Počítač pomáhá se změnou životního stylu
Databáze energetického a nutričního složení potravin se začaly systematicky tvořit od 50. let minulého století. Světově nejrozsáhlejší databází je USDA – národní referenční nutriční databáze podporovaná ministerstvem zemědělství USA. Tato databáze obsahuje v současné době informace o cca 7 150 pokrmech a potravinách, hodnocených v širokém spektru nutrientů včetně aminokyselinového složení a složení jednotlivých tříd mastných kyselin. Přístup k ní je bezplatný, problémem však zůstává její použitelnost na evropském potravinovém trhu. Z hlediska epidemiologických studií vlivu výživy na zdraví a rostoucího zastoupení mezinárodního trhu s potravinami na úkor domácích a tradičních potravin je nezbytné koordinovat ostatní lokální databáze nutričního složení potravin tak, aby byl dohledatelný původní zdroj analýz, zároveň bylo identifikovatelné místo původu a aby bylo možno také původní regionální databáze sdružovat do vyšších celků. Tuto snahu z celosvětové perspektivy představuje systém INFOODS. Jde o zastřešující organizaci, podporovanou FAO a WHO, pro všechny, kdo pracují s databázemi složení potravin. Odnoží uvedeného systému je např. systém NORFOODS, mapující situaci ve skandinávských zemích, ale také systém CEEFOODS pro Českou republiku geograficky relevantnější, jež obsahuje informace o potravinách ze zemí střední a východní Evropy. Česká republika však do tohoto systému od roku 1989 svými daty nepřispívá.
Původní československou databázi potravin udržuje dnes Slovenská republika, není však volně přístupná a spektrum potravin zde uvedených se začíná odchylovat od našich zvyklostí. U nás je dnes nejběžněji používána databáze NUTRIDAN vyvinutá na LF UK v Plzni. Rozšiřující se spektrum přijímaných potravin a existence restaurací s národními kuchyněmi i globalizace spektra potravin v supermarketech si vynucují vznik společných evropských přístupů k databázím i dietním konzultacím.
Projekt Health+
Health plus je projekt 6. rámcového evropského programu (řešený v letech 2006 až 2008), který je zaměřen na vytvoření softwaru pro zpracování informací o životním stylu (především stravovacích návyků), jež by měl také pomoci životní styl ovlivnit.
Projektu se účastní odborníci z České republiky, Polska, Itálie, Malty, Maďarska, Řecka a Rakouska. Za ČR se projektu účastní 1. LF UK Praha a LF v Plzni, koordinátorem projektu je společnost IDS Scheer ČR.
Výsledkem projektu bude mimo jiné například počítačový program, který umožní uživateli zhodnotit dietní návyky a doporučí mu změny vedoucí ke zdravému životnímu stylu. Uživatel si pomocí programu opakovaně analyzuje svůj dietní příjem a fyzickou aktivitu a za pomoci tzv. baze znalostí automaticky získá doporučení úpravy stravovacího režimu (např. v přijmu jídla, vynechání či omezení množství příslušné potraviny nebo náhrady jiné potraviny) a změn ve fyzické aktivitě. Program dokáže také sledovat vývoj hmotnosti a obsahuje komentáře a pravidla chování připravené psychologem.
V roce 2007 se do projektu aktivně zapojila i VŠTJ Medicína Praha prostřednictvím 1. LF UK Praha. V rámci rekondičních center testuje software na dobrovolnících. Ti mají možnost zadávat svá data do počítače, a sami si tak řídit svůj proces redukce hmotnosti na základě nabídek řešení. V plně vybavených edukačních místnostech jsou jim k dispozici školení instruktoři, kteří jim pomáhají se zadáváním a obsluhou počítačů.
Omezení Health+ bude především u složitějších pacientů, např. diabetiků na inzulinu, neboť tam žádná aplikace, resp. software nemůže nahradit osobu lékaře a osobní konzultace. To ani není cílem tohoto projektu. Jeho cílem je ovlivnit širokou populaci právě v době, kdy ještě není nezbytné lékaře vyhledávat.
V budoucnu Health+ bude pravděpodobně umožňovat i komunikaci na webovém rozhraní tak, aby se uživatelé mohli zapojit i z domova.
Výzkum je podporován projektem Health+ 6. rámcového programu EU
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2008, strana A12
Zdroj: