Podnikání a podpora podnikání nesmí mít přednost před zdravím občanů

Tuto větu řekla náměstkyně ministra zdravotnictví JUDr. Lenka Teska Arnoštová v úvodu semináře Jak jsme na tom s tabákem a alkoholem v mezinárodním kontextu, který se konal v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Tak silné prohlášení nebylo zatím slyšet z úst žádného politika, žádného ministra zdravotnictví ani oficiálních představitelů odborné veřejnosti. Zmíněný seminář se konal pod záštitou profesora Rostislava Vyzuly, předsedy sněmovního Výboru pro zdravotnictví, ve spolupráci se senátním Výborem pro zdravotnictví a sociální záležitosti a Ministerstvem zdravotnictví ČR 30. listopadu 2015 v budově Poslanecké sněmovny. Iniciátory a současně velmi čestnými a vítanými účastníky byli zástupci Evropské úřadovny WHO a ředitelka kanceláře WHO v ČR MUDr. Alena Šteflová.

Během odpoledne se u mikrofonu vystřídalo mnoho řečníků, kteří mají k problematice kontroly užívání alkoholu a tabáku co říci, z čehož vyplývá, že na omezeném prostoru nelze uveřejnit vše zajímavé, co zde bylo vyřčeno. Začněme netradičně od konce. Profesor Vyzula totiž celé jednání shrnul v několika větách: „Česká republika má problém, jak z mnoha dnešních prezentací zaznělo. Ten problém musíme řešit. Nyní jsme na dobré cestě, abychom změny, které povedou ke zlepšení, uzákonili. Občané chtějí, abychom zákon o kontrole tabáku přijali.“

To je potěšitelné sdělení, ale byla pominuta druhá část problematiky, kterou tvoří „poslední legální droga“ – alkohol, který je českou společností nezdravě tolerován a dostupností i spotřebou (zejména mezi mladistvými) patříme na světovou špici. Jak tabák, tak alkohol vedou (kromě závislosti) ke stovkám onemocnění, jejichž léčba spotřebuje minimálně dvakrát tolik korun, než stát vybere na spotřební dani. To nejděsivější však je skutečnost, že kouří a pijí alkohol již školou povinné děti.

Kritika i chvála WHO

Gauden Galea, ředitel Divize nepřenosných onemocnění Evropské úřadovny WHO, ocenil, jakých pokroků bylo v ČR učiněno v oblasti léčby onkologických onemocnění (z hlediska mortality), která je v současnosti na velmi vysoké úrovni i v rámci celé EU. Potěšitelně poklesla i úmrtnost na kardiovaskulární choroby díky vynikající organizaci péče, vybavení nemocnic a erudici lékařů. Prodloužila se očekávaná doba dožití, což je hodnota nepřímo úměrná úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění.

Velmi špatně si stojí Česká republika v konzumaci alkoholu a regulaci spotřeby tabákových výrobků. Dalo by se říci, že přes všechny snahy se stále pohybujeme v bodě nula, u tabáku jsme možná trochu pokročili (přijetím rámcové úmluvy WHO), avšak přijetí rozhodujícího zákona o kontrole tabáku nás stále čeká. Vysoká mortalita na jaterní onemocnění (alkoholická steatóza, cirhóza, hepatocelulární karcinom) má nepochybně příčinu ve vysoké spotřebě alkoholu. Podle různých zdrojů se průměrná spotřeba jednoho dospělého Čecha pohybuje přibližně mezi 9,5 až 16,5 litru čistého alkoholu za rok.

Data Czech made

Statistická data upřesnil Ladislav Czémy z Národního ústavu duševního zdraví. Podle Českého statistického úřadu vypije každý obyvatel Česka (včetně dětí a nemluvňat) 9,8 litru čistého alkoholu za rok. Ano, děti nelze v ČR ze statistik vynechat, protože podle studie NESPAD (pravidelné šetření) 79 procent šestnáctiletých udalo, že za uplynulých 30 dní pilo alkohol (81 procent chlapců a 77 procent dívek). Tím se dělíme s Dánskem o první dvě evropské příčky. Tzv. binge drinking, tedy kdy se u jedné příležitosti vypije pět a více sklenic alkoholického nápoje (80 g čistého alkoholu), udávala více než jedna polovina šestnáctiletých.

Helena Sovinová ze Státního zdravotního ústavu přidala také neslavné statistiky nepříliš klesající spotřeby tabákových výrobků u všech věkových kategorií.

Cílem je Evropa bez tabáku

Kristina Mauer‑Standerová (WHO) sdělila, že v EU došlo k mírnému poklesu spotřeby tabákových výrobků. Cílem je, aby počet kuřáků do roku 2025 poklesl o 30 procent, čehož bude velmi těžké dosáhnout především u českých žen, které v rámci EU vedou (a to i v kategorii dospívajících).

K příkladům hodným následování patří snaha Velké Británie o zákaz kouření v soukromých vozech (s ohledem na pasivní kuřáctví spolucestujících, především dětí, a vliv na dopravní nehodovost). Finsko si dalo za úkol stát se tobacco‑free zemí v roce 2040 a Irsko dokonce již v roce 2025. Svět spěje k tobacco‑free future.

Z průzkumů je jasné, že 72 procent mladých lidí si přeje zákaz kouření na veřejnosti a 70 procent kuřáků se pokouší svou návykovou chorobu léčit.

Podle Kristiky Mauer‑Standerové může být úspěšný strategický akční plán kontroly tabáku, uzákonění nekuřáckého pracoviště, výrazné varování na krabičkách a zákaz reklamy na tabákové výrobky.

Přes dvě stě nemocí od alkoholu

Lars Møller (WHO) upozornil, že s konzumací alkoholu je spojeno více než 200 diagnóz. Zatímco celoevropská spotřeba alkoholu má sestupný trend, v centrální Evropě je situace opačná, spotřeba spíše narůstá. Čeští šestnáctiletí chlapci mají velmi smutné prvenství v rámci celé Evropy.

Předseda senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální záležitosti profesor Jan Žaloudík vysvětlil stoupající výskyt onkologických onemocnění v centrální Evropě chronickou expozicí kancerogenům a toxinům, které si s sebou nese současná populace ze 70. a 80. let. Karcinom nevznikne přes noc, k jeho vývoji jsou zapotřebí roky a desetiletí. Proto jak lidé žijí v mládí, tak budou v pozdějších letech stonat. Velmi názorný byl výčet onkologických chorob, jejich možné historické etiologie a světových souvislostí.

Karcinom plic patří k nejvýznamnějším onkologickým chorobám jak co do počtu, tak co do úmrtnosti. Profesor Žaloudík uvedl, že v 60. letech byly i v amerických lékařských časopisech reklamy na cigarety, kouřit patřilo k módním trendům emancipovaných žen. V důsledku této „módy“ došlo k vysoké incidenci karcinomu plic, což Česká republika s odstupem deseti až patnácti let okopírovala. V současnosti v USA incidence karcinomu plic klesá, v ČR mírně klesá u mužů, ale u žen je stále na vzestupu. Tyto statistiky zcela odrážejí kuřáctví v české populaci. Ve výskytu nádorů plic zaujímá ČR 13. místo celosvětově.

Na výskytu karcinomu hrtanu se dříve podílelo kouření a expozice inhalačním toxinům. Nyní přibývá tohoto onemocnění u relativně mladých lidí v důsledku infekce onkogenními typy lidského papilomaviru. ČR je ve výskytu na 40. místě (v celosvětových statistikách). Karcinom jícnu je důsledkem pití vysokoprocentního alkoholu a kouření (ČR na 87. místě).

Karcinom žaludku je příkladem toho, že v současnosti může karcinomů ubývat. Za posledních třicet let klesl výskyt o 50 procent a o dalších 31 procent klesla mortalita. Co k tomuto trendu vedlo, není podle profesora Žaloudíka tak úplně jasné. Možná eradikace nekancerogenního Helicobacter pylori (který však vyvolává chronický zánět a dráždění, což může být původem kancerogeneze), možná „supermarket jev“ (kdy jsou konzumovány čerstvé potraviny) nebo možná pití „kvalitního“ alkoholu (místo domácí pálenky, která obsahuje i kancerogenní příměsi, přešli Češi na Johnnieho Walkera?). Je jasné, že tuto pasáž přednesl profesor Žaloudík s lehce sarkastickým úsměvem.

Vážnost si však zasluhuje výskyt nádorů kolorekta, kde se zřejmě uplatňují v české populaci noxy ze 70. a 80. let. V celosvětovém žebříčku jsme na pátém místě (před několika lety jsme byli na druhém). Incidence karcinomu biliárního systému jeví stabilní výskyt. Přes žlučové cesty se vylučuje podstatná část škodlivin i metabolitů (ČR je na 8. místě).

Hepatocelulární karcinom, který vznikne na podkladě cirhózy, je též důsledkem „detoxifikace“ organismu, a to včetně alkoholové detoxifikace. Na incidenci se významně podílejí i infekční hepatitidy (zejména B a C). ČR je na světovém žebříčku na 106. místě.

Karcinom slinivky je nejnebezpečnějším karcinomem s vysokou mortalitou a v současnosti neexistuje dostatečně účinná terapie ani screening. V tomto případě má alkohol rozhodující vliv na její vznik. Česko je na „čestném“ druhém místě ve výskytu karcinomu pankreatu na celém světě. Prvenstvím se můžeme „chlubit“ ve výskytu karcinomu ledvin. Podle profesora Žaloudíka jde o důsledek situace v 70. letech. Na vysokém výskytu nádorů ledvin se podílí kuřáctví (vylučování kancerogenních látek), expozice sinicím, které vylučují kancerogenní látky.

Nulová tolerance za volantem

Jednu z nejlepších prezentací o vlivu alkoholu na lidské osudy přednesl Ing. Martin Farář z ministerstva dopravy, ředitel BESIP. V ČR se účastní každé desáté dopravní nehody alkohol, ale v EU každé čtvrté. Z toho plyne, že naše nulová tolerance alkoholu za volantem má smysl. Každý rok zemře na silnicích kvůli vlivu alkoholu 64 lidí, tj. každý desátý. V roce 2014 došlo celkem k 629 úmrtím při dopravních nehodách, ale letošní statistiky svědčí pro možné nižší číslo. Polovina smrtelných nehod, kde byl prokázán alkohol, byla způsobena řidiči s více než 1,5 promile alkoholu v krvi. Při této hladině je 22krát vyšší riziko nehody a 200krát vyšší riziko fatální nehody. V posledních letech dochází k nárůstu počtu nehod pod vlivem jiných drog, eventuálně jejich kombinace s alkoholem. Ing. Farář se zmínil o snahách zmírnit nulovou toleranci alkoholu u cyklistů. Podle jeho slov je však cyklista s 0,8 promile alkoholu dvacetkrát rizikovější pro smrtelnou dopravní nehodu. Národní strategie BESIP vypracovala a realizovala mnoho velmi úspěšných osvětových kampaní. I díky nim je v ČR společensky neakceptovatelné řídit pod vlivem alkoholu.

Rozpadlá síť AT poraden

Neutěšenou situaci v léčbě závislých demonstroval primář Petr Popov (Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN, Praha). Smutně podotkl, že zahraniční kolegové stále gratulují k tomu, že ČR byla prvním státem, kde byla adiktologie samostatným oborem. Prý už tomu tak není. Jedna třetina mužů a jedna pětina žen hospitalizovaných v ČR pro psychické onemocnění má souvislost s alkoholem. Historicky byla léčba závislostí (díky doc. Jaroslavu Skálovi) v ČSSR na velmi vysoké úrovni. Každý okres měl svou AT poradnu (alkohol‑toxikomanie). V roce 1985 fungovalo 182 poraden, zatímco v současnosti je funkčních jen 26 specializovaných ambulantních pracovišť. V oficiálních statistikách je ambulancí, které se zabývají léčbou závislosti na alkoholu, mnohonásobně více, ale do této statistiky spadají všechna pracoviště, která vykáží jediného pacienta s příslušným kódem za rok. Dostupnost léčby závislosti na alkoholu je naprosto nedostatečná! Je nutná urychlená obnova alespoň základní sítě adiktologických ambulancí, což se neobejde bez podpory státu a zdravotních pojišťoven. Smutným faktem je, že se s adiktologickými pracovišti nepočítá při nové koncepci psychiatrické péče.

Méně prodat, více utržit

Docentka Eva Králíková shrnula základní principy kontroly spotřeby tabákových výrobků: účinná prevence spočívá ve zvýšení ceny cigaret, v ochraně před pasivním kouřením, vzdělávací kampani, absolutním zákazu reklamy (což by mělo platit i pro alkohol, jak zaznělo v diskusi), na krabičkách by mělo být umístěno velmi velké a důrazné varování a především je základním požadavkem dostupnost léčby závislosti na tabáku. The Lancet uveřejnil v roce 2013 studii, která prokazuje, že zvýšení spotřební daně z cigaret vede k sníženému prodeji (v počtu krabiček), ale k nárůstu příjmů z tabákových výrobků v rámci výběru daně.

Doufejme, že tato poselství najdou své posluchače v řadách zodpovědných zákonodárců a institucí.

Zdroj: