Podpora mladých vědců je chvályhodná
Podporou vědy a snahou o zlepšení podmínek pro české vědce se pravidelně před volbami zaštiťují mnozí politici bez ohledu na stranickou příslušnost. Realita už tak růžová není, byť se díky možnosti čerpání různých druhů dotací, převážně z fondů EU, situace lepší. Peníze posloužily převážně na vybudování a vybavení nových vědecko‑výzkumných center, nicméně oficiální podpora samotných vědců, zejména těch mladých, je stále nedostatečná. Každá aktivita, která přispívá k popularizaci vědy a ocenění práce mladých talentovaných vědců, je proto velmi vítaná. Jednou z takových aktivit je i Discovery Award, již každoročně uděluje společnost Novartis mladým výzkumníkům do 40 let, kteří se zasloužili o výjimečný posun na poli výzkumu v oblasti medicíny a farmacie.
Společnost Novartis chce touto formou podpořit a stimulovat odvážné a inovativní počiny, které znamenají nejen přínos pro samotné pacienty, ale mají také poukázat na inovativní potenciál českého zdravotnictví a farmacie. Ceny Discovery Award se udělují ve dvou oblastech, jednak za základní výzkum v oblasti biomedicíny, jednak v oblasti inovativních klinických, diagnostických a preventivních přístupů. Součástí ocenění je také finanční dotace, v letošním roce se mezi laureáty rozdělí 200 000 korun. Přihlašování do soutěže probíhá pomocí internetové aplikace na stránkách www.discoveryaward. eu a je možné do 15. 6. 2015. Laureáty ceny následně vybere hodnoticí komise složená z renomovaných odborníků působících dlouhodobě ve zdravotnictví. S jedním ze členů hodnotitelské komise prof. MUDr. Romanem Prymulou, DrSc., hovořila Medical Tribune např. o tom, jaké jsou v ČR podmínky pro práci mladých vědců a zda mohou podobné aktivity přilákat k vědecké práci nové talentované odborníky.
Cena Discovery Award si klade za cíl především poukázat na inovativní potenciál českého zdravotnictví a farmacie. V čem spatřujete hlavní přínos podobných ocenění?
Ceny jako Discovery Award jsou velmi důležité pro popularizaci vědy. V oblasti českého zdravotnictví a farmacie sice existuje řada různých ocenění, tato cena má však díky své naprosté nezávislosti obrovský potenciál vybrat skutečně nejlepší jedince či týmy, které v uplynulém roce posunuly medicínské poznání významným způsobem dopředu. Řada mladých vědců potřebuje získat určitou motivaci a ne každý se sám do podobných soutěží přihlásí. Pokud je však připraven promyšlený systém nominací, je velká pravděpodobnost, že ve finále budou vybráni opravdu ti nejlepší.
Pomohou podle vás podobné aktivity přilákat k vědecké práci nové talentované odborníky?
Aktivity pro popularizaci vědy jsou nezbytné, abychom v systému udrželi nejschopnější jedince a ti nám neodcházeli do jiných, ekonomicky lukrativnějších oblastí. To jistě neznamená, že podobné ceny mohou nahradit celkově přijatelné podmínky k vědecké práci v té či oné zemi. Mohou však být onou pověstnou třešinkou na dortu, která může poznamenat v konečném důsledku správné rozhodnutí.
Podmínky pro mladé vědce u nás dlouho nebyly a mnohde stále nejsou ideální. Daří se v ČR vytvářet dostatečně atraktivní podmínky pro mladé vědce? Jak byste hodnotil podporu a úroveň technického a materiálního zázemí, které se mladým vědcům dostává v České republice, v porovnání se zahraničím? V čem případně vidíte největší rezervy?
Podmínky pro mladé vědce, zejména ekonomické, skutečně nejsou dlouhodobě optimální. Na druhé straně se postupně daří výrazně zlepšovat technologickou základnu a v řadě případů již máme technologické inkubátory, které snesou nejpřísnější srovnání se zahraničím. Je však třeba upozornit na skutečnost, že řada těchto investic byla pořízena v rámci různých dotačních programů, dominantně z EU, a vedla tedy ke skokovému zvýšení kvality. Ve vědě je však naprosto nezbytná udržitelnost a morální zastarávání špičkových technologií je velmi rychlé.
Proto potřebujeme nové špičkové technologie doplňovat prakticky průběžně, a to může být v řadě případů problém.
Myslím si, že systém u nás by měl být nastaven tak, aby umožnil mladým vědcům na počátku jejich dráhy pobyt na zahraničních špičkových pracovištích, ale následně by je místní podmínky měly motivovat k tomu, aby získanou znalost přinesli zpět do našich center a posunovali úroveň našeho výzkumu dál, neboť zejména v oblasti patentů a aplikovaného výzkumu poněkud zaostáváme.
V rámci příprav novely postgraduálního vzdělávání se objevil návrh, podle kterého by se absolventům doktorandského studia prodloužila doba potřebná pro získání praxe před atestací v závislosti na tom, jak vysoký by byl jejich částečný úvazek v nemocnici, tedy při polovičním úvazku by povinná praxe trvala dvakrát déle. Zastánci argumentují tím, že pokud mladý lékař část svého času věnuje vědecké práci, potřebuje pro řádnou přípravu pro atestaci delší dobu. Nejde tento návrh spíše proti podpoře mladých vědců? Jakými opatřeními by se systémově dala finanční situace mladých vědců zlepšit?
Tento návrh ve svém důsledku jistě nepovede k podpoře mladých vědců. Z praktického hlediska je třeba říci, že po vystudování medicíny se čisté vědě bude věnovat jen velmi málo absolventů. Většina spojí svoji vědeckou činnost s lékařskou praxí. Z tohoto úhlu pohledu je pak prodloužení doby k získání atestace kontraproduktivní, neboť některé jedince může z existenčních důvodů naopak od vědecké dráhy odradit. Je složité přednést nějaké koncepční řešení, jak by se dala finanční situace mladých vědců vylepšit. Mojí představou je nastavení určitého ekonomického modelu tak, aby při základním příjmu mohl mladý vědec žít tak, aby nepotřeboval shánět další zaměstnání, a další bonusy se odvíjely od jeho výkonnosti. Tento model by byl samozřejmě časově limitován a v případě dlouhodobých neuspokojivých výsledků by vedl k ukončení pracovněprávního vztahu.
Jednou z oceňovaných oblastí je oblast inovativních klinických, diagnostických a preventivních přístupů. Nabízí se proto otázka, zda se nové technologie dostávají do běžné klinické praxe dost rychle. Je náš systém na to připraven jak po stránce organizační, tak finanční?
Myslím si, že v medicíně se inovativní klinické, diagnostické a preventivní přístupy dostávají do praxe rychleji než v jiných oborech. Náš systém však v řadě případů není schopen dostatečně pružně reagovat a ne vždy optimálně fungují různé modely spolupráce akademické a komerční sféry. Již během studia by se nejlepší studenti měli dostávat do kontaktu s komerčním výzkumem tak, jak je tomu v zahraničí. To je jediný způsob, jak posunout českou vědu dále, neboť jak praví klasik, není důležitá publikace v prestižním impaktovaném časopise, ale na patentovém úřadě.
Zdroj: Medical Tribune