Podkožní čip dávkuje teriparatid

Sedm dánských žen ve věku od 65 do 70 let trpících osteoporózou se zúčastnilo testu zařízení vyvinutého americkou společností MicroCHIPS. Společnost je spin‑off firmou Massachusettského technologického institutu, kde před patnácti lety vývoj zařízení začal.

Čip určený k podkožní implantaci umožňuje aktivní dávkování léků a zbavuje pacienty nepříjemných injekcí. Tenký čip o rozměrech 5 × 3 centimetry lze pod lokální anestezií implantovat pod kůži ambulantně zhruba během 30 minut. Obsahuje dvacet vlasově tenkých rezervoárů, každý má objem 600 nanolitrů a jeho ústí je překryto tenkou fólií ze slitiny platiny a titanu. Hermeticky uzavřený vlasový zásobník chrání molekuly léku a zajišťuje jim dlouhodobě potřebnou chemickou stabilitu. Rezervoáry se otevírají zavedením proudu do fólie, která se tím velmi rychle roztaví. Impuls pro zavedení proudu do krycí fólie konkrétního rezervoáru lze buď naprogramovat do čipu, nebo je vyslán bezdrátově z vnějšího prostředí.

V klinickém testu byl čip použit k aplikaci teriparatidu. Během jednoho měsíce se z čipu uvolnilo podle zvoleného režimu až dvacet dávek léku. Hlavní obavy se týkaly možné enkapsulace čipu fibrózní tkání, která by zabránila průniku léku do krevního oběhu. Jak parametry kostí pacientek, tak průběžné farmakokinetické sledování však potvrdilo, že průnik teriparatidu do krve nebyl v průběhu měsíčního pokusu nijak omezen.

Léčba osteoporózy teriparatidem vyžaduje, aby si pacientky pravidelně samy injikovaly lék. To je pro mnohé z nich velmi nepříjemné a během dvou let nedodrží léčebný režim až tři čtvrtiny žen. Čip hodnotily pacientky jako naprosto přijatelnou alternativu, která by jim dovolila bez problémů dodržet léčebný režim.

V současnosti jsou poměrně hojně používány pasivní implantáty pracující na principu osmotické pumpy nebo na principu biodegradovatelných nosičů. Ty však nedovolují aktivně určovat načasování a velikost dávky léku. Aktivní implantáty slibují možnost bezprostřední reakce na aktuální změny zdravotního stavu pacienta, což je velký příslib například pro tišení bolestí. Do určité míry lze lék akutně podat například ve formě náplasti, avšak tento způsob aplikace má svá omezení. Například léky o vyšších molekulových hmotnostech procházejí kůží jen obtížně nebo vůbec ne. Podkožně implantovaný čip může nést hned několik léků, a dovoluje tedy kombinovanou léčbu. V možnostech čipu by mělo být například podávání hormonů, které by věrně imitovalo jejich přirozenou pulsační sekreci.

Společnost MicroCHIPS nyní pracuje na doplnění čipu o senzory, což by dovolilo autonomní reakci čipu zpětnou vazbou. Čip by tak mohl reagovat například na změny glykémie při aplikaci inzulinu. Dalším cílem vývojářů z firmy je konstrukce čipu, který by nesl zásobu léku na celý rok. Nová generace čipů s vyšší kapacitou a vybavená senzory by se mohla dostat do testů v roce 2014.

Stávající měsíční testy, jejichž výsledky zveřejnil přední lékařský časopis Science Translational Medicine, prokázaly funkčnost čipu. Na ověření jeho spolehlivosti a životnosti bude zapotřebí provést další, podstatně dlouhodobější testy.

„Pokud je lék velmi účinný, pak si nemůžeme dovolit jeho nadměrnou dávku. Pokud na podávání léku bezprostředně závisí zdraví, nebo dokonce život pacienta, pak si nemůžeme dovolit, aby dávkování selhalo. V prvním testu jeden z osmi použitých čipů selhal a výsledky nebyly do studie zahrnuty. Život pacientky v tomto případě samozřejmě nebyl ohrožen,“ řekl v rozhovoru pro časopis Science prezident společnosti MicroCHIPS Robert Farra.

Zdroj: Medical Tribune