Právní problematika v ordinaci praktického lékaře

V dnešním vydání přinášíme poslední ochutnávku z bohatého programu 1. kongresu primární péče, který se koná v závěru tohoto týdne v TOP Hotelu Praha. Velkou pozornost jistě vzbudí i příspěvky, které budou věnovány právní problematice v ordinaci praktického lékaře. JUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR v Praze se pokusí odpovědět mimo jiné na otázky, za jakých podmínek je možné léčit nezletilého pacienta nebo jaká práva má zákonný zástupce nezletilého nemocného (zpravidla rodič). Podle občanského zákoníku mají nezletilí způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Kdy tedy může udělit souhlas s léčbou sám nezletilý a kdy je nutno vyžadovat souhlas jeho zákonného zástupce? Je nutné, aby rodič byl při léčbě svého dítěte přítomen v ordinaci? Nejen s těmito, ale s řadou dalších nejasností je lékař konfrontován při léčbě nezletilého a při vágnosti právní úpravy často neví, jak postupovat vůči dětskému pacientovi nebo jeho zákonným zástupcům.

Kdy lze požadovat přímou úhradu od pacienta a jaký je způsob stanovení ceny zdravotní péče nehrazené z veřejného zdravotního pojištění? Existuje volnost při stanovování cen, lze do ceny promítnout oprávněné náklady a přiměřený zisk? Této problematice se bude věnovat ve svém vystoupení Mgr. Jakub Uher, právník, který úzce spolupracuje s oběma sdruženími praktických lékařů.

Další nejasnosti kolem informovaného souhlasu

Konvence o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny se jako nejvyšší zdravotnický zákon výrazně dotýká každodenní lékařské praxe. Jak? Nejen o tom, ale i o důvodech, které vedly ke vzniku konvence, zejména s důrazem na problematiku řádné informovanosti nemocných, pohovoří prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc., z Fakulty humanitních studií UK v Praze. Současně bude také prezentovat aktuální i předpokládané problémy, které se vztahují k institutu tzv. informovaného souhlasu. Že může být informovaný souhlas vhodným a prokazatelným prostředkem k tomu, aby byl každý pacient řádně a v šíři, kterou si sám určí, informován o své nemoci, to dokazují již mnohaleté zkušenosti ze zahraničí. Že však zároveň hrozí formalismus a právní purismus, o tom se někdy „taktně“ mlčí.

V hlavní roli pacient

Na skutečnost, že praktický lékař ve své ordinaci neléčí jenom nemoc, se ve svém sdělení, které vychází z vlastních zkušeností ze soukromé praxe, soustředil MUDr. Rudolf Procházka. V jeho vystoupení zazní důraz na znalost pacienta, a to nejen s ohledem na prodělané nemoci, ale také se znalostí jeho sociálního a pracovního zázemí. Pochopení klienta v celém bio‑psycho‑sociálním kontextu pomáhá praktickému lékaři pochopit nemoc v širších psychosomatických souvislostech. Zda se jedná o přínos, či mohou‑li být uvedené informace zavádějící, se pokusí demonstrovat v několika kasuistikách.

Doc. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., z Centra neuropsychiatrických studií 3. LF UK Praha se zase zaměří na nezastupitelnou roli praktického lékaře v diagnostice a léčbě afektivních poruch. Cílem jeho sdělení bude zdůraznit, jak je zjištění častého výskytu tělesných potíží u nemocných s afektivními poruchami důležité. Při antidepresivní terapii totiž dochází k jejich zlepšení.

Civilizační choroby a možnosti jejich prevence

V pozadí kardiovaskulárních onemocnění stojí kombinace několika rizikových faktorů. Za nejdůležitější z nich je pokládán věk, pohlaví, krevní tlak, celkový cholesterol, nikotinismus a diabetes. Terapeutické postupy v intervenci jednotlivých rizikových faktorů jsou hlavním tématem sdělení prof. MUDr. Jiřího Widimského jr., CSc., předsedy České společnosti pro hypertenzi.

O tom, jakou úlohu hrají pediatři v prevenci aterosklerózy, pohovoří doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc., z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK v Praze. Její sdělení také shrne aktuální strategii pro praktické použití nejnovějších guidelines pro prevenci rizikových faktorů aterosklerózy pro pediatrickou praxi v České republice.

Důkaz pro to, že ateroskleróza začíná již v dětství, přinesly patologicko‑anatomické studie již ve druhé polovině 20. století. Proto je třeba tento proces ovlivňovat už od raného věku. Na možnosti diagnostiky nastupujících cévních změn u dětí se zaměří prof. MUDr. František Stožický, DrSc., z Dětské kliniky FN Plzeň. Kongres primární péče se koná 2. až 3. března 2007 v TOP Hotelu Praha. Program a registrační formulář najdete na http:// registrace.detskylekar.cz/index.html.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2007, strana A15

Zdroj: