Polytrauma patří do traumacentra - ihned

Nový rozsáhlý urgentní příjem s heliportem na střeše. Úzký vztah se záchrannou službou. Několikaletý sběr dat popisující pohyb těžce zraněných pacientů v regionu. Propracovaná komunikace týmů uvnitř nemocnice. To jsou jen některé důvody, proč FN Hradec Králové může sloužit jako příklad, jak by měla vypadat moderní traumatologie. Ne náhodou se právě zde 1. dubna konala konference Organizace traumatologické péče, která proběhla jako další z řady konferencí v rámci "Projektu technické pomoci 6.2 Propagační kampaň IOP", jež je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Tímto setkáním se symbolicky završila tvorba funkční struktury traumacenter, připravených na komplexní péči o nemocné se závažnými úrazy. K prvnímu pokusu o vytvoření takové definované sítě došlo už na konci devadesátých let. Tehdy do ní patřilo čtrnáct zdravotnických zařízení. Do značné míry však šlo o formální krok - jednotlivá pracoviště měla různou úroveň, lišila se personálním i technickým vybavením a jejich úloha nebyla jasně vymezena. Snaha o soustředění závažně zraněných tak zůstala na půli cesty - větší část těchto pacientů byla léčena jinde, podle údajů ÚZIS se v roce 1998 dostávalo do tehdejších traumacenter pouze 30 procent polytraumat.

V roce 2008 ministerstvo zdravotnictví zahájilo projekt koncentrace té nejnáročnější (a také nejnákladnější) vysoce specializované péče - a traumatologie byla prvním oborem, v němž tento proces proběhl. Šlo přitom o otevřené řízení, do kterého se na základě předem daných požadavků mohla pracoviště sama hlásit. Po několika měsících příprav proběhly audity, na nichž se kromě zástupců ministerstva podíleli též odborné společnosti a plátci péče. Výchozím materiálem pro ně byla koncepce traumatologické péče v ČR, vydaná Společností úrazové chirurgie.

"Jak by měla vypadat síť traumatologických pracovišť a organizace přednemocniční péče, věděla odborná společnost dlouho, neměla však sílu představu prosadit. Zdravotní pojišťovny se tohoto problému nechtěly chopit, popravdě řečeno, v našem systému k tomu příliš motivované nejsou. Ministerstvo tedy poskytlo odborníkům jakési zaštítění, aby mohli své představy realizovat," řekl Bc. Marek Šnajdr, první náměstek ministryně zdravotnictví.

"Rozhodně nešlo o nějaké rozhodování od zeleného stolu v Praze. Auditní tým všechna přihlášená pracoviště navštívil a na místě se seznámil se situací. Zaměřil se především na personální vybavení. Přístroje je možné doplnit poměrně rychle, erudovaný tým však nikoli. Auditoři se zajímali i o to, zda je zařízení schopno zachovat daný standard péče dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu a také zda má skutečně funkční veškeré požadované odbornosti. Častým kamenem úrazu byla například neurochirurgie," uvedla MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví.

Seznam nemocnic, které v tomto řízení obstály, pak vyšel v příslušném věstníku, kde rovněž byla pravidla triáže pro správné nasměrování pacienta. Celkový počet center byl zredukován na deset, jedenáctým se stala Ústřední vojenská nemocnice, která má vzhledem ke svým specifikům a vazbě na resort obrany statut záložního centra. Úspěch v tomto řízení měl pro nemocnice zcela hmatatelný dopad - každá z nich se mohla ucházet o dotaci z Integrovaného operačního programu Evropské unie až ve výši 100 milionů korun. "Dosud nikdy se v českém zdravotnictví neinvestovalo tak jako v tomto případě, a to nejen pokud jde o objem, ale i systémovost - podmínky byly pro všechny stejné bez ohledu na region, neplatil tu princip, že co si kdo prolobuje, to má," uvedl M. Šnajdr.

Češi mají nyní evropský standard

Celkem šlo na tyto účely 1,1 miliardy korun, z toho 900 milionů z prostředků EU, zbytek jako kofinancování uhradilo ministerstvo zdravotnictví. "Investice 100 milionů korun je pro nás zcela zásadní, umožnila nám dobudovat naše traumacentrum tak, že snese srovnání s Evropou i se světem," řekl ředitel FN Hradec Králové prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Pochopitelně ne všude byla snaha o koncentraci přijata pozitivně - je přirozené, že tam, kde bylo traumacentrum zrušeno, se zvedla vlna nevole. "Máme za sebou bouřlivou diskusi na toto téma. Je však důležité, že většina toho, co bylo dohodnuto, funguje, většina toho, co ministerstvo slíbilo, se stalo. Centralizace péče má svůj smysl především pro pacienty. V oblasti traumatologie ministerstvo garantuje všem občanům, že až to budou potřebovat, tak se jim v kterémkoli traumacentru dostane stejné a kvalitní péče, ať už jde o vybavení urgentního příjmu a operačních sálů, dostatečnou lůžkovou kapacitu, ale i komplexnost zdravotnických týmů s dostatečnými zkušenostmi," uvedla ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.

Zatím se zdá, že takto vytvořená struktura potřebám praxe stačí. "Evropský standard je jedno traumacentrum na jeden až dva miliony obyvatel, my nyní máme jedno traumacentrum na milion obyvatel. A jak se ukázalo, skutečně je nyní tento systém z hlediska dostupnosti lépe organizovaný a přesná metodika pomohla zdravotnické záchranné službě ve správném směrování pacientů na pracoviště dle závažnosti poranění," dodal Marek Šnajdr.

Podle zástupců odborné společnosti je možné si představit i další specializaci v rámci této sítě - například že pacient s poraněním páteře bude primárně transportován do jedné ze čtyř nemocnic, které mají komplexní spinální program. "Dá se říci, že když už je vrtulník ve vzduchu, tak v naší malé republice je jedno, kam letí. Vzdálenost už není tak důležitá jako to, aby pacient směřoval tam, kde ho ošetří nejlépe," řekl doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc., předseda České společnosti pro úrazovou chirurgii ČLS JEP. Také on na vlastních datech demonstroval pozitivní trend, jak na jeho pracovišti - traumacentru FN Ostrava - poklesl počet sekundárních příjmů pacientů s polytraumatem.

Specifickou problematiku tvoří péče o zraněné děti. Následkem úrazu zemřelo např. před dvěma lety 277 dětí. S těžkým úrazem je každoročně hospitalizováno na 30 tisíc dětí. Lékařské ošetření kvůli poranění je každý rok nutné u půl milionu pacientů v dětském věku. Podobný proces jako u traumacenter pro dospělé proběhl i u traumacenter pro děti. Těch je nyní šest a také ona se mohou ucházet o evropskou dotaci v řádu desítek milionů korun na modernizaci a obnovu přístrojového vybavení. O úloze dětského traumacentra hovořil na konferenci prof. MUDr. Petr Gál, Ph.D., přednosta Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno. Také on demonstroval, jaký profit pacientům přináší, pokud jsou ošetřeni na superspecializovaném pracovišti. "Mortalita pacientů se závažným zranění (ISS 16 a více) je v našem centru sedm procent, celosvětově je to někde kolem deseti procent."

---

Traumacentra pro dospělé
* Fakultní nemocnice v Motole, Praha
* Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha
* Ústřední vojenská nemocnice, Praha
* Fakultní nemocnice Brno
* Fakultní Nemocnice Ostrava
* Fakultní Nemocnice Olomouc
* Fakultní nemocnice Hradec Králové
* Fakultní nemocnice Plzeň
* Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
* Nemocnice České Budějovice
* Krajská nemocnice Liberec

Traumacentra pro děti a dorost
* Fakultní nemocnice v Motole, Praha
* Fakultní nemocnice Brno
* Fakultní Nemocnice Ostrava
* Fakultní nemocnice Hradec Králové
* Fakultní nemocnice Plzeň
* Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
* Nemocnice České Budějovice

Zdroj: Medical Tribune