Přeregistrace bude pro nemocnice náročnější

Navrhovaná přeregistrace zdravotnických zařízení se dotkne nejen soukromých lékařů, ale i nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví sice zdůrazňuje, že soukromí lékaři se náročnosti přeregistračního procesu bát nemusejí, zástupci nemocnic však volají, že pro ně bude požadavek na přeregistraci administrativně i organizačně velmi náročný.

„Rozsah předkládaných registračních údajů krajům se výrazně zredukoval – poskytovatelé péče by měli dodat své základní identifikační údaje, obor a poskytované zdravotní služby a místo výkonu služeb včetně kontaktní adresy a časového rozsahu poskytování zdravotních služeb,“ řekl Medical Tribune náměstek pro legislativu ministerstva zdravotnictví Mgr. Martin Plíšek. Jeho ujištění však platí hlavně pro soukromé lékaře. Zástupci Asociace českých a moravských nemocnic poukazují na to, že pro středně velkou nemocnici bude přeregistrační proces administrativně velmi náročnou záležitostí.

„Nemocnice střední velikosti bude muset doložit 12 dokladů o zhruba 120 až 200 stranách, z toho čtyři doklady vydané cizí osobou na základě podkladů o rozsahu přibližně 20 až 50 stran. Pro správní a personální úsek nemocnice této velikosti to bude představovat nejméně měsíc práce, kdy se nebude moci věnovat ničemu jinému,“ sdělili MT JUDr. Jana Popovičová a prof. MUDr. Ing. Petr Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.

Podle nich bude přeregistrace náročná i pro samotné kraje, které s iniciativou pro přeregistraci údajně přišly. „Lze předpokládat zahlcení zdravotních úseků krajských úřadů, jež kromě vyhodnocení a zpracování podkladů v průměru 8 až 12 nemocnic budou muset přeregistrovávat stovky až tisíce ambulantních zdravotnických zařízení na jeden kraj,“ myslí si zástupci AČMN a dodávají: „A to za situace, kdy registrující orgány všechny nezbytné údaje a doklady mají, neboť povinností zdravotnických zařízení je všechny změny hlásit a doklady doplňovat.“ O přínosu přeregistrace pro nemocnice a pro kraje JUDr. Popovičová s prof. Fialou pochybují. „O přínosu pro nemocnice nelze vůbec hovořit. Také pro krajské úřady to bude znamenat velkou zátěž. My si myslíme, že zbytečnou. Nemocnice i úřady to bude stát miliony v době, kdy je třeba šetřit každou korunou. Bude to na úkor prostředků, kapacit a sil, jež by bylo vhodnější věnovat pacientům,“ sdělili MT.

Pokud bude schválena, přeregistrace se dotkne všech zdravotnických zařízení v České republice. Nejpřísnější podmínky přitom čekají fakultní nemocnice, které budou mít na přeregistraci kratší dobu než ostatní poskytovatelé a celkově budou muset poskytnout více údajů a splnit daleko vyšší nároky.

Bulovce je osmdesát

Slavnostním koncertem Pavla Šporcla a vernisáží výstavy fotografií sestávající z historických snímků Nemocnice Na Bulovce a portrétů osobností z dílny Jadrana Šetlíka vyvrcholily 19. září oslavy 80. výročí otevření pražské Nemocnice Na Bulovce. Bulovka byla otevřena 21. června 1931. Dnes je známá především jako pracoviště s jedinou infekční klinikou a také svým onkologickým centrem. Bulovka se zapsala i do historie, právě sem byl po atentátu odvezen zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Nemocnice se ale také účastnila odboje. Lékaři zde zachraňovali raněné z květnového povstání a po válce pomáhali při likvidaci tyfové nákazy v Terezíně a dalších infekčních nemocí. Statut „fakultní“ získala Bulovka v 50. letech, kdy se také stala státní nemocnicí. Nyní je ovšem už jisté, že na konci letošního roku o tento statut přijde.

Zdroj: Medical Tribune