Pomohou protizánětlivé léky při léčbě schizofrenie?

Zánětlivé procesy a oxidativní stres se ukazují jako významné faktory při mnoha různých duševních poruchách a onemocněních. Pacienti, včetně pacientů se schizofrenií, mají v mozku snížené hladiny antioxidantů a naopak zvýšené hladiny markerů typických pro zánět.

Studie na zvířecích modelech ukázaly, že antioxidanty a protizánětlivé léky mohou nejen zmírnit symptomy, ale mohou dokonce působit preventivně na nástup neurobiologických abnormalit a na přechod do psychózy, pokud jsou podávány v časných stadiích vývoje mozku. Řada odborníků se domnívá, že pacientům se schizofrenií by mohlo pomoci snížení zátěže imunitního systému potlačením zánětlivých procesů. Vycházejí i z toho, že schizofrenie má vztah ke genům pro HLA systém, které se nacházejí na lidském chromozomu 6.

Léčba schizofrenie se většinou zaměřuje na modulaci hladin dopaminu v mozku, což potlačuje jen některé příznaky schizofrenie, ale většinou neulevuje nemocným od ztráty motivace nebo nedostatečné koncentrace. A 20 až 30 % nemocných antipsychotická léčba nezabírá. Kombinovaná léčba využívající také protizánětlivé léky by mohla některým pacientům výrazně ulevit.

Na mezinárodním kongresu European College of Neuropsychopharmacology referovala Iris Sommerová z Universitair Medisch Centrum Utrecht o výsledcích metaanalýzy, která sledovala efekt některých protizánětlivých léků na léčbu schizofrenie. Iris Sommerová a její spolupracovníci shromáždili data z celkem 26 randomizovaných, dvojitě slepých studií. Na jejich základě došli k závěru, že některé, ale zdaleka ne všechny protizánětlivé léky mohou zvýšit účinnost obvyklé léčby schizofrenie. Povzbudivě se jeví například kombinovaná léčba s využitím aspirinu, antioxidantu N‑acetylcysteinu (fluimicil) nebo u žen s estrogeny. Jiné protizánětlivé léky, jako colecoxib, minocyklin, davunetid nebo mastné kyseliny, nevykázaly statisticky průkazný pozitivní efekt.

„Studie nás přesvědčila, že si musíme mezi protizánětlivými léky při léčbě schizofrenie vybírat,“ říká Iris Sommerová. „Teď, když víme, že některé efekty protizánětlivých léků jsou průkazné, měli bychom se podrobněji zabývat tím, jestli dokážeme využít tyto poznatky pro léčbu pacientů.“

Účastníci kongresu European College of Neuropsychopharmacology se shodli, že v této oblasti je zapotřebí dalšího velmi důkladného a rozsáhlého výzkumu. Jako nadějnou vidí někteří především léčbu mladých pacientů, jejichž mozek má ještě vysokou neuroplasticitu.

Zdroj: Medical Tribune