Pohled pod pokličku cenotvorby
Aneb „Jak se vaří ceny a úhrady léků v Česku“ – toto téma si vzal na mušku prim. MUDr. Viktor Kašák (Lerymed, Praha). Současný systém je zaměřen na kontrolu nákladů a není schopen účinně měřit kvalitu péče, uvedl primář v počátku své prezentace.
Zdravotní pojišťovny nejsou motivovány ke kontrole kvality, ale jen k dodržení rozpočtu. Dlouhodobě ekonomicky udržitelný je systém, který hodnotí náklady z dlouhodobého hlediska a odráží kvalitu péče zejména u chronických neinfekčních onemocnění, jako jsou diabetes, kardiovaskulární onemocnění, chronické respirační choroby, a zahrnuje i prevenci především pro oblast onkologie.
V celkových nákladech nelze spatřovat jen výdaje přímé – tedy na samotnou léčbu, ale i nepřímé, které se hradí ze sociálního pojištění. Mezi těmito dvěma množinami výdajů existuje určitý průnik, kde není zcela jasné, zda úhrada má jít ze sociálního či ze zdravotního pojištění. Dalším aspektem je, že „zdravotní daň“ je závislá na zaměstnanosti a nominální mzdě.
Podle Euro Health Consumer Index 2015 patří ČR v kvalitě zdravotních služeb v rámci 35 evropských zemí 13. příčka a má třetí nejefektivnější zdravotnictví – na vrub podcenění hodnoty lidské práce i v důsledku regulace ceny a úhrady léčivých přípravků. Maximální cenu stanovuje SÚKL jako průměr tří nejnižších cen léčivého přípravku v 18 zemích referenčního koše.
Výše úhrady se odvíjí od zařazení do referenční skupiny (vzájemně zaměnitelných léků). SÚKL pro konkrétní přípravek stanoví obvyklou denní terapeutickou dávku (ODTD). Všechny ODTD v jedné referenční skupině mají identickou výši a podmínky úhrady. Podle publikace farmakoekonomky Jany Skoupé (2016) jde o nejnižší nalezené ceny ODTD v 27 zemích EU.
V současnosti se v českém systému zvažují především náklady na léčbu (cena léku, náklady na podání léku, na hospitalizaci, ambulantní léčbu, dopravu, náklady na léčbu nežádoucích účinků). Hodnoceny a zohledněny by však měly být i výsledky QUALY (prodloužení života a zlepšení kvality života), prodloužení remise, zlepšení compliance a zjednodušení léčebného režimu.
Health Technology Assessment (HTA) pak má porovnat, zda vyšší cena konkrétního přípravku je vyvážena vyšší účinností, a to za podmínky, zda je systém ochoten platit za QUALY.
Následně primář Kašák ještě rozebral kategorii a podmínky tzv. vysoce inovativních přípravků, různých „režimů“ a definic specializovaných center a jejich problematiky.
Zdroj: