Potřebujeme lépe geriatricky vzdělané praktické lékaře
Dnes již nikdo nepochybuje o oprávněnosti pediatrie jako samostatného oboru, geriatrie naproti tomu stále zůstává nedostatečně integrována do systému českého zdravotnictví. Demografické statistiky však naznačují, že neprávem. Zatímco v roce 2000 bylo v České republice podle údajů ÚZIS necelých 14 procent lidí starších 65 let, podle některých předpokladů stoupne v roce 2025 jejich podíl na 23 procent a za dalších 25 let mohou tvořit až třetinu populace (ve státech EU by měl být jejich podíl dokonce 45 procent).Díky znalosti zvláštností diagnostiky a terapie chorob ve stáří a rozpoznání geriatrických rizik mohou lékaři zlepšit prognózu v případě onemocnění nebo dokonce některým zdravotním problémům seniorů předejít. Pozitivní důsledky tohoto přístupu se projeví také v úspoře finančních nákladů.Kdo zodpovídá za péči o seniory?
Podle statistických údajů věnuje praktický lékař přibližně 60 % pracovního času komunikaci a péči právě o nemocné starší 65 let. S prodlužujícím se věkem obyvatel a stále vzrůstajícím podílem seniorů v naší populaci se tato doba bude prodlužovat. Bohužel mnoho současných praktických lékařů se s geriatrickou problematikou na lékařských fakultách během studií nesetkalo. Výuka geriatrie byla zahájena až v polovině 90. let a i dnes probíhá pouze na třech ze sedmi fakult. Nedostatky v tomto směru bohužel nacházíme i v postgraduálním vzdělávání, výuka je nejednotná a nesystémová. „Nemůžeme se pak divit, že někteří lékaři v předatestační přípravě mají problém vybrat správné antidiabetikum vhodné pro seniory, popřípadě vyšetřit kognitivní funkce,“ říká prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK v Praze. Současný stav je neuspokojivý mimo jiné i proto, že stále nejsou vyřešeny některé základní otázky, např. kdo by měl geriatrickou problematiku vyučovat v situaci, kdy katedra geriatrie IPVZ má minimální personální obsazení, koho a v jakém rozsahu vzdělávat nebo jakým způsobem zajistit, aby se výuky této problematiky v rámci předatestačního i kontinuálního vzdělávání praktiků ujali vyškolení odborníci z řad členů Společnosti všeobecného lékařství.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2005, strana 6
Zdroj: