Pošlete mne pouze za lékařkou, pane doktore
Pacientka ve věku 44 let se u vás – praktického lékaře – objednala k urgentnímu vyšetření. Při návštěvě sdělila, že si před dvěma týdny při sprchování nahmatala bulku a přes následné obavy nakonec sebrala odvahu navštívit lékaře. Vyšetření odhalilo nález zvětšené axilární lymfatické uzliny na levé straně a vy jí doporučíte neodkladně navštívit plně kvalifikovaného klinického onkologa specializujícího se na problematiku karcinomu prsu. Pacientka si však nepřeje, aby ji vyšetřoval muž, a žádá vás o doporučení ke specialistce lékařce. Vy však nemůžete žádnou najít. Pacientka propuká v pláč a trvá na vyšetření lékařkou. Co uděláte? Tak se ptá autor článku dvou lékařů a konzultanta v oblasti lékařské etiky.
Oslovený praktický lékař z Bristolu by se snažil respektovat přání pacientky a hledat další způsoby vhodného řešení. „Specialista v dané oblasti může mít ve svém týmu sice mladou, ale zkušenou lékařku připravující se k atestaci, která by jej mohla v daném úkonu zastoupit a nález vyhodnotit,“ odpovídá doktor Gill Jenkins a dodává: „K nalezení vhodného řešení může přispět i detailnější pátrání po příčinách žádosti pacientky, za kterým se mohou skrývat vážné problémy. Důvody mohou být kulturní nebo náboženské. Poskytl bych jí časový prostor, aby mohla promluvit o svých předchozích zkušenostech, které ji mohly v tomto smyslu ovlivnit. Mnohé ženy se prostě jen stydí, jindy ale může být důvodem tlak manžela nebo negativní zkušenosti z minulosti, například zneužívání v dětství.“
Karol Sikora, profesor onkologie z Hammersmith Hospital v Leedsu, by se snažil pacientku přesvědčit a uklidnit. „Pacientka musí v první řadě podstoupit mamografické a sonografické vyšetření, krevní testy a biopsii. Chtěl bych také zdůraznit význam týmové práce. Je třeba se pokusit pacientku přesvědčit, že muž může být při vyšetření obdobně empatický jako žena. Zkuste pacientce navrhnout, aby ji na první návštěvu u specialisty doprovodil manžel nebo jiný příbuzný.“
Také konzultant v oblasti lékařské etiky Julian Sheather se domnívá, že v tomto případě mohou být ve hře kulturní nebo etnické faktory, což by mohlo posílit legitimitu žádosti této pacientky. „Pokud v osobní anamnéze figuruje zneužívání nebo pokud jde o psychosexuální obtíže, považuji za vhodné pokusit se její žádosti co nejvíce vyhovět. Za pojmem lékařské profesionality leží idea vědecké objektivnosti a neutrality – rovný přístup bez ohledu na pohlaví nebo jakékoli jiné osobní atributy,“ míní etik.
Přání pacientky nelze bagatelizovat…
Podobný názor mají také čeští onkologové i praktičtí lékaři. Z odpovědí oslovených lékařů vyplývá, že s „genderovými“ požadavky uspějí ženy spíše ve větších onkologických centrech, kde je dostatek různých specialistů, tedy i lékařek. Oslovení lékaři se shodují na tom, že pacientka má určitě na takové přání právo, mnohem důležitější je však včas zahájit kvalitní onkologickou péči.
„Zdravotnictví je služba jako každá jiná, je proto žádoucí v maximální míře respektovat přání klienta. Pacientka má rozhodně právo žádat vyšetření lékařkou a je třeba se pokusit jí vyjít vstříc. Nicméně se domnívám, že na takové vyšetření v žádném případě neexistuje nárok a pokud odborník daného pohlaví není k dispozici, je nezbytné preferovat nejlepší možnou péči před ‚genderovými‘ požadavky,“ odpovídá na dotaz MT přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě MUDr. David Feltl, Ph.D.
„Chápu, že v takové situaci je každý člověk zaskočen, zvláště pak, když cítí zásah do vlastní integrity a intimity, tak reaguje poněkud překvapivě, někdy agresivně, jindy úsměvně. Je svaté právo pacientky žádat specialistu zvoleného pohlaví, není-li však nabídka v místě, musí hledat,“ říká Jiří Bartoš, primář Komplexního onkologického centra z Krajské nemocnice v Liberci. „V našem centru máme lékaře i lékařky, diagnostiky i kliniky, a nevidím problém jí vyhovět. Domnívám se, že situace bude obdobná v naprosté většině center, pokud nějaké menší pracoviště má lékaře jen muže a pacientka je tím frustrována, může jistě pohodlně nalézt lékařku na pracovišti jiném. V České republice je síť takových zařízení dostatečná. Určitě bych pacientku nenutil k vyšetření v místě bagatelizací jejich výhrad a přání,“ dodává Bartoš.
… není ale vždy lehké vyhovět
Také praktičtí lékaři mají pro pacientku pochopení. Poukazují však na to, že není vždy v moci lékaře specialistku najít. „Praktický lékař vypisuje pouze doporučení na určité pracoviště, častokrát nemá ani přehled o tom, kolik přesně lékařů na daném pracovišti pracuje. Natožpak aby věděl, zda bude zrovna v době, na kterou je pacientka objednána, ordinovat lékař nebo lékařka. Mám pro pacientku pochopení, ale nemůžu bohužel nijak ovlivnit to, zda ji ošetří žena nebo muž,“ říká MUDr. Emil Wagner, praktický lékař z Prahy. „Nedávno jsem měl případ pacienta, kterého jsem posílal na chirurgii. Říkal mi, že by mu bylo nepříjemné, kdyby ho na chirurgii ošetřovala žena. Takové přání však opravdu nemohu zajistit. Na osobní vytelefonování různých požadavků pacienta bohužel není čas. Někdy jsme však nuceni v akutních případech průzkumy po telefonu přesto dělat. Například nedávno v době epidemie žloutenky jsme zajišťovali převoz a umístění starší pacientky s hepatitidou. V žádné pražské nemocnici ji nemohli pro nedostatek specializovaných lůžek přijmout. Po dlouhém obtelefonovávání se nám ji nakonec podařilo umístit do Mělníka,“ uvádí MUDr. Wagner.
MUDr. Bohumil Skála, Ph.D., praktický lékař z Lanškrouna, je přesvědčen, že v této věci musí mít přednost včasná diagnóza možného nádorového onemocnění. „Je-li důvěra mezi registrujícím praktickým lékařem a pacientkou, pak lze jistě řešení najít. Pokud není v okolí dostupná lékařka (konkrétně v mé lokalitě je lékařka – radiodiagnostik a RTG laborantka dostupná, ale v mamologické poradně lékařka není), pokusím se vysvětlit pacientce neodkladnost vyšetření. Je-li ale možné v horizontu jednoho týdne najít lékařku, pokusím se sjednat konsilium tam. Jedná-li se o náboženskou nebo etnickou příčinu, je nutné respektovat přání pacientky. Na druhou stranu je otázka, nakolik ji může případná prodleva ohrozit. Vždy musí být pacient plně informován o postupu, možných důsledcích prodlevy ve vyšetření a stanovení diagnózy v co nejkratším termínu,“ poznamenává praktický lékař a dodává: „Opakovaně se setkávám s problémem vyšetření u svých pacientů, například při vyšetření per rectum nebo právě při klinickém vyšetření prsou. Pokud některá vyšetření považují za poněkud dehonestující, nabízím jim vyšetření u jim neznámého lékaře. Je totiž pochopitelné, že čím bližší vztah mám s některými pacienty, tím více je ‚intimnější‘ tělesné vyšetření pro některé z nich obtížnější. Vždy ale na vyšetření trvám. Mnoho vyšetření – právě zmíněné vyšetření prsou u žen – velmi často provádí zkušená a zaškolená sestra v ordinaci v rámci preventivních prohlídek. Ženy někdy svěří sestře další obtíže, o kterých s mužem mluvit nechtějí,“ uzavírá MUDr. Skála.
Zdroj: