Pokles tělesné výšky spojen s vyšší úmrtností
„Celková mortalita byla vyšší hlavně kvůli vyšší incidenci kardiovaskulárních a respiračních onemocnění a jejich komplikací,“ upřesnil S. Goya Wannamethee, epidemiolog z týmu Royal Free and University College Medical School v Londýně. Studie zahrnovala 7 735 britských mužů ve věku 40 až 59 let, kteří byli vybráni v letech 1978 až 1980, přičemž další šetření v průběhu let 2000 až 2006 bylo provedeno u 4 213 přeživších.
Vyšetřované osoby ztratily během dvacetileté periody v průměru 1,67 centimetru. Výzkumníci roztřídili muže do čtyř výškových kategorií a zjistili, že muži s největším úbytkem – tři a více centimetrů – měli ve srovnání s muži s výškovou ztrátou méně než jeden centimetr o 64 % vyšší riziko celkové úmrtnosti. Mužů s touto největší výškovou ztrátou bylo ve zkoumaném souboru 15 procent. Zohlednění ostatních faktorů včetně kardiovaskulárních rizikových faktorů, abnormality plicních funkcí, již existujících kardiovaskulárních onemocnění, kouření, alkoholu i váhové ztráty mělo podle výzkumníků jen mírný vliv. Takto upravené relativní riziko činilo 1,45 (s intervalem spolehlivosti od 1,15 do 1,82).
Přesnou příčinu zatím neznáme
Studie přesně nevysvětlila souvislost mezi ztrátou výšky a zvýšenou mortalitou. Doktor Wannamethee sice připustil, že při zvýšení mortality může hrát roli osteoporóza, avšak upozornil, že osteoporóza obvykle způsobuje na výšce ztrátu šesti centimetrů a více a že když celkem 283 mužů, kteří ztratili čtyři a více centimetrů, bylo z analýzy vyloučeno, výsledky se nezměnily. „Je možné, že zde existuje mechanismus zodpovědný jak za ztrátu tělesné výšky, tak i ostatní zdravotní souvislosti, které v kombinaci zvyšují riziko úmrtí,“ uvedli výzkumníci. Poznamenali však, že muži s úbytkem tří centimetrů a více měli vyšší riziko významných koronárních onemocnění (s relativním rizikem 1,42) a že se neprokázala souvislost s rizikem mozkové mrtvice.
Potřeba dalšího studia
„Úbytek v tělesné výšce je relativně běžný u starších mužů a je spojen s chatrnějším zdravím, omezenou pohyblivostí, redukcí váhy, fyzickou nečinností, sníženými plicními funkcemi a je prediktorem koronárního onemocnění a celkové mortality,“ uvedl S. Goya Wannamethee. „Muži by měli cvičit, aby si udrželi muskulární tonus potřebný k udržení výšky,“ komentovala závěry studie Dr. anne Kennyová, odborník v geriatrii z Health Center University of Connecticut. Podle ní například menší studie ukázala, že u žen pomáhá udržet tělesnou výšku jóga, která by tak mohla pomoci i mužům. Britský tým hodlá dál pokračovat v měření významu svalové hmoty a síly v procesu stárnutí. „Je totiž nepravděpodobné, že by pouze udržení tělesné výšky bylo samo o sobě klíčem k dlouhověkosti,“ uzavřel Wannamethee.
„Přímá souvislost mezi ztrátou tělesné výšky a vyšší mortalitou neexistuje. Vztah je nepochybně nepřímý – nadměrné snížení tělesné výšky je chorobným příznakem zřejmě způsobeným stejnými faktory, které vedou k vyšší kardiopulmonální mortalitě,“ komentuje závěry studie prof. MUDr. Jiří Horák, CSc., přednosta 1. interní kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze. O povaze těchto faktorů lze v současnosti pouze spekulovat. Podle Horáka tato práce otevírá neprobádanou a prakticky důležitou oblast geriatrické medicíny a naznačuje dosud netušené souvislosti mezi jevy, které jsme zvyklí posuzovat odděleně. „Svým způsobem však nejsou závěry práce překvapující – lze je formulovat i tak, že ten, kdo rychleji stárne, i dříve umírá,“ dodal Horák.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2007, strana A12
Zdroj: