Právní poradna: Onemocnění ve zkušební době

Jak vy, tak vaše zaměstnankyně ve výkladu zákoníku práce děláte chybu. Zákoník práce tím, že zakotvuje institut zkušební doby, zaměstnavateli a zaměstnanci umožňuje, aby se na začátku jejich pracovněprávního vztahu vzájemně otestovali, aby zaměstnavatel zjistil, zda zaměstnanec splňuje jeho nároky a představy, a aby zaměstnanec zjistil, zda ho práce, pracovní podmínky i vztahy na pracovišti uspokojují a naplňují. Pokud jeden z nich dojde k závěru, že mu podmínky nevyhovují, zákoník práce umožňuje velice snadné a jednoduché skončení pracovního poměru. Základním předpokladem však je, aby zkušební doba byla sjednána platně a aby v době skončení pracovního poměru ještě trvala. Platné sjednání zkušební doby
Zkušební dobu je třeba sjednat písemně v pracovní smlouvě, a to v její první podepsané verzi. V případě, že by například byla sjednána až v dodatku k pracovní smlouvě, byla by neplatná. Zkušební doba musí být sjednána nejpozději v den nástupu do práce, tedy v den vzniku pracovního poměru. Pokud by například zaměstnanec do práce nastoupil 1. května, ale zaměstnavatel by mu pracovní smlouvu se sjednanou zkušební dobou předložil k podpisu až 3. května, pak by zkušební doba byla neplatná a pracovní poměr by byl sjednán bez ní. Zkušební dobu nelze sjednat v průběhu pracovního poměru, a to ani v případě, že se mění pracovní náplň zaměstnance a jeho pracovní podmínky. Je proto například vyloučeno sjednání zkušební doby v případě, že zaměstnavatel zaměstnance převádí na jinou práci či na nové pracoviště. Zkušební dobu lze sjednat nejvýše na dobu tří měsíců. Pokud by byla sjednána zkušební doba delší, skončí uplynutím tří měsíců. Pokud by byla sjednána zkušební doba kratší, platí, že je zakázáno zkušební dobu dodatečně prodlužovat. Váš postup, že jste zkušební dobu prodloužil o jeden měsíc, tedy nebyl správný, zkušební doba se na základě vašeho rozhodnutí neprodloužila.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 21/2006, strana 19

Zdroj: