Polohování v prevenci vzniku dekubitů na ARO

K polohování pacientů využíváme řadu polohovacích pomůcek. Mezi nejčastěji používané patří kvádry, klíny, válce, bumerangy, polštáře a jiné odlehčovací pomůcky. Prevence a ošetřování dekubitů je výrazně usnadněno na odděleních, která jsou vybavena vzdušnými polohovacími lůžky. Jejich počet však bývá často omezený, a ke slovu se tak dostávají další pomůcky a techniky.

Dekubity bývají nejvíce ohroženi pacienti v kritickém stavu. Setkáváme se s nimi na ARO a multioborových jednotkách intenzivní péče (JIP). Další skupinu ohrožených pacientů tvoří klienti oddělení ošetřovatelské a následné péče a léčeben dlouhodobě nemocných.

Pacienti v kritickém stavu hospitalizovaní na ARO a JIP bývají zpravidla v bezvědomí, oběhově nestabilní. Jako jejich hlavní diagnózy nacházíme kraniotraumata, polytraumata nebo pneumonie. Tito pacienti jsou výlučně závislí na pomoci personálu. Zcela chybí jejich aktivní účast.

Odlehčení i prevence vzniku kontraktur

Tyto skutečnosti nám mnohdy znemožňují využívat klasické polohování, a proto se snažíme alespoň o odlehčení rizikových tělesných partií nebo prostou změnu těžiště pacienta, například s využitím overballů. Těmi můžeme podložit hýždě k odlehčení sakrální oblasti (viz obr. 1) nebo stejnostrannou lopatku a hýždi, čímž docílíme změny těžiště a odlehčení jedné poloviny těla nemocného (viz obr. 2). Nejen zmiňované overbally, ale i jiné rehabilitační a polohovací pomůcky slouží zároveň k udržování fyziologického postavení kloubů u imobilních pacientů, což působí jako prevence vzniku svalových kontraktur (viz obr. 3 a 4).

U spolupracujícího pacienta umožňují moderní pomůcky rychlejší obnovení svalového tonu a zlepšují výsledky rehabilitace po přeložení na standardní oddělení.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2008, strana C7

Zdroj: