Přehnané uklízení ničí plíce stejně jako kouření
Dalším rizikovým faktorem pro rozvoj plicních onemocnění může být vedle kouření i dlouhodobá expozice čisticím přípravkům, zejména ve formě sprejů. Upozorňují na to plicní lékaři, kteří varují před častým používáním čisticích a dezinfekčních prostředků ve špatně větraných prostorách. Přípravky totiž obsahují řadu chemických látek, které při dlouhodobém vdechování poškozují průdušky a mohou vést zejména k rozvoji nejen astmatu, ale i CHOPN.
S chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) se v Česku léčí zhruba 250 000 lidí, odhadem přibližně dalších 450 000 osob o svém problému neví. Podle nové definice CHOPN pro rok 2025 jde o plicní onemocnění spojené s chronickými respiračními symptomy vyvolanými abnormalitami dolních dýchacích cest a/nebo plicních sklípků, způsobujícími perzistující, často progresivní obstrukci dolních dýchacích cest. Je přitom prokázáno, že DDC i plicní sklípky postupně poškozují škodliviny z ovzduší.
Jak upozorňuje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., z Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové, nové souvislosti poukazují na rizika čisticích prostředků pro rozvoj astmatu i CHOPN. Při opakovaném a dlouhodobém používání čisticích a dezinfekčních prostředků, především ve formě sprejů, se do ovzduší, zejména uvnitř budov, dostává velké množství chemických látek. Pokud je člověk každodenně vdechuje, mohou významně poškodit jeho průdušky. U mladších lidí hrozí propuknutí nebo zhoršení již existujícího průduškového astmatu. Starší lidé jsou pak náchylnější také k rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci. Každý člověk tedy nezávisle na tom, jestli kouří, nebo nikoli, může CHOPN onemocnět.
Častý úklid jako nový rizikový faktor
O negativním vlivu čisticích prostředků na plicní funkce již existují i první vědecké důkazy. V této souvislosti doc. Koblížek připomíná loni publikovanou norskou studii prováděnou v několika evropských zemích, která v průběhu 20 let sledovala přes 6 000 lidí. Vědci se účastníků dotazovali na způsob uklízení a typ používaného čisticího prostředku a následně testovali jejich plicní funkce. „Ukázalo se, že dlouhodobé vdechování částic z úklidových prostředků má na zdraví obdobný dopad jako pravidelné kouření 10–20 cigaret denně. Kapacita plic se výrazně snížila zejména ženám, které jsou na znečištění citlivější a jsou mu také více exponovány,“ vysvětluje doc. Koblížek.
Také metaanalýza dvacítky prací zaměřených vesměs na astma, v několika případech i na CHOPN, potvrdila, že chronická expozice čisticím prostředkům zvyšuje riziko vzniku astmatu i CHOPN. Jak se odborníci shodují, v této době již existuje shoda ohledně negativního vlivu indoor znečištění prostředí na dýchací cesty a plíce u vnímavých osob, včetně negativního vlivu čisticích prostředků. Existují již i první důkazy o přínosech ochranných opatření na plicní funkce, symptomy a kvalitu života.
Podle nejnovější práce z října 2024 je naprosto nezpochybnitelné a jsou dostatečné vědecké důkazy o tom, že škodliviny ve vnitřním prostředí, mimo jiné i čisticí prostředky, ale také látky uvolňující se z nábytku, podlahy, barev atd., mohou ovlivňovat lidské zdraví. Další práce z tohoto roku poukazuje na význam genové predispozice, která ovlivňuje odolnost organismu. Jak z práce vyplývá, zejména křehčí lidé by pak měli myslet na to, co dýchají venku, zda kouří, ale také na to, co dýchají uvnitř, protože i nezdravé indoorové vlivy jsou rizikovým faktorem rozvoje mnoha respiračních nemocí.
Lidé, kteří pravidelně uklízejí doma nebo v rámci zaměstnání, by se proto měli chránit používáním roušek nebo respirátorů, pomáhá i krátkodobé intenzivní větrání. Častý úklid nebo kouření ale nejsou jedinými faktory, které zvyšují riziko rozvoje plicních chorob. Velkou roli hraje vedle genetiky i prostředí, v němž se člověk většinu dne pohybuje. „V České republice máme dlouhodobě problém s množstvím škodlivin, které se do ovzduší uvolňují z tranzitní dopravy. Lidé, kteří žijí v blízkosti rušných silnic, jsou jim extrémně vystaveni. Většina zemí Evropy, včetně ČR, neplní cíl Světové zdravotnické organizace (WHO), který udává doporučené koncentrace polétavého prachu. Zejména částice menší než 2,5 mikrometru se přitom skrze plíce mohou dostat až do krve, kde představují nebezpečí pro mozek či srdce a škodlivé jsou i pro vývoj nenarozených dětí,“ upozorňuje doc. Koblížek.
CHOPN bude přibývat u nedonošených jedinců
S CHOPN se potýkají zejména lidé starší 50 let. V důsledku trvalého zánětu u nich dochází ke zúžení dýchacích cest – do plic a z nich proudí jen omezené množství vzduchu, což působí problémy s dýcháním. „K nejčastějším projevům CHOPN patří dušnost, kašel nebo vykašlávání hlenu. Jde o příznaky typické pro všechna plicní onemocnění, a proto pacient musí pro správnou diagnostiku navštívit pneumologa. Bohužel, pacienti mají často tendenci příznaky podceňovat a odkládají návštěvu lékaře až do chvíle, kdy už mají plíce výrazně poškozené. Pokud však odhalíme nemoc v raném stadiu, jsme schopni díky moderní léčbě zmírnit její projevy, a zlepšit tak celkovou kvalitu života pacienta,“ říká předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., Klinika nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.
Jak zdůrazňuje, CHOPN zabíjí celosvětově ročně 3,5 milionu lidí, z toko je 30–40 procent kuřáků. „Začínáme se tedy odchylovat od paradigmatu, že většina pacientů s CHOPN jsou kuřáci, a potvrzuje se, že příčin je daleko více. V současné době se navíc objevují nové entity, které také povedou k rozvoji CHOPN, a to nedonošenost a deficit α1-antitrypsinu. Tento deficit způsobuje genetické onemocnění, o němž již víme delší dobu, ale dokud jsme neměli k dispozici substituční léčbu, progredovalo velmi rychle a pacienti umírali časně,“ dodává prof. Sova.
Do budoucna se podle něho bude vzhledem k moderní neonatologické péči, která dokáže zachránit vysoké procento i velmi předčasně narozených dětí, objeví další poměrně významná skupina rizikových osob. „Bohužel u těchto lidí se ukazuje, že se u nich CHOPN bude vyvíjet mnohem pravděpodobněji než u jedinců porozených v termínu. Problém nedonošenosti přitom bude do budoucna nejspíše akcelerovat,“ upozorňuje prof. Sova, podle něhož se do budoucna bude CHOPN vyvíjet nejen ve zmíněných rizikových kategoriích, ale zřejmě i následkem kouření zahřívaného tabáku, jehož dopady na zdraví zatím nejsou doloženy. Nicméně odborníci předpokládají rizika srovnatelná s kouřením klasických cigaret. Doporučit nelze ani elektronické cigarety, které zvyšují závislost na nikotinu a mohou zapříčinit mnohá další onemocnění.
Cílená léčba znamená naději i u CHOPN
Základem léčby astmatu a CHOPN jsou inhalační léky. Jen ty přijdou ročně na 3,5 mld. korun. Náklady na léčbu všech plicních nemocí se ročně pohybují mezi 15–20 mld. Kč. Existují již i další léčebné postupy (transplantace, infuze atd.), které významně prodlužují pacientům život, přičemž většina těchto finančně nákladných postupů je v ČR dostupná.
Pro pacienty s těžkou formou CHOPN by nadějí do budoucna mohla být nová biologická léčba. „Nejspíše do tří let budeme mít v Česku k dispozici první biologické léky, které budou přímo působit na buňky stojící za poškozením plic a dolních cest dýchacích. Půjde o velmi nákladnou léčbu, která by však mohla pomoci pacientům s těžkou a nestabilní formou nemoci. Už v příštím roce začnou pneumologové hledat vhodné adepty pro tuto terapii,“ říká doc. Koblížek.
Jak doplnil prof. Sova, v současné době probíhá řada registračních studií nových biologických léků, které by se v budoucnu měly dostat na náš trh a pomoci v léčbě pacientů s CHOPN. „Většina probíhajících studií cílí na pacienty s CHOPN, kteří mají časté exacerbace, některé z léků míří na nemocné, kteří mají zároveň s exacerbacemi i vysoký počet eosinofilů. Objevují se i léky cílící přímo na zánětlivou kaskádu CHOPN, které, věřím, budou u nás dostupné do pěti let,“ říká prof. Sova s tím, že skupina nových léků by do budoucna mohla pomoci 5–10 procentům pacientů s CHOPN, což z 250 000 není zanedbatelné číslo.
Vedle samotné léčby hraje významnou roli zejména prevence a zdravý životní styl. Například studie probíhající 25 let zkoumala stravovací návyky několika tisíc lidí. Ukázalo se, že u příznivců fastfoodového stravování se oproti těm, kteří se stravovali zdravě, rozvinula za sledované období ve 25 procentech těžká plicní rozedma. V kohortě zdravě se stravujících rozedmou trpěla jen 2–3 procenta sledovaných. Tato práce potvrdila, že existují i preventivní kroky, které pravděpodobně brání rozvoji CHOPN.
Jak se lékaři shodují, v počátečních fázích nemoci často stačí vyvarovat se rizikového chování. Proto je vhodné spolu s pacientem vytipovat činnosti, které mu škodí. Pomůže, když se zbaví závislosti na kouření nebo se v práci přesune do méně prašného prostředí a začne používat ochranné pomůcky. Jde o drobné změny, které ale dokážou nemoc zásadně zpomalit.
Ke klíčovým preventivním krokům patří kromě nekouření a zdravého životního stylu i vakcinace proti respiračním infekcím, které patří k nejčastějším plicním onemocněním. „Pacientům nabízíme očkování proti chřipce, covidu-19 a pneumokokovým infekcím. Doporučujeme rovněž očkování proti RS virům. Lidé s poškozenými plícemi totiž patří mezi ohrožené skupiny. Zmíněné infekce by tak pro ně mohly být mnohdy až fatální,“ upozorňuje předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů a členka výboru Českého občanského spolku proti plicním nemocem prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová.
I přes preventivní programy a nejmodernější terapie pacienti s plicním onemocněním stále nepřicházejí včas. Nezanedbatelnou část plicních onemocnění představuje i karcinom plic, kde je prodlení často fatální. I zde již funguje screeningový program pro rizikové osoby, který je v rukou praktických lékařů a pneumologů. Jak MUDr. Čierná Peterová varuje, ročně je karcinom plic v ČR diagnostikován u 6 600 osob, přitom u 66 procent v již v pokročilém stadiu onemocnění. Pětiletého přežití v pokročilém stadiu IV dosahuje jen 11 procent, každoročně na tuto nemoc umírá 5 200 nemocných.
Významnou část prevence plicních chorob představují i edukační aktivity, kdy pneumologové např. vzdělávají pacienty o dopadech kouření či inhalace tabákových výrobků. Osvětu se jim daří šířit i díky řadě akcí pro veřejnost. „Lidé se často bojí zajít k lékaři, přestože je dlouhodobě sužují problémy jako kašel nebo dušnost. Proto se snažíme pacientům co nejvíce přiblížit i mimo ordinace. V rámci Světového dne CHOPN, který připadá na 20. 11., si lidé mohou každoročně na několika místech v Česku nechat zkontrolovat stav svých plic. Loni se touto cestou podařilo lékařům odhalit několik desítek plicních poruch.“