Praktici: Bojí se diabetologové o svou existenci?
Velmi nás mrzí, že po deklarované snaze dojít k dohodě mezi diabetology a praktickými lékaři se vyjadřuje představitel diabetologické společnosti takto o stavu věci.
Nevíme, zda se diabetologie tak bojí o svoji existenci, že má výhrady k tomu, aby o diabetiky pečovali i všeobecní praktičtí lékaři (VPL). Praktici v současné době dispenzarizují kolem 18 % diabetiků, v péči diabetologů je jich tedy 82 % a přidělením kódu pro VPL se tudíž jedná jen o nápravu dosavadního stavu a odstranění diskriminace VPL v této oblasti.
V Evropském kontextu je ovšem domácí situace taková, že při hodnocení Evropského spotřebitelského indexu týkajícího se kvality péče o diabetiky skočila ČR 23. mezi 28 evropskými státy - Euro Diabetes Consumer Index (EDCI). Za námi zůstalo jen Slovensko a Balkán. Jak je to možné, když se u nás o pacienty s diabetem starají především diabetologové, tedy specialisté na tuto nemoc? Je to opravdu jen o glykémii? Není kromě glykémie zapotřebí léčit i hypertenzi a dyslipidémií?
Jak mnoho sníží následná rizika pacientů důsledná léčba těchto rizik? Jak drahá bude náprava těchto škod, pokud nejsou adekvátně léčeni? Není léčba hypertenze stejně důležitá jako léčba hypoglykemická? Vědí všichni diskutující, jaká je úroveň péče o diabetiky v některých okresech? Vědí o tom, že mnozí kolegové diabetologové jsou díky nárůstu počtu diabetiků přetíženi, že nestíhají, že se bojí regulačních opatření? Že preskribují jen antidiabetika? Že neléčí dyslipidémie? Zde vidíme problém péče o diabetiky, a nikoli ve faktu, že VPL léčící pacienta za to dostane zaplaceno.
MOET DM2 jako společný projekt České diabetologické společnosti ČLS JEP a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP ukázal, že VPL jsou schopni kompenzovat diabetes velmi dobře, a to především v časné fázi onemocnění. Jejich kvalita je obsažena v jejich atestační přípravě, kdy kromě interny absolvují i přípravu neurologickou, ortopedickou a chirurgickou. Diabetu je věnována významná pozornost i v postgraduální přípravě. Přesto je VPL v ČR systémově bráněno v plnohodnotné péči o diabetiky omezeními preskripce některých léků a celých lékových skupin, pomůcek či přístrojů, přičemž ve zbytku Evropy jsou jim plně dostupné.
Diagnóza diabetu, pokud budeme diskutovat o její složitosti, je dána doporučenými postupy, kdy kritéria jsou jednoznačná a každý zkušenější lékař si s ní jistě poradí. Na druhou stranu dobrý specialista bude jistě praktikovi dobrým konzultantem v případě nejasnosti či diagnostické nejistoty a dobrý VPL jistě předá indikovaného pacienta do péče specialistovi. Je nutno potvrdit, že složitost diabetu je skutečně taková, že nemoc je nutno léčit komplexně a ve všech aspektech a že nemůžeme nadále vystačit se stávající organizací péče, která se navíc evidentně neosvědčila. Čili řešit účinně i další rizika mimo samotnou glykémii, což není v Čechách běžnou praxí.
Domníváme se, že část péče musejí převzít i ti praktičtí lékaři, kteří chtějí své diabetické pacienty léčit, a že jim to musí být umožněno. Předpokladem toho je i kód péče o diabetického pacienta, který je k tomu bude motivovat a který jim k tomu poskytne časový prostor. Jeho vytvoření je proto správným krokem a v zájmu našich pacientů.
Zdroj: Medical Tribune