Pokus o společné jednání nevyšel

Milan Kubek ve svém zvacím dopisu předsedům profesních sdružení mimo jiné napsal: „Změnit úhradovou vyhlášku může pouze ministr, a to cestou její novelizace. Jen on může zmírnit její negativní dopady na zdravotnická zařízení výkladem sporných pasáží, ale zejména využitím vlivu ve správních radách zdravotních pojišťoven. Dosud však činí pravý opak. Tak jako loni, i letos může ministr zdravotnictví požadovat zvýšení plateb za tzv. státní pojištěnce. Právě tímto způsobem získaly pojišťovny v loňském roce navíc 4 mld. Kč, které nám umožnily vyjednat změnu úhradové vyhlášky. Náklady na léky v loňském roce nevykazovaly tradiční nárůst, ale naopak se meziročně snížily. Uspořené peníze tedy mohou být použity na úhradu vyšší ceny naší práce. Rezignace na seznam zdravotních výkonů, který obsahuje vyšší cenu naší práce, a nahrazení výkonového systému systémem paušálních úhrad bude mít dalekosáhlé dopady zejména na ambulantní specialisty. Největší rozdíl je však v tom, že oproti svému předchůdci ministr Tomáš Julínek s lékařskou komorou nekomunikuje. Byla to přitom právě komora, kdo před rokem vyjednal novelu úhradové vyhlášky č. 550/2005 Sb., kdy nový text – vyhláška č. 101/2006 Sb. – byl pro zdravotnická zařízení výhodnější.“

Nepřijdeme, nemáte reálný návrh

Jako první účast na schůzce odmítlo Sdružení ambulantních specialistů (SAS) dopisem podepsaným předsedou Pavlem Tautermannem a místopředsedou Zorjanem Jojkem, a to ze tří důvodů. Za prvé podle dostupných informací prý neexistuje žádný reálný návrh ze strany vedení ČLK, který by současnou situaci řešil bez toho, že by byla významným způsobem poškozena velká část ambulantních specialistů.

Rada SAS za druhé považuje nekomunikaci mezi ministerstvem a komorou za výhradně bilaterální problém. „Je zaviněný Vaším osobním – ne věcným, ale spíše politickým – přístupem,“ napsali ambulantní specialisté M. Kubkovi. Striktně odmítli i jeho tvrzení, že ze své osobní iniciativy vyjednal změnu vyhlášky č. 550/2005 Sb., protože podle nich šlo jednoznačně o výsledek tlaku zástupců zdravotnických zařízení sdružených v Krizovém štábu.

„Vaše osobní aktivity i mediální vystupování nebudí nejmenší důvěru v to, že byste měl reálný zájem na jakékoli dohodě s ostatními sdruženími, kterou byste pak respektoval,“ uvedla Rada SAS třetí argument, proč nabízenou schůzku na půdě ČLK odmítá. Zároveň však jejího prezidenta ujistila, že je připravena spolupracovat na tvorbě nového uspořádání komory, ve kterém by bylo zajištěno rovnoprávné postavení soukromých lékařů vůči ostatním skupinám. „Bereme na vědomí, že byla ustanovena komise, která má tento problém řešit,“ napsali M. Kubkovi v závěru svého dopisu ambulantní specialisté. „Věříme, že budou v krátké době dostupné výstupy z činnosti této komise, aby bylo možno tuto spolupráci, bude‑li mít myšlenka reálnou možnost k realizaci, zahájit.“

Chceme důvěryhodnějšího spojence

Písemné odmítnutí zaslal M. Kubkovi také předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR (SSG) Vladimír Dvořák. Z jeho dopisu adresovaného prezidentu ČLK vyjímáme: „Věcná diskuse s Vámi se opakovaně ukázala jako nerealizovatelná, o spolupráci ani nehovořím. Změny k horšímu pravidelně vydáváte za vinu jiných subjektů než ČLK (či ČLK, o. s.), jakékoli zlepšení naopak přičítáte přímo své osobě či komoře. Zcela absurdní je to např. v textu, který právě rozesíláte. Byl jste to právě Vy, který v počátcích obhajoval první Rathovu úhradovou vyhlášku (č. 550/2005 Sb.). Ke zmírnění jejích dopadů vyhláškou č. 101/2006 Sb. došlo zejména díky iniciativám profesních organizací soukromých lékařů.“

Ve svém dopise prezidentu ČLK dále V. Dvořák jménem SSG napsal: „To, že současný ministr zdravotnictví má problémy s komunikací s ČLK pod Vaším vedením, považujte za svou ‚zásluhu‘. Komora působí pod Vaším vedením (stejně jako za Vašeho předchůdce) jako zpolitizovaný hybrid odborové a profesní organizace. Mnohá čísla časopisu Tempus Medicorum by nezasvěcený považoval za předvolební brožurku sociální demokracie. Nevadilo Vám, že legislativa podporovaná ČLK procházela jen díky těsné součinnosti ČSSD a KSČM. Dokonce jste komunistickým poslancům děkoval. Za této situace si nedovedeme představit jakýkoli smysluplný (a zejména přínosný pro naši členskou základnu) výstup z Vámi navrhovaného jednání. I nadále vynaložíme veškeré úsilí pro zlepšení situace (nejen) soukromých gynekologů. Jako důvěryhodné spojence si ale vybereme spíše organizace z Koalice soukromých lékařů a případné další subjekty.“

M. Kubek je medializací překvapen

Svou účast na pondělním jednání odmítli dále Miroslav Hanuš za Sdružení ambulantních urologů a Zorjan Jojko jménem Sdružení ambulantních kardiologů. „Žádný dopis jsem sice prezidentovi komory nenapsal, protože mám spoustu důležitějších věcí na práci, ale ani my se jednání nezúčastníme,“ odpověděl na dotaz MT předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavel Neugebauer. V době uzávěrky tohoto čísla MT bylo prakticky jisté, že se k jednacímu stolu v ČLK nedostaví ani Sdružení praktických lékařů ČR. Naopak účast potvrdilo osm sdružení, například privátních ambulantních chirurgů, ambulantních internistů či privátních očních lékařů.

Prezident ČLK M. Kubek MT sdělil, že jej medializace jeho výzvy ke společnému jednání poněkud překvapila a reakce představitelů profesních sdružení jej mrzí. K obsahu schůzky, pokud se nakonec vzhledem k účasti v pondělí 26. února vůbec uskutečnila, se vrátíme v příštím čísle MT.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2007, strana B3

Zdroj: