Podceňování bezpečnosti vede k vyšším ztrátám
V obecném podvědomí je doposud poměrně zakořeněný názor, že bezpečnost osob a majetku stále patří výhradně do kompetence státu a stát jakožto monopol veřejné moci bude schopen vždy a všude občana a ostatní subjekty ochránit před bezpečnostními riziky. Současná společnost (možná lépe současný svět) však musí čelit takovému množství jednotlivých ataků na chráněné zájmy, že stát, už jenom z důvodů ekonomických, není schopen tuto ochranu v plném rozsahu zajistit. Pouze pro představu v grafu uvádím schéma, které znázorňuje rozdíl mezi skutečnou a registrovanou kriminalitou. U správních deliktů, tedy jejich části označované jako přestupky, je nepoměr mezi skutečně spáchanými činy a těmi, které byly prošetřovány, ještě podstatně větší.
V naší společnosti se pohybují lidé, kteří doslovně zneužívají hranici trestnosti ve výši 5 000 Kč, oddělující přestupek od trestného činu (bez naplnění některých dalších znaků). A mnoho z těchto drobných zlodějíčků se nemusí ani snažit, aby se k věcem, jež lze odcizit, dostali. Někteří z nás jim doslova pomáhají. Zde platí ono okřídlené "příležitost dělá zloděje".
V podmínkách České republiky je v současné době již mnoho podnikatelských i státních subjektů, které pochopily, že k zajištění vlastní bezpečnosti a bezpečnosti svých zaměstnanců je potřeba vynaložit určité finanční prostředky. Moderní managament odpovědný za řízení na všech úrovních, státní správou počínaje přes různé společnosti až po některé obory živnostenského podnikání, počítá s tím, že bezpečnostní rizika je potřeba předvídat a bránit se jim. K zamezení ztrát raději v mnoha případech volí rozumnou rovnováhu mezi náklady na minimalizování a kontrolu rizik a rizikem samotným.
Co je to bezpečnost?
Ve své praxi se stále setkávám s tím, že mnoho lidí si pod pojmem bezpečnost představuje de facto pouze kriminalitu, prevenci kriminality a k tomu se přidružující technické prostředky. Za technické prostředky se v obecném podvědomí považuje pouze kamerový systém, systém vstupu a určitý typ elektrické zabezpečovací signalizace. Musím říci, že takováto obecně vžitá představa je mylná. Pod pojmem bezpečnost musíme vidět vše, co při poruše, narušení nebo zanedbání může přinést ztráty hmotné nebo zdravotní či jiné nepříznivé následky. Není na místě se zde pokusit vyjmenovat všechna možná rizika. Dovolím si však upozornit na jedno z poměrně významných bezpečnostních rizik, o němž se v obecném podvědomí mnoho neví.
Jde o tzv. objektivní odpovědnost, kdy je možné se odpovědnosti za škodu zprostit pouze tím, že prokáži, že se věc nestala vůbec nebo se nestala tak, jak to poškozený uvádí. Ve všech zdravotnických zařízeních jde o problém věcí odložených (§ 433 odst. 2 občanského zákoníku, dále pouze OZ) a věcí vnesených (§ 433 odst. 1 OZ).
Mnoho provozovatelů zařízení, jichž se toto riziko týká, věc řeší vyvěšením informační cedulky o tom, že za odložené věci se neručí. Takovéto upozornění nemá žádnou právní váhu a odpovědnosti nezbavuje. Naopak jistě takřka všichni lékaři vědí o absolutní objektivní odpovědnosti, která je zakotvena např. v ustanovení § 421a z.č. 40/64 Sb., OZ, a vztahuje se dle odst. 2 uvedeného § i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.
U tohoto druhu odpovědnosti (lapidárně řečeno) jde pak již jen o to, kolik to bude stát. V neposlední řadě pod pojem bezpečnost spadají i ztráty jdoucí na vrub zaměstnanců. Z různých prováděných studiích, pokusů a jednorázových opatření pak vyplývá, že ze 100 % bezpečnostních ztrát jich mají "na svědomí" zaměstnanci 20 až 80 %, a to podle typu činnosti.
Komerční bezpečnost
V České republice funguje celkem uspokojivým způsobem podnikání v oboru komerční bezpečnosti. Na trhu existují společnosti zaměřené ryze technickým směrem a schopné nabízet samostatné bezpečnostní technologie nebo již kompletní technické bezpečnostní systémy postavené "na míru" různým oborům činnosti. Jiné společnosti se věnují komerční bezpečnosti výkonem fyzické ostrahy a dalších činností navazujících.
Některé komerční bezpečnostní společnosti však bohužel nedokážou nabídnout službu s veškerým komfortem a dopouštějí se občas z různých důvodů chyb, za které nenesou odpovědnost. Vzorec bývá mnohdy takový, že se pokusí prodat a instalovat množství technických bezpečnostních prvků, mnohdy bez logického poskládání a praktické využitelnosti. Jejich další slabinou je, že některé dodavatelské společnosti již nezajistí právní servis (minimum) nutný jako podmínku provozování těchto systémů a nejsou schopny poradit ani se stanovením či zavedením povinných administrativních pomůcek.
Společným podnikatelským zájmem (mimo dosažení zisku) je formou poskytované služby zvýšit bezpečnost osob a majetku. Z vlastní zkušenosti vím, že převažuje snaha provádět pouze opatření technická (např. kamerový systém, ochranné rámy apod.), méně již opatření kombinovaná. Typickým příkladem kombinovaného opatření je zajištění objektu systémem PCO (pult centralizované ochrany), kdy technologie zaznamená nežádoucí stav a soukromá bezpečnostní služba (SBS), případně policie, provede na místě zásah.
Režimová opatření jsou základem
Bohužel v mnoha případech jsou ze strany jak státních, tak i ve zdravotnictví podnikajících subjektů podceňovány trvale a dlouhodobě zásady režimových opatření. Bez této části bezpečnosti není možné dosáhnout vysokého stupně efektivní ochrany a prevence. Špatně nastavený režim nebo režim vůbec nenastavený má za důsledek vytváření situací, při nichž dochází k chybám. Pomineme-li kriminalitu jako takovou, pak tyto chyby s sebou přinášejí situace, za kterých dochází k podmínkám pro uplatňování náhrady za různé typy škod, a to jak z důvodů absolutní objektivní odpovědnosti, prosté objektivní odpovědnosti, tak i z některých dalších důvodů, jež mohou vycházet například ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Bezpečnost jako vědní obor
Profesně a profesionálně se kromě příslušných orgánů státní správy, samosprávy a komerčních bezpečnostních služeb zabývá bezpečnostní problematikou i další, zatím nepočetná skupina institucí a osob, a to jak po stránce teoretické, výzkumné, tak i praktické. Bezpečnost tak, jak ji chápeme dnes, tedy od slova bezpečí, má multioborový základ. Základními pilíři jsou poznatky z oborů, jako např. kriminologie, kriminalistika, právo, psychologie a forenzní psychologie a psychiatrie, sociologie, technické prostředky a další vědní obory.
Uvedený obor se dnes nemůže omezit pouze na zkoumání asociálního prostředí. Předmětem zkoumání se stává společnost jako celek, jednotlivé sociální skupiny, různé lokality a zejména různé lidské a profesní činnosti. Úkolem je vytvořit systém opatření, postupů a aplikací různých technologií ke zvýšení obecné, případně specifické bezpečnosti. Jde o disciplínu, která musí neustále řešit nová nebezpečí. Asociální prostředí hledá stále nové cesty, jak lehce přijít k zisku z protiprávní činnosti. Zároveň se mění i další okolnosti přímo ovlivňující bezpečnost, jako například mezinárodní situace, ekonomická situace v zemi nebo i právní podmínky pro danou oblast činnosti.
Zdroj: Medical Tribune