Přátelská reforma? Ale kdepak!
Nemusíme zůstat pouze u témat, která jsem uvedl před měsícem. Myslím tím pochybnosti, zda vůbec ještě budeme mít veřejné zdravotní pojištění či zda musíme mít pojišťovny v právní formě akciových společností.
Veřejné zdravotní pojištění je podle memoranda Světové banky k českému zdravotnictví z roku 2005 největší hodnotou zdravotnictví ČR. Není tedy důvod jít ve šlépějích slovenské reformy, kde privatizace byla Světovou bankou naordinována a finančně podporována! České zdravotní pojištění je na dané poměry zdravé a takovou kúru jako slovenské ani podle Světové banky nevyžaduje. Takže máme být papežštější než papež? A komu to má sloužit?
Před sněmovními volbami a v prvních měsících vládnutí ODS jsme se dozvídali, že reforma zdravotnictví v ČR bude v tomto volebním období reagovat jen na vnitřní problémy a že u diskusního stolu se bude připravovat reforma zásadní, s fiskálními souvislostmi. Přitom Julínkův tým popsal reformu jako přátelskou ke všem aktérům.
Skutečnost je jiná. Jsme v očekávání paragrafových znění zákonů a jsou schváleny jejich věcné záměry, ale z toho, co je už známo, nic přátelského nevyplývá.
Zaměstnavatelé (zejména) a další plátci pojistného budou platit jako mourovatí a ztratí kontrolu nad tím, jak se vybrané pojištění využívá. Budou pouze moci závidět těm, kteří budou mít v době privatizace pojišťoven volný kapitál, a budou se dívat, jak díky státem nastaveným pravidlům mají vlastníci pojišťoven vyšší míru zisku než oni ve výrobě či službách. Někteří zaměstnavatelé také přijdou o své přímé angažmá v pojišťovnách, které podle ministerstva zdravotnictví přece nezakládali, ale pouze přihlašovali k registraci! Nabídka koupit si akcie ve výši nejvyšší nabídky je skutečně neodolatelná, zejména pro mladoboleslavskou Škodovku, jejíž pojišťovna dobře “šlape” díky know-how z bratrských pojišťoven v Německu.
Zaměstnanci jako plátci pojistného ostrouhali již dříve. Pozice zaměstnanců i zaměstnavatelů v orgánech VZP již zaujali politici. Tak tomu bude zřejmě i v budoucnosti.
Poskytovatelé zdravotní péče budou očekávat kontrakty od pojišťoven. V systému řízené péče však nebudou svébytnými svobodnými subjekty, jak to původní koncept zdravotnictví zavedený počátkem devadesátých let předpokládal. Budou vazaly a spolu s pacienty budou čekat, co úředníci pojišťoven v rámci plánu řízené péče povolí.
Někteří budou mít to štěstí, že se budou moci věnovat klientele, která má dost peněz, aby plán řízené péče přijmout nemusela. Těch ale moc nebude, takže nebude ani moc svobodných poskytovatelů. Vazalství se postupně změní v zaměstnanecký vztah, protože nabídka vlastníků pojišťoven bude “neodolatelná”.
Ve prospěch pojištěnců a pacientů má působit konkurence na trhu zdravotního pojištění. Jenže kde hledat konkurenci vedle státní VZP řízené politiky s dvoutřetinovou účastí na trhu zdravotního pojištění? Půjde o monopol s obrovským korupčním potenciálem. Poskytovatel, který u VZP neuspěje, na tom bude hůře než nyní. Aktuální příklad Slovenska to jen potvrzuje. O svůj osud nyní bojuje polovina slovenských nemocnic, kterým tamní největší pojišťovna nenabídla smlouvu.
Ani jinak jistoty pojištěnců nejsou valné. Nárok plynoucí z plánu řízené péče je vymahatelný daleko hůře než nárok plynoucí z rozsahu pojištění stanoveného zákonem. Díky tomu s pojišťovnami dnes mnoho pojištěnců nevede spor. Častější jsou spory poskytovatelů o úhradu. Situace se však změní a řada pojištěnců zamíří k soudům. Ty naše soudí neplatnost výpovědi z pracovního poměru v průměru 2 až 3 roky. Za ten čas mnohý zaměstnanec po starém zaměstnání už ani nevzdechne. Pojištěnec už ale za tu dobu může být po smrti.
České zdravotnictví potřebuje reformu, která upraví vztahy a ceny. Namísto toho je ordinována privatizace v pokřiveném prostředí. Reforma staví na předpokladech, které se nenaplní. Ostatně problémy s řízenou péčí jsou jak v USA, tak i v Nizozemí, přestože tam její zavedení mělo na rozdíl od nás fungující trh.
Veřejnost diskutuje o třicetikorunových poplatcích, které mohou být jednoduchým krokem upraveny či zrušeny. Vedle tohoto halasného vření se potichu chystají změny, které budou nevratné a jejichž dopad na občany bude zásadní a nesrovnatelně významnější. Reforma zdravotnictví se týká každého a lhostejnost se nevyplácí. Nelze se divit, že se rozšiřuje občanská volná koalice proti zdravotnické reformě. Její organizace se ujaly odbory a 21. května odpoledne dají najevo svůj nesouhlas před Úřadem vlády. Nepůjde jim přitom tentokrát o práva zaměstnanců, ale o osud všech příštích pacientů, o to, jakou zdravotní péči občané v budoucnu dostanou.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 15/2008, strana B2
Zdroj: