Poraďte pacientovi: U diabetu 1. typu škodí nedostatek informací
Proč mé dítě onemocnělo diabetem? Čím je choroba způsobena?
Zde musíme nejprve rodičům vysvětlit, že existují dvě odlišné formy diabetu a že diabetes u jejich dítěte vznikl na zcela jiném principu než ten, pro který se léčí jejich postarší obézní soused. Lidské tělo je vybaveno imunitním systémem, který nás má chránit např. před infekcí. Je to taková naše vnitřní armáda. V případě tzv. autoimunitních onemocnění, kam cukrovka 1. typu patří, se ale „splete“ a zničí část těla, která je zcela v pořádku. V tom je rozdíl proti cukrovce 2. typu, kdy imunitní systém primárně neničí βbuňky Langerhansových ostrůvků pankreatu, ale tělo na vyprodukovaný inzulin hůře odpovídá. Vzhledem k tomu, že diabetes 1. typu vzniká odlišně od diabetu 2. typu, nebude možné obejít se v jeho léčbě bez inzulinu. Nejtěžší je rodičům vysvětlit, proč onemocnělo právě jejich dítě. Jednoznačnou odpověď na to, jaký je přesný mechanismus, který vede k selhání imunoregulačních mechanismů u diabetu 1. typu, dát dosud neumíme. Na vzniku se podílejí mimo jiné vlivy genetické. Avšak musíme být zvlášť opatrní při rozebírání genetických vloh (to platí nejen pro diabetes). „To naše dítě to má určitě po tvé matce! Že jsem si radši nevzala…“ Tato reakce je bohužel odposlouchaná ze života. Úplné peklo potom prožívá rodič diabetik, když se u jeho dítěte též objeví toto onemocnění. Musíme tedy zdůraznit, že genetika je důležitá, ale nepřináší odpověď na všechno. Je potřebné poukázat na faktory zevního prostředí, kam patří například strava v nejútlejším období života, infekce apod. I tady musíme být citliví, protože maminky, když uslyší, že protektivní vliv je připisován například kojení, jsou schopné se začít obviňovat, že právě ony nemohly kojit.Mohli jsme onemocnění nějak předejít?
Odpověď je jednoduchá – nemohli. V oblasti prevence diabetu 1. typu není mnoho možností. V současnosti probíhá mezinárodní (dvojitě zaslepená) studie TRIGR (www.trigr.cz), která zkoumá vliv výživy v nejútlejším období života. Novorozenci, jejichž rodič nebo sourozenec má diabetes, jsou geneticky vyšetřeni. Těm, kteří mají zvýšené genetické riziko vzniku diabetu, je potom v případě, že maminka nemůže plně kojit, nabídnut speciálně upravený mléčný přípravek. Příbuzní prvního stupně mladší 18 let se mohou zapojit do Programu predikce diabetu. Více se lze dočíst například na stránkách naší laboratoře www.labao.cz pod odkazem Poradna preventivní diabetologie. Bude dětský diabetik do konce života na inzulinu?
Zde je odpověď stále ještě poněkud pesimistická. Zatím to totiž vypadá, že ano. Funkci slinivky, resp. pankreatických βbuněk je možné (byť ne zcela dokonale) nahradit dvěma způsoby: cestou biologickou a cestou mechanickou. Tou první mám na mysli transplantace. Také v České republice už byla provedena transplantace samotných Langerhansových ostrůvků. Nicméně je třeba si uvědomit, že každá transplantace má svá přísná indikační kritéria a nutná imunosuprese má své nežádoucí účinky. Problémem je i nedostatek dárců ostrůvků. Další možnost biologické náhrady skýtají kmenové buňky (zatím ve fázi výzkumu). I v oblasti mechanické náhrady probíhá intenzivní vývoj. Přestože nemáme dosud pro naše pacienty k dispozici malou přenosnou „umělou slinivku“ (resp. její ostrůvky), byl v této oblasti učiněn obrovský kus práce. Jedná se o vývoj glykemických senzorů a zejména inzulinových pump, které sice neumějí měřit a vyhodnocovat glykémie, ale představují značné zlepšení komfortu léčby.Může dětský diabetik užívat stejné léky (například při infekci, průjmu, alergii) jako jiné děti?
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2006, strana 12
Zdroj: