Přeskočit na obsah

Poruchy příjmu potravy u adolescentů

Epidemiologické studie výskytu poruch příjmu potravy ukazují v posledních letech dva nepříznivé trendy: zvyšující se výskyt počtu onemocnění, zejména bulimie, a snižující se věk pacientek. V Evropě a ve Spojených státech amerických se vyskytuje mentální anorexie u 0,3 % žen a dívek, mentální bulimie u 1 %, přičemž příznaky bulimie částečně splňuje až 5 % žen a dívek; u mužů je výskyt poruch příjmu potravy desetkrát nižší. V Evropě dosahují údaje o jednoroční prevalenci anorexia nervosa 370 mladých žen (ve věku 15 až 30 let) na 100 000 obyvatel a u bulimia nervosa 1 500/100 000 obyvatel. V Evropské unii je 903 500 mladých žen trpících poruchou příjmu potravy. Epidemický nárůst obezity někdy zastírá problémy poruch příjmu potravy, obezita je přičítána především nezdravému životnímu stylu s nedostatečným tělesným pohybem a psychologické problémy, které v ní hrají nezanedbatelnou roli, jsou často podceňovány. Moderní pojetí poruch příjmu potravy přestává rozlišovat mezi dvěma polárně chápanými diagnózami, kterými jsou anorexie (laickou veřejností vnímaná jako hladovění) a bulimie (přejídání), a nahrazuje je kontinuálním spektrem poruch příjmu potravy – od obezity přes psychogenní přejídání, bulimii, purgativní anorexii po restriktivní anorexii, jejichž protikladem je zdravý jedinec charakterizovaný přiměřeným příjmem potravy, standardním jídelním chováním a optimální tělesnou hmotností. Proč jsou poruchy příjmu potravy závažná psychiatrická onemocnění?
Poruchy příjmu potravy jsou třetí nejčastější psychiatrické onemocnění v adolescenci. V porovnání s ostatními psychiatrickými pacienty mají pacienti s tímto onemocněním dvojnásobnou úmrtnost, v porovnání se zdravou populací dokonce desetinásobnou. Důvodem jsou nejen závažné somatické komplikace, provázející metabolický rozvrat, ale také vysoké riziko sebevražedného chování. Suicidiem umírá asi 1–2 % pacientů, kteří tímto způsobem přispívají k celkové 8% mortalitě tohoto onemocnění. Kromě zdravotních důsledků jsou závažné i ekonomické okolnosti léčby poruch příjmu potravy – náklady na léčbu jsou jedny z nejvyšších v psychiatrii. Řada pacientek zahajuje léčbu pobytem na monitorovaných lůžkách jednotek intenzivní péče. Onemocnění trvají v průměru šest let, u jedné třetiny pacientů mají chronický průběh s trváním 20 až 30 let a předčasným úmrtím. V posledním desetiletí se vznik onemocnění rozšiřuje do nižších věkových kategorií, nejsou výjimkou ani děti okolo osmi let. Poruchy příjmu potravy častěji vznikají u žen středního věku, nezřídka po ukončení mateřské dovolené, a tyto matky pak nejsou schopné vlastním dětem poskytnout správné vzorce jídelního chování.
...

Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 3/2005, strana 30

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené