Potřebujeme lépe sdílet poznatky i řešení

Co je hlavním posláním Společnosti ranných infekcí SIS-CZ?

Problematika infekcí v chirurgické ráně se v posledních několika letech dostala do popředí zájmu z mnoha důvodů. Z medicínského hlediska k nim jednoznačně patří snaha o snížení výskytu pooperačních komplikací. Z ekonomického hlediska pak na tuto snahu přímo navazuje možnost snížení zbytečných celkových nákladů na léčbu operovaných. Jedním z iniciačních faktorů proto byla trvalá snaha chirurgů o co největší spokojenost operovaných pacientů. O výsledku operace rozhoduje nejen samotný chirurgický výkon, ale i nekomplikované pooperační zhojení.

Celosvětově prováděné zpětné vyhodnocování výsledků chirurgické léčby jednoznačně ukázalo, že právě ve výskytu ranné infekce jsou velké rozdíly mezi jednotlivými státy, ale i pracovišti jedné země. Většina z nich nevyužívá všechny možnosti ke snížení rizika rozvoje infekce chirurgické rány. Součástí řady studií pak je i ekonomické vyčíslení ztrát vzniklých léčením této pooperační komplikace. Zpočátku tedy probíhaly diskuse mezi odborníky různých zaměření, ze kterých pak následně vyplynula vhodnost sjednocení snah o zlepšení situace v této oblasti v ČR.

Na základě osobních kontaktů Evropská společnost ranných infekcí SIS-E - Surgical Infection Society Europe - podpořila a odborně zaštítila vznik české Společnosti ranných infekcí. Její poslání přímo vychází z evropských cílů a spočívá v tom, že odborná společnost navrhuje praktická doporučení nejnovějších poznatků v prevenci, diagnostice a léčbě chirurgické infekce. V této oblasti podporuje a organizuje výzkum a vzdělávání odborné i laické veřejnosti.

Existují kromě evropské společnosti SIS-E ještě další obdobné organizace? Pokud ano, plánujete s nimi spolupráci?

V Severní Americe pracují odborníci se stejným zaměřením ve společnosti s názvem Surgical Infection Society, North America. Řada evropských států založila stejně jako ČR národní organizace. Evropská společnost nám tvoří nejbližší "centrálu" a prolínání spolupráce je samozřejmou nutností. Pro nás je to výhodné, protože již můžeme navazovat na předchozí poznatky ostatních států. Druhou linií mezinárodní spolupráce je přímá účast některých našich členů v již existujících bruselských komisích.

A pokud jde o kooperaci v rámci České republiky?

Problematice ranných infekcí se u nás věnují všechny chirurgické společnosti. Jejich zájem je však okrajový a vždy zaměřený jen na danou oblast konkrétního chirurgického oboru. Naše společnost je naopak mezioborová, sdružuje odborníky všech chirurgických disciplín, právě se zájmem o rannou infekci. Kromě chirurgů jsou samozřejmou a nezbytnou součástí společnosti i ostatní odborníci, například mikrobiologové, epidemiologové, ústavní hygienici

Jaká je v současnosti u nás situace ve výskytu infekcí v místě chirurgického výkonu a jak si stojíme ve srovnání se světem?

Infekce v místě chirurgického výkonu představují jednu ze čtyř nejzávažnějších skupin nemocničních infekcí. Tyto komplikace lze chápat jako nežádoucí výsledek stále se zdokonalující péče. Cílem všech poskytovatelů zdravotní péče by měla být co největší snaha o minimalizaci jejich výskytu v kontextu zavedení racionálních preventivních postupů založených na současných poznatcích.

V ČR však např. chybějí národní doporučené postupy pro antibiotickou profylaxi v chirurgických oborech. Zdravotnická zařízení nemají k dispozici odborníky v oblasti prevence a kontroly infekcí, na většině pracovišť nejsou zavedeny lokální programy surveillance infekcí spojených se zdravotní péčí. Efektivní řešení problematiky infekcí v místě chirurgického výkonu na úrovni nemocnice vyžaduje multidisciplinární přístup, od sledování spotřeby antibiotik a jejich správné indikace přes mikrobiologickou surveillance prováděnou ve spolupráci s antibiotickými středisky až po kvalitní sběr dat o komplikacích, jejich analýzu a zpětnou vazbu klinikům.

Každý člen týmu - chirurg, mikrobiolog, epidemiolog, infekcionista, farmaceut a řada dalších - má svou nezastupitelnou roli. Infekční komplikace zvyšují morbiditu i mortalitu a prodlužují délku hospitalizace. V konečném důsledku zvyšují náklady na provoz zdravotnických zařízení. Investice do prevence je vždy nižší než výdaje za léčbu. Ovšem bez dostupných dat lze celkové náklady, které si léčba nežádoucích komplikací vyžádá, v našich podmínkách těžko vyčíslit. Výskyt komplikací na jednotlivých pracovištích českých zdravotnických zařízení je více či méně sledován, komplexní data na národní úrovni bohužel k dispozici nejsou, i když je více než pravděpodobné, že naše komplikace se od těch evropských neliší. Zdrojem dat pro možné srovnávání mohou být pouze zahraniční systémy.

Ve kterých oblastech může být dosaženo zlepšení nejrychleji?

Otázkou ranných infekcí se zabývají různou měrou na všech chirurgických pracovištích. Slabinou těchto snah je nesystematičnost, nekoordinovanost a nesdílení výsledků.

Proto není možné vyhodnotit efekty lokálně zavedených opatření a ta dobrá a účinná nelze přenést na další pracoviště, ať už v rámci různých odborností nebo různých regionů. Právě tyto nedostatky by měla postupně odstranit nově vzniklá společnost. Mezi prvními aktivitami jednoznačně musí být zjištění skutečného stavu výskytu infekce v chirurgické ráně, včetně identifikace faktorů rizika jejího vzniku. ||Umíte odhadnout ekonomické důsledky infekcí v operační ráně? To lze jen obtížně stanovit.

Nejlépe propracovaná data jsou z USA. Z těch, která jsou dostupná za rok 2008, vyplývá, že infekce v místě chirurgického výkonu postihne ve Spojených státech 2 až 13 % operovaných pacientů ročně - v závislosti na typu operace. To představuje kolem 500 000 případů ročně. Ranné infekce reprezentují až 17 % nosokomiálních nákaz obecně a až 38 % nosokomiálních

Dokončení na str. 4

nákaz u chirurgických pacientů.

Každý takový případ je spojen s prodloužením hospitalizace o 7 až 10 dnů. Velmi podstatné je, že operovaní s infekcí v chirurgické ráně mají 2- až 11násobně vyšší riziko úmrtí ve srovnání s pacienty bez ní. Náklady na řešení každého jednotlivého případu ranné infekce se liší - odhadem se pohybují mezi 3 000 až 29 000 dolary. Celkové náklady na řešení infekcí v místě chirurgického výkonu si v USA ročně vyžádají 10 miliard dolarů.

Proč byla problematika těchto infekcí dlouho poněkud podceňována? Je to tím, že se jedná o oblast málo atraktivní, či dokonce málo vědeckou? Nebo k tomu přispívá i fakt, že k problémům s infekcemi v operační ráně není vůbec snadné se přiznávat, natož údaje o nich za jednotlivá pracoviště publikovat? Myslíte, že bude možné zvýšit otevřenost komunikace, která je nutným předpokladem pro jakékoli zlepšování?

Vaše otázka přesně charakterizuje současný stav problematiky. Situace se ale naštěstí úplně mění. V letošním roce jsem se zúčastnil evropského kongresu SIS-E v Mnichově. Kongres trval pět dnů, jednotlivá sdělení byla prezentována v několika sálech současně. O odbornosti svědčí i to, že jednotlivé tematické bloky byly důsledně oddělovány - právě proto, že prezentovaná sdělení zasahovala široké pásmo od klinické medicíny po molekulární biologii. Přesto ústředním tématem všech sdělení byl vztah k chirurgické infekci.

Na druhé straně se problematice nosokomiálních infekcí, včetně těch v chirurgické ráně, již v této době věnují odborníci v rámci bruselských administrativních struktur. Je velmi důležité, že Česká republika má své zástupce i na této úrovni. Bohužel, u nás dosud jednotný program ke snížení výskytu infekcí Dokončení ze str. 1 v chirurgické ráně vytvořen nebyl. A právě jeho konstituci si naše odborná společnost klade za jeden ze svých cílů.

Máte pravdu v tom, že infekce v místě chirurgické rány je komplikací, a tedy i dílčím neúspěchem léčby. Na druhé straně jsem přesvědčen, že z odborné veřejnosti nikdo nepochybuje o tom, že pouze vyhodnocení nezkreslených výsledků může přinést šanci na zlepšení celkové situace. Musí ale absolutně platit, že tyto konkrétní výsledky budou předmětem pouze odborného vyhodnocení a diskuse. Ničeho jiného!

---

Členové přípravného výboru SIS -CZ
Doc. MUDr. Jaroslav Lindner, CSc., přednosta II . chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie VFN v Praze
MUDr. Dana Hedlová, ústavní hygienik - nemocniční epidemiolog ÚVN Praha
MUDr. Vlastimil Jindrák, primář Oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce, Praha
MUDr. Petr Diviš, Ph.D., zástupce přednosty I. chirurgické kliniky FN u sv. Anny v Brně
MUDr. Ján Dudra, Ph.D., chirurg

Zdroj: Medical Tribune