Požární bezpečnost staveb pro zdravotnictví (3)

Předcházející dva díly seriálu článků mapujících aktuální problematiku a normativní úpravu požární bezpečnosti zdravotnických zařízení (viz MT 4/2008 a 6/2008) byly věnovány typologizaci zdravotnických zařízení, obecným i požárně bezpečnostním požadavkům na únikové cesty, včetně rozlišení jejich typů. Tento díl je věnován zvláštním požárně bezpečnostním požadavkům na provedení a vybavení únikových cest v budovách zdravotnických zařízení.

Zdravotnická zařízení skupiny AZ 1

Do této skupiny spadají ambulantní zdravotnická zařízení, ve kterých jsou jednotlivé ordinace nebo nejvýše tři lékařská pracoviště tvořící provozní celek, dále i lékárny základního typu a hygienické stanice.

V budovách zdravotnických zařízení AZ 1 je pro evakuaci osob postačující nechráněná úniková cesta šířky 1,1 m s šířkou dveří 0,9 m; délka únikové cesty se posuzuje jen tehdy, pokud je výška objektu h > 9 m. V ostatních případech se únikové cesty řeší podle ČSN 73 0802; na únikových cestách ze zdravotnického zařízení AZ 1 musí však být zajištěna světlá šířka dveří nejméně 0,9 metru.

Zdravotnická zařízení skupiny AZ 2

Do této skupiny spadají zařízení s více než třemi lékařskými pracovišti tvořícími provozní celek, sdružená ambulantní zařízení (polikliniky), lékárenská zařízení (kromě lékáren základního typu) a také vyšetřovací a léčebné složky pro více než 30 pacientů v lázeňských léčebnách.

V budovách zdravotnických zařízení AZ 2 se únikové cesty řeší podle ČSN 73 0802 s následujícími doplňky:

Délka jedné nechráněné únikové cesty z požárních úseků, ve kterých se vyskytují pacienti, nesmí být větší než 20 m, délky dvou a více nechráněných únikových cest větší než 40 metrů. Jedné chráněné únikové cesty z požárního úseku nebo z objektu lze použít v souladu s ČSN 73 0802, přičemž délka jedné chráněné únikové cesty typu A nesmí být větší než 90 metrů. U změn staveb je u zdravotnických zařízení skupiny AZ 2 dovoleno užití jedné částečně chráněné únikové cesty v souladu s ČSN 73 0834.

Šířka únikových cest v požárních úsecích zdravotnických zařízení skupiny AZ 2 a šířka chráněných únikových cest určených k evakuaci pacientů (i v objektech jiného účelu) nesmí být menší než 1,1 metru. Průchod dveřmi na těchto cestách může být zúžen na 0,9 metru.

V objektech s více než čtyřmi nadzemními podlažími, ve kterých je zdravotnické zařízení skupiny AZ 2 umístěno ve vyšším než 4. nadzemním podlaží, musí být alespoň jeden evakuační výtah navržen jako součást chráněné únikové cesty, jež slouží evakuaci ze zdravotnického zařízení. V případě, kdy evakuační výtah není součástí chráněné únikové cesty a dveře výtahu ústí do požárního úseku bez požárního rizika, musejí být všechny dveře, které ohraničují tento požární úsek požární a současně kouřotěsné klasifikace EI-S_m-C, kromě dveří u šachty evakuačního výtahu, které mohou být klasifikace EW-C.

Odchylně od ustanovení 9.6.5 a) ČSN 73 0802:2000 je u změn staveb stávajících zdravotnických zařízení skupiny AZ 2 dovoleno zmenšit klec evakuačního výtahu až na velikost rozměrově odpovídající přepravě osob na vozících pro invalidy; mobilní prostředek pro příslušný evakuační výtah musí být v zařízení k dispozici. Zpravidla se jedná o vnitřní rozměr klece 1 100 x 1 400 mm.

Únikové cesty, které slouží evakuaci pacientů, musejí být vybaveny nouzovým osvětlením. V komunikačních prostorech, jimiž vedou únikové cesty pacientů, musí být vyznačen směr úniku značkami podle ČSN ISO 3864 a ČSN ISO 3864-1.

Pokud je součástí únikové cesty pro pacienty schodiště nebo rampa s šířkou ramene větší než 1,1 m, musejí být na obou stranách ramene osazena madla podle ČSN 74 3305. V ostatních částech komunikačních prostorů této cesty (chodba, hala apod.) se osazení madel doporučuje.

Zdravotnická zařízení skupiny LZ 1

Skupinu tvoří lůžková zařízení s maximálně 15 lůžky pro dospělé pacienty nebo 10 lůžky pro děti (popř. 10 lůžky při obsazení dospělými i dětmi).

Únikové cesty v požárních úsecích zdravotnických zařízení skupiny LZ 1, popř. únikové cesty na tyto požární úseky navazující, se řeší podle ČSN 73 0802 s následujícími doplňky:

Únikové cesty, kterými mají být po rovině evakuovány osoby neschopné samostatného pohybu, nesmějí mít šířku menší než 1,1 m; u dveří, kde není předpoklad přemísťování lůžek, stačí 0,9 metru. Šířka schodišťového ramene a podesty musí být taková, aby umožňovala manipulaci s nosítky. U pravoúhle lomeného schodiště je tato šířka alespoň 1,5 m, kromě dětských zařízení, kde postačí šířka 1,2 m; nosítka pro dospělé osoby mají zpravidla rozměr 0,6 m x 2,0 metru.

Délka jedné nechráněně únikové cesty sloužící evakuaci pacientů z požárního úseku zdravotnického zařízení skupiny LZ 1, kde je více než 20 % osob neschopných samostatného pohybu, nesmí být větší než 15,0 m a délka dvou a více nechráněných únikových cest nesmí být větší než 30,0 metru. V ostatních případech platí pro délky nechráněných únikových cest ČSN 73 0802.

Jako dvě nechráněné únikové cesty lze posuzovat i nechráněnou únikovou cestu, která vede z požárního úseku různým směrem a ústí do jediné chráněné únikové cesty (případně u změn staveb podle ČSN 73 0834 do částečně chráněné únikové cesty) nebo na volné prostranství.

V nových objektech, kde je požární úsek zdravotnického zařízení skupiny LZ 1 umístěn výše než ve třetím nadzemním podlaží, musí být evakuační výtah navržen jako součást chráněné únikové cesty, která přísluší úniku z požárního úseku zdravotnického zařízení.

U změn staveb podle ČSN 73 0834, kde je požární úsek zdravotnického zařízení skupiny LZ 1 umístěn výše než ve třetím nadzemním podlaží, lze evakuační výtah umístit i do samostatného požárního úseku se vstupem z požárního úseku bez požárního rizika. Požární úsek bez požárního rizika musí komunikačně propojovat evakuační výtah s chráněnou únikovou cestou. Dveře ústící do tohoto požárního úseku musejí být požární a současně kouřotěsné (klasifikace EI-S_m-C). Tento požadavek se týká všech dveří, které ohraničují požární úsek bez požárního rizika, kromě vstupu do chráněné únikové cesty a dveří u šachty evakuačního výtahu, které mohou být klasifikace EW-C. Přímé komunikační propojení musí umožnit manipulaci s pojízdným lůžkem.

Zdravotnická zařízení skupiny LZ 2

Do skupiny spadají lůžková zařízení s jednou a více lůžkovými jednotkami; lůžková jednotka nesmí mít více než 50 lůžek pro dospělé nebo třicet lůžek pro děti (popř. 30 lůžek při současném obsazení dětmi i dospělými).

Z každého požárního úseku lůžkové jednotky (popř. spojené s vyšetřovací, léčebnou a řídící složkou), anesteziologicko-resuscitačního oddělení, jednotky intenzivní péče a operačního oddělení musí být umožněna evakuace po rovině (případně po rampě se sklonem do poměru 1 : 12) do sousedního požárního úseku nebo na volné prostranství.

Komunikace uvnitř požárního úseku (nechráněná úniková cesta), po které evakuace probíhá, musí být stavebně oddělena stěnami z konstrukčních částí druhu DP1 (s výjimkou dveří a zárubní) a nesmí mít větší požární zatížení než 10,0 kg·m^-2, kromě případů, kde ze všech jednotlivých pokojů je přímý východ na volné prostranství.

V rekonstruovaných objektech nelze podle ČSN 73 0834 chráněnou únikovou cestu typu B nahradit chráněnou únikovou cestou typu A. U změn staveb zdravotnických zařízení skupiny LZ 2 se nedovoluje užití částečně chráněné únikové cesty.

Ve všech objektech, ve kterých jsou požární úseky lůžkových jednotek (popř. spojených s vyšetřovací, léčebnou a řídící složkou), anesteziologicko-resuscitačních oddělení, jednotek intenzivní péče a operačních oddělení umístěny výše než ve třetím nadzemním užitném podlaží nebo jsou v podlažích, která mají od nejbližší úrovně východu na volné prostranství svislou vzdálenost větší než 9,0 m, musejí být zřízeny evakuační výtahy.

Tyto evakuační výtahy musejí při požáru zajistit přepravu všech pacientů neschopných samostatného pohybu nejméně ze dvou na sebe navazujících nadzemních podlaží, v nichž se tito pacienti vyskytují. Pacienti z 1. a 2. nadzemního podlaží se nezapočítávají.

Evakuační výtahy (kromě dále uvedeného případu) musejí tvořit součást chráněné únikové cesty, která přísluší úniku z daného požárního úseku. Pokud dveře evakuačního výtahu ústí do požární předsíně, musejí být požární uzávěry chráněné únikové cesty současně také kouřotěsné (klasifikace EI-S_m-C).

V těchto objektech musí být při požáru zajištěno napájení evakuačních výtahů ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Nezávislý zdroj musí zajistit dodávku elektrické energie po dobu t_p zvětšenou o 15 minut, nejméně však 45 minut. Připojení na distribuční síť smyčkou se v tomto případě za nezávislý zdroj elektrické energie nepovažuje.

Počet evakuačních výtahů se stanoví v závislosti na:

1. počtu pacientů neschopných samostatného pohybu;
2. počtu evakuovaných podlaží a jejich výškové poloze;
3. době t_p, po kterou je zajištěna funkce evakuačního výtahu;
4. technických parametrech výtahu.

Počet evakuačních výtahů musí vyhovovat jak pro dvě nejvýše položená podlaží, tak pro skupinu dvou podlaží s nejvyšším počtem pacientů neschopných samostatného pohybu. Nezávisle na výpočtu nesmí být u nových objektů počet evakuačních výtahů menší než dva.

Únikové cesty, kterými se evakuují pacienti, musejí mít nouzové osvětlení podle ČSN 73 0802 a vyznačen směr úniku značkami podle ČSN ISO 3864 a ČSN ISO 3864-1.

Pokud je součástí únikové cesty pro pacienty schodiště nebo rampa s šířkou ramene větší než 1,1 m, musejí být na obou stranách ramene osazena madla podle ČSN 74 3305. V ostatních částech komunikačního prostoru této cesty (chodba, hala apod.) se osazení madel doporučuje.

Dveře na únikových cestách mají být opatřeny transparentní plochou (doporučuje se velikost alespoň 0,06 m²) umožňující průhled na druhou stranu dveří. Uvedené doporučení se týká všech dveří kromě těch, jimiž úniková cesta (jakéhokoli typu) začíná a končí (východem na volné prostranství).

Pro zajištění plynulé evakuace osob musejí být objekty zdravotnických zařízení skupiny LZ 2, kromě provozů s jedinou lůžkovou jednotkou, vybaveny domácím rozhlasem, ovládaným z prostoru, odkud je evakuace organizována a ve kterém je v provozní době trvalá služba. Domácí rozhlas musí umožnit vysílat samostatné hlášení do jednotlivých lůžkových jednotek nebo oddělení.

V některém z příštích čísel MT se budeme věnovat normativní úpravě únikových požárních cest v zařízeních sociální péče (domů s pečovatelskou službou a ústavů sociální péče)a ve zvláštních zdravotnických zařízeních pro děti (kojeneckých ústavech a dětských domovech).

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2008, strana B6

Zdroj: