bývá příliš častá preskripce NSA považována za známku neúčelné farmakoterapie (např. ve Velké Británii), neboť rizika podávání NSA nejsou zanedbatelná. Přesto po zavedení přísných lékových limitů v ČR spotřeba těchto léků příliš neklesla (viz graf 3). Svůj podíl na tom mají i pacienti, kteří si NSA sami kupují nebo svá „osvědčená“ NSA od lékaře přímo vyžadují.

Z dostupných údajů v ČR nelze odlišit spotřebu COX‑selektivních NSA, která nepochybně klesla díky zprávám o jejich negativním působení na kardiovaskulární systém. Bohužel do našeho povědomí nedospěly údaje o riziku hepatotoxicity nimesulidu, které je vyšší, než se původně očekávalo. Sami výrobci v SPC upozorňují, že tento lék je třeba podávat po co nejkratší možnou dobu. Přes tuto skutečnost spotřeba nimesulidu v roce 2006 stoupla (viz graf 4). Přitom je známo, že poměrně nízká COX‑2 selektivita nimesulidu není nejlepší ochranou před vznikem nesteroidní gastropatie, tou je současné podávání inhibitorů protonové pumpy.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 15/2007, strana B8

Zdroj: