Předpovědi administrativního kolapsu ordinací se nepotvrdily

Soukromí lékaři považují za pozitivní průvodní jev zavedení regulačních poplatků především větší snahu pacientů o komunikaci o svém zdraví, ale také vyšší obecný zájem veřejnosti o problematiku zdravotnického systému a možnostech jeho reformy. Naopak negativně na ně zapůsobila mediální kritika lékařů, prezentovaná částí sdělovacích prostředků. Tyto názory vyplynuly z ankety, kterou svým členům předložila Koalice soukromých lékářů (KSL) a jejíž výsledky prezentovala 30. ledna v Praze.

„Bohužel z některých tiskových produkcí vyšli lékaři jako ziskuchtivci, kteří si jen prosadili další přísun peněz. Přitom samozřejmě platí, že jen dodržujeme zákon, který jsme sami nenavrhli. Většina lidí to naštěstí chápe,“ konstatoval mluvčí KSL MUDr. Jiří Pekárek na zmíněném prezentačním breefingu.

Z dalších výsledků ankety vyplývá: Jednoznačně „ne“ odpověděli lékaři na dotazy, zda při výběru nastaly problémy ze strany pacientů, resp. zda agenda výběru nějakým způsobem narušila provoz ordinací. Případnou kvantitativní změnu v poptávce po ambulantní péči chtějí vyhodnotit až po dlouhodobější zkušenosti, nejlépe na konci roku 2008. Všechny členské organizace KSL se shodují v názoru, že je příliš brzo na případnou korekci nominální výše poplatků v podobě 30, 60 a 90 korun, nicméně považují za vhodné účinněji poplatkem regulovat některé úkony ambulantních lékařů. Například vybírat 90 Kč při návštěvě u pacienta nebo v případě návštěvy pacienta u lékaře primární péče, u něhož není registrován.

„Shodujeme se v mínění, že toto opatření by mimo jiné eliminovalo častý jev ‚bezbřehého putování‘ některých lidí systémem ambulantní péče, že by chránilo řádně registrované pacienty, kteří dodržují optimální režim užívání této péče, ale do značné míry by chránilo i samotné lékaře,“ řekl J. Pekárek.

Soukromí lékaři se nepřiklánějí k uplatňování výjimek v poplatcích u některých skupin obyvatelstva. Výjimky podle nich oslabují efekt regulace. Zejména nelze připouštět výjimky vzniklé ze sociálních důvodů, neboť ty musejí být řešeny právě jen v rámci sociálního systému.

KSL v současnosti reprezentuje na patnáct tisíc lékařů a zubních lékařů a pokrývá prakticky celou škálu odborností ambulantní péče. Členskými organizacemi jsou Sdružení praktických lékařů (SPL) ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) ČR, Sdružení soukromých gynekologů (SSG) ČR, Sdružení ambulantních specialistů (SAS) ČR a Česká stomatologická komora (ČSK). Zástupci těchto členských sdružení doplnili prezentaci celkových výsledků uvedené ankety o specifické zkušenosti ze své odbornosti.

Podle předsedy SSG MUDr. Vladimíra Dvořáka již první měsíc poplatkového systému potvrdil neoprávněnost katastrofických scénářů, předpovídajících administrativní kolaps ordinací a vyhrocení vztahů mezi pacienty a lékaři.

Další nenaplnění nepříznivých předpovědí konstatoval předseda SPLDD MUDr. Pavel Neugebauer: „Přiznávám, že mezi některými pediatry existovaly obavy z neúměrné exploze telefonického konzultování rodičů s lékařem v případech počínajících potíží dítěte. Tím by rodiče samozřejmě mohli předcházet placení při vyšetřeních, která nejsou bezpodmínečně nutná. Po měsíci však můžeme říci, že počet telefonátů sice poněkud vzrostl, ale neovlivňuje nijak výrazně rytmus naší práce. Řadu telefonických dotazů totiž dokáže kvalifikovaně vyřídit i sestra.

Místopředseda SPL MUDr. Jan Jelínek zdůraznil, že zvýšený zájem o současný stav českého zdravotnictví, včetně faktu, že veřejnost začíná chápat nutnost reformy, si de facto „odpracovali“ lékaři sami. „Namísto reálných informací jsme si totiž v mnohých periodikách spíše přečetli, proč nevybírat poplatky, jak je neplatit, nebo dokonce jak přijít do ordinace pokud možno v pondělí ráno s pětitisícovkou. Vysvětlení faktu, že určité prvky zdravotnického systému je bezpodmínečně nutné regulovat, jsme v tisku nalezli opravdu jen ojediněle, a lidé se proto ptali svých lékařů. Myslím, že problémy s výběrem poplatků nastaly jen výjimečně tam, kde lékař neměl čas či možnost svým pacientům vše dostatečně vysvětlit,“ řekl J. Jelínek.

MUDr. Zorjan Jojko, úřadující místopředseda SAS, komentoval skeptickou prognózu, podle níž ambulantním specialistům hrozil po zavedení regulačních poplatků velmi výrazný úbytek pacientů, a tedy i zásadní úbytek celkových příjmů: „Jednak nemáme zprávy o masovém snížení pacientské návštěvnosti, jednak lze konstatovat, že současná úprava úhradové vyhlášky, výběr poplatků a konec konců i nové daňové předpisy zajišťují, že ani v případě 20% úbytku pacientů nepocítí specialista pokles výdělků,“ řekl Z. Jojko.

V diskusi k výsledkům uvedené ankety KSL zazněly i náměty možných technických a organizačních zlepšení poplatkové agendy, resp. jejích důsledků. Mimo jiné MUDr. Dvořák informoval o případné variantě řešení úhrad poplatků prostřednictvím elektronických karet pojištěnce a MUDr. Jelínek upozornil na prvek praktikovaný v některých evropských zemích – vyčlenění pravidelného časového úseku ordinačního režimu pro telefonické konzultace s pacientem.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2008, strana B1

Zdroj: