Praktici v USA často opomíjejí ledviny
S cílem určit, s jakou úspěšností je chronické renální onemocnění u pacientů diagnostikováno, analyzovali investigátoři zdravotní dokumentaci celkem 354 468 pacientů, kteří byli vyšetřeni lékaři primární péče působícími ve zdravotnickém systému Veteran Affairs, jenž se stará o zhruba 25 milionů amerických vojenských vysloužilců a jejich rodinných příslušníků.
Chronické onemocnění ledvin bylo definováno hodnotou glomerulární filtrace pod 60 ml/min/1,73 m2 při dvou měřeních s časovým odstupem nejméně 90 dní. Korektní diagnostika byla definována přítomností konkrétního diagnostického kódu pro renální onemocnění nebo přítomností záznamu o předání pacienta do specializované péče k nefrologovi. Podmínku dvojnásobného měření glomerulární filtrace splňovalo 78 563 pacientů, chronické onemocnění ledvin bylo přítomno celkem u 20 923 vyšetřovaných osob. Lékaři primární péče však diagnostikovali toto onemocnění pouze v 35,4 % případů. Podle vyjádření předsedy České nefrologické společnosti podobně nepříznivá situace panuje i v ČR.
pokračování na str. A8
dokončení ze str. A1
Praktici v USA často opomíjejí ledviny
“Zjistili jsme, že schopnost diagnostikovat chronické onemocnění ledvin byla u praktických lékařů všeobecně velmi slabá,” prohlásil na vědecké konferenci National Kidney Foundation v Dallasu Grady Wick z chicagské University of Illinois. Podle něj se ale se stále větším poklesem hodnot glomerulární filtrace diagnostika zlepšovala. Jestliže v nebulární oblasti glomerulární filtrace s hodnotami v rozmezí od 50 do 60 ml/min/1,73 m2 bylo korektně diagnostikováno jen 18 % případů, u hodnot pod 15 ml/min/1,732 se dospělo k úspěšné diagnóze už u 92,2 % pacientů.
Investigátoři dále separátní analýzou zjistili, že pakliže lékaři posuzovali koncentraci sérového kreatininu, úspěšnost diagnostiky stoupla z 15,7 % pacientů (při nálezu hodnot sérové koncentrace kreatininu v rozmezí 0,090 mmol/l a 0,096 mmol/l) na 90 % diagnostikovaných pacientů s hodnotami koncentrace sérového kreatininu nad 0,33 mmol/l. Mezi nemocnými s diabetem (25 % populace) nebo s hypertenzí (50 % populace) bylo chronické renální onemocnění rozpoznáno lékařem v 39 %, respektive v 37 % případů.
Lékaři byli dále v diagnostice renálního onemocnění úspěšní v 37 až 45 % případů u kardiaků, u pacientů s periferním vaskulárním onemocněním, chronickou obstrukční chorobou bronchopulmonální nebo s pozitivní anamnézou na iktus. Signifikantně méně často byli korektně diagnostikováni příslušníci bílé rasy a osoby ženského pohlaví.
Podle Wicka by se však tyto poznatky zjištěné ve zdravotním systému Veteran Affairs neměly generalizovat na celou populaci, tato otázka již totiž sahá za hranice provedené studie.
V ČR není situace lepší
V České republice trpí podle doc. MUDr. Ivana Rychlíka, CSc., FASN, předsedy České nefrologické společnosti chronickým onemocněním ledvin (CKD) definovaným jako přítomnost proteinurie anebo erytrocyturie anebo renální insuficience odhadem asi 10 % dospělé populace. Přibližně polovina z tohoto počtu nemocných má významně sníženou funkci ledvin, nejčastěji v důsledku diabetu, arteriální hypertenze či aterosklerózy. “Diagnóza chronického onemocnění ledvin se opírá o stanovení hodnoty kreatininu v séru a proteinurie – přesněji albuminurie, popřípadě erytrocyturie. Časná detekce chronického onemocnění ledvin je snadná, stačí vyšetřit albumin v moči, stanovit sérový kreatinin, ev. vypočítat filtrační funkce ledvin, přesto u většiny pacientů s chronickým onemocněním ledvin zůstává toto onemocnění nediagnostikováno. I v ČR je každoročně zahajována dialyzační léčba až u třetiny nemocných, u kterých se o chronickém onemocnění ledvin nevědělo,” říká doc. Rychlík.
Důvodem k pozdní diagnóze chronického onemocnění ledvin je jednak podcenění onemocnění ze strany nemocného (vzhledem k obvykle minimálním subjektivním obtížím nemocného), jednak podcenění ze strany ošetřujícího lékaře, kdy pacient není podroben dalšímu vyšetření, přestože již má prokazatelně známky svědčící pro CKD. “Domnívám se, že v České republice nebude situace příliš odlišná od výsledků výše zmiňované studie. Na místě je jak edukace nemocných o rizicích chronického onemocnění ledvin, tak edukace široké lékařské veřejnosti,” uzavírá doc. Rychlík.
Zdroj: