Praha se stala základnou výzkumu aterosklerózy

V předposledním srpnovém týdnu se v Praze konala Mezinárodní škola pro výzkum aterosklerózy. Jde o unikátní program pro začínající vědce a mladé lékaře pracující v oblasti výzkumu a léčby aterosklerotických cévních onemocnění, pořádaný za podpory Evropské společnosti pro aterosklerózu a s finančním přispěním společností Pfizer a KRKA. Patronát nad akcí převzal děkan 1. lékařské fakulty prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA.

iARS (International Atherosclerosis Research School) je unikátní program pro začínající vědce a mladé lékaře pracující v oblasti výzkumu a léčby aterosklerotických cévních onemocnění, jehož hlavním cílem je poskytnout účastníkům přehled aktuálních poznatků v oblasti a umožnit jim kontakt s renomovanými experty i navázání mezinárodní spolupráce. Letošní školy se zúčastnilo 19 účastníků z 12 evropských zemí, jimž se během týdne věnovalo 11 lektorů z Česka i ze zahraničí. Lze říci, že byla reprezentována opravdu celá Evropa od Velké Británie po Rusko.

Komunikace je základ

Program byl rozdělen na sekce věnované oblastem základního výzkumu, klinické medicíny a rozvoje dovedností, bez nichž se v dnešní době vědec nemůže obejít – od tréninku prezentačních technik až po sekce zaměřené na vědeckou komunikaci. Hlavní důraz organizátoři Michal Vrablík (Praha) a Alexander Laatsch (Hamburk) kladli důraz na interakci jak mezi studenty a lektory, tak i mezi studenty samotnými. Důležitou součástí programu byly tedy sekce, v nichž účastníci prezentovali výsledky svého výzkumu anebo rozebírali výsledky publikované v odborném písemnictví. Následné živé diskuse nad nastolenými tématy často přinesly nové pohledy a náměty k další práci.

Vybrat do krátkého komentáře nejzajímavější a nejdůležitější události je těžké – většina (ne‑li všechna) sdělení by byla hodna komentáře. Velmi zajímavé byly přednášky prof. Humphriese (Londýn), předního evropského genetika a současného šéfredaktora časopisu Atherosclerosis, zaměřené na molekulární genetiku aterosklerózy a zejména poruch metabolismu lipidů. Neméně zajímavý (a velmi praktický) byl i jím vedený workshop s tématem „Jak publikovat odborný článek“, v němž studentům nabídl pohled editora významného evropského časopisu. Prof. Talmudová (Londýn) doplnila genetické téma komplexním pohledem na současnost a budoucnost genetického výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, jenž sice pokračuje stále rychleji, ale je jisté, že i nová generace výzkumníků (jejíž reprezentanti se na iARS v Praze sešli) bude mít stále hodně práce.

Proč je důležitá kauzalita?

Prof. Hingorani z londýnské University College vyprovokoval dlouhou diskusi svými přednáškami na téma epidemiologie kardiovaskulárních chorob a vysvětlení rozdílu mezi rizikovým ukazatelem a rizikovým faktorem. Odlišení kauzálních (chorobu způsobujících) a nekauzálních (chorobu provázejících) rizikových faktorů je zásadní z hlediska jejich využití. Intervencí kauzálních rizikových faktorů lze snížit incidenci případů onemocnění a tyto faktory jsou vhodnými kandidáty pro směřování vývoje léčiv. Naproti tomu nekauzální faktory mají svůj význam pro stratifikaci rizika. Rozpoznání kauzality může být nesnadné a v poslední době se s úspěchem využívá principu tzv. mendeliánské randomizace. Vychází se z předpokladu, že genetické varianty modulující koncentrace sledovaného parametru jsou v populaci distribuovány náhodně – jako při randomizaci nemocných v rámci klinického hodnocení léčiva. Je‑li tedy sledovaný faktor kauzálně spojen s manifestací sledovaného onemocnění, musejí mít nositelé genetické varianty zvyšující koncentrace hodnoceného parametru vyšší výskyt dané choroby. Tímto přístupem nebyla potvrzena kauzální role CRP v patogenezi aterosklerotických cévních změn.

Ateroskleróza, onemocnění jater

Prof. Van Ecková (Holandsko) se výtečně zhostila úkolu seznámit účastníky s možnostmi a principy využívání animálních modelů při výzkumu aterosklerózy. Dr. Laatsch z hamburské univerzity (Německo) navázal shrnutím tématu celulárních modelů. Sekce věnované základnímu výzkumu doplnil prof. Poledne z pražského IKEM aktuálním souhrnem představ o regulaci lipoproteinového metabolismu. Prof. Poledne připomněl několik desítek let starý citát nestora světové lipidologie prof. Havla, odborníka českého původu pracujícího ve Spojených státech, jenž aterosklerózu popsal jako onemocnění jater. Přestože je role jaterní buňky jako místa produkce a zpracování lipoproteinových částic známa, teprve v nedávné době bylo zjištěno, proč u některých osob dochází ke kumulaci lipidů v hepatocytu a vzniku steatózy a u jiných nikoli. Příčina je v mutaci genu pro adiponutrin – recentně popsaný faktor regulující lipogenezi v tukové tkáni. Je pravděpodobné, že nositelé této mutace mají vystupňovanou zánětlivou reakci v hepatocytu i patologické aterogenní spektrum plazmatických lipoproteinů. Soudě podle bouřlivé diskuse, nejen lékaři v řadách účastníků letošní iARS ocenili klinicky orientované sekce zaměřené na rizikové faktory aterosklerózy a odhad individuálního rizika aterotrombotických komplikací, přednesené dr. Vrablíkem (Praha). Prof. Richard Češka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice zaujal prezentací vlastních dat o péči o nemocné s familiární hypercholesterolémií a dr. Jan Piťha z IKEM (Praha) shrnul význam zobrazovacích metod pro detekci subklinické aterosklerózy a zpřesnění odhadu rizika. Nesnadného úkolu zamyslet se v devadesáti minutách nad vztahem diabetu a kardiovaskulárních onemocnění se zhostila dr. Klára Owenová (Praha), za což ji účastníci odměnili několik desítek minut trvající smrští otázek. Nejvíce účastníky kursu zajímaly možnosti a efekty metabolické chirurgie, reprezentované dnes širokým spektrem výkonů od „tradiční“ bandáže žaludku až po sleeve gastrektomie či biliopankretickou diverzi. Jakkoli se tyto výkony nestanou v nejbližší budoucnosti rutinním postupem léčby obézních diabetiků 2. typu, výsledky chirurgické léčby hodnocené zlepšením metabolické kompenzace jsou slibné. V přímé úměře k dosažené hmotnostní redukci dochází k remisi diabetu podle použité metody v 75 až 95 % případů.

Pro mladé vědce náročný, ale užitečný týden

Je potěšující, že všichni přednášející (z nichž většina byla účastníkům k dispozici pro diskuse po celou dobu trvání) patří ke špičce ve svých oborech a mají dlouholetou laboratorní či klinickou zkušenost dokumentovanou mnoha publikačními výstupy. Jak říká jeden z organizátorů dr. Laatsch: „Velmi si vážíme času a energie, které lektoři iARS věnují studentům. Uvědomujeme si, že všichni vedou výzkumné nebo klinické týmy na svých pracovištích a jejich časové možnosti jsou často už vyčerpány. Rád bych využil i této příležitosti k poděkování.“

A jak iARS hodnotí sami účastníci? Ti letošní byli s průběhem velmi spokojeni. Dr. Toni Velikov (Bulharsko) říká: „Setkání bylo velmi důležité pro můj další výzkum, navíc získané kontakty mi pomohou při řešení výzkumných otázek.“ Dr. Aikaterini Michalopoulouová (Řecko) specializující se na dětské nemocné s familiární hypercholesterolémií shrnuje: „Byl to velmi náročný týden, ale určitě to stálo za to. Nejenže jsem získala přehled o oblastech výzkumu, jimž se v každodenní práci nevěnuji, ale navíc jsem se seznámila s kolegy pracujícími na obdobném tématu v různých zemích – už se těším na spolupráci.“ Další z účastníků Vivek Krishna pracující ve výzkumné laboratoři milánské univerzity shrnuje: „iARS byla pro mne výbornou zkušeností, na žádném jiném semináři jsem se nedozvěděl tolik jako během tohoto týdne. Jsem rád, že jsem mohl být v týmu iARS, který jistě bude v kontaktu i nadále.“

Zdroj: Medical Tribune