Po odstranění adenoidní vegetace pomáhá rehabilitace

U dětských pacientů se zvětšenou adenoidní vegetací dominuje dýchání ústy, které má dopad nejen na změnu dechového stereotypu, nedostatečné ohřátí a zvlhčení vdechovaného vzduchu, ale často také na vyšší výskyt vadného držení těla, nedostatečného rozvíjení hrudníku a snížení síly zejména nádechových svalů, které nemusejí během nádechu ústy překonávat tak velký odpor jako při nádechu nosem. Po odstranění adenoidní vegetace, i když už je průchodnost nosní dutinou možná, často přetrvává patologické dýchání ústy, přinášející další komplikace. Vhodná je zde rehabilitační léčba, kterou dětskému pacientovi může předepsat jeho ošetřující lékař.

Rehabilitační léčba je důležitou součástí komplexní péče u pacientů po odstranění adenoidní vegetace a měla by zahrnovat edukaci, kineziologické vyšetření, individuální léčebnou tělesnou výchovu, měkké a mobilizační techniky a doporučení pro pohybové aktivity.

Rehabilitační léčbu dětem předepisuje ošetřující lékař (pediatr, alergolog, otorhinolaryngolog atd.) vyplněním poukazu na vyšetření/ošetření FT. Na tomto poukazu odesílající lékař specifikuje rehabilitační léčbu. Nejčastěji se u těchto dětí jedná o kombinaci kineziologického vyšetření, individuální léčebné tělesné výchovy a měkkých a mobilizačních technik. Nutné je vyznačit na daném poukazu specifikaci procedury, její trvání v minutách a celkový počet procedur. Dítě je možné také odeslat k vyšetření lékařem atestovaným v rehabilitační a fyzikální medicíně, jenž taktéž může rehabilitační léčbu předepsat.

Kineziologické vyšetření

Vstupní kineziologické vyšetření (kód 21001 nebo 21002) slouží pro zahájení ambulantní rehabilitační léčby. Fyzioterapeut na podkladě výsledků vstupního vyšetření volí jednotlivé rehabilitační techniky, které jsou individuálně určeny dle aktuálního stavu pacienta. Kineziologické vyšetření je zaměřeno zejména na zhodnocení dechové mechaniky. Dýchání je hodnoceno aspekčně při klidovém dýchání a během maximálního nádechu a výdechu. Na aspekční zhodnocení dýchání navazuje palpační vyšetření dechových pohybů. Rozvíjení hrudníku je měřeno cirkumferenciálně pomocí páskové míry v úrovni axily, přes mesosternale, xiphosternale a v polovině vzdálenosti processus xiphoideus a umbilicus. Rozvíjení hrudníku v těchto úrovních je hodnoceno jako rozdíl mezi maximálním nádechem a výdechem. Fyzioterapeut hodnotí také dechový stereotyp a dechovou vlnu.

Pro komplexní vyšetření dýchání je důležité, aby bylo provedeno palpační vyšetření dýchacích, žvýkacích a mimických svalů, fascií hrudníku a pretracheální fascie. Neméně důležité je vyšetření joint‑play temporomandibulárního skloubení. Dále je provedeno kineziologické vyšetření stoje (zaměřené na postavení pánve, zakřivení páteře, držení hlavy, ramenních pletenců a držení horních i dolních končetin) a je posouzena přítomnost svalových dysbalancí.

Po ukončení rehabilitační léčby je vhodné provést kontrolní kineziologické vyšetření fyzioterapeutem (kód 21003), při němž se vyhodnotí dosažené změny a naplnění cílů rehabilitační léčby. V případě, že výstupní vyšetření není lékařem na předpisu FT indikováno, mělo by být dítě objednáno na kontrolu stávajícího zdravotního stavu k odesílajícímu lékaři.

Edukace

U dětí je po odstranění adenoidní vegetace vhodné před zahájením rehabilitační léčby provést edukaci, která je zaměřena na význam rehabilitační léčby a možnosti, jež rehabilitační léčba dítěti poskytuje. U dětí je důležité edukovat zejména rodiče, kteří budou pravidelně daná cvičení s dítětem provádět v rámci domácí autoterapie.

Individuální léčebná tělesná výchova

Individuální léčebná tělesná výchova (kód 21225) zahrnuje nejčastěji techniky dechové rehabilitace a cvičení proti svalovým dysbalancím.

Dechová rehabilitace

Jednotlivé techniky dechové rehabilitace pomáhají obnovit a usnadnit dýchání nosem a podpořit správný dechový stereotyp. Eliminace dýchání ústy je velice důležitá, neboť vzduch vdechovaný ústy není dostatečně zahřátý, zvlhčený ani zbavený nečistot. Dechová rehabilitace zahrnuje pasivní a aktivní techniky, které mezi sebou kombinujeme na základě požadovaného účinku. Tyto techniky používáme dle věku a schopnosti spolupráce pacienta.

Cvičení proti svalovým dysbalancím

U dětí s převládajícím dýcháním ústy se často setkáváme i s vadným držením těla a plochým hrudníkem. U dětí s výskytem vadného držení těla je individuální léčebná tělesná výchova doplněna o ostatní fyzioterapeutické koncepty a metody, např. senzomotorické cvičení s využitím gymnastických míčů, overballů, trampolíny a jiných balančních pomůcek, proprioceptivní nervosvalová stimulace a cvičení dle Klappa. Dané techniky se využívají pro aktivaci oslabených svalů, pro správný timing (zapojovaní jednotlivých svalů a svalových skupin), pro zlepšení postury a pro podporu správného držení těla.

Mezi nejčastěji používané pasivní techniky dechové rehabilitace patří respirační handling, kontaktní dýchání, neurofyziologická facilitace dýchání a vibrace (tab. 1).

Aktivní techniky zahrnují dechovou gymnastiku, cvičení na zvýšení rozvíjení hrudníku, v případě zahlenění dýchacích cest drenážní techniky, nácvik smrkání, kloktání, nosní sprchu, cvičení svalů jazyka, nácvik inhalace a trénink dýchacích svalů (tab. 2).

Měkké a mobilizační techniky

Měkké a mobilizační techniky (kód 21413 a 21415) se využívají pro uvolnění kůže, podkoží, fascií, svalů a obnovu joint‑play (kloubní hry) zablokovaných skloubení. Cílem měkkých a mobilizačních technik je uvolnění zvýšeného napětí ve svalech a odstranění přítomných reflexních změn využitím technik postizometrické relaxace (PIR), muscle energy techniques (MET), antigravitační relaxace (AGR), použitím agisticko‑excentrických kontrakčních postupů (AEK) a protažením.

U pacientů po odstranění adenoidní vegetace pečujeme zejména o orofaciální oblast, protažení oronasální uzdičky, obnovu joint‑play temporomandibulárního skloubení a jazylky a také o ošetření svalů v oblasti krční a hrudní páteře. Pro uvolnění měkkých tkání je možné využít i míčkování.

Měkkých a mobilizačních technik se využívá i pro ošetření ostatních tkání ve zvýšeném napětí a se sníženou posunlivostí a protažitelností, které by jinak zabraňovaly správnému držení těla.

Pohybové aktivity

K prevenci vzniku zánětů horních cest dýchacích doporučujeme pacientům pravidelné provádění pohybových aktivit (plavání, jízda na kole, turistika atd.) a otužování. K celkovému posílení obranyschopnosti organismu se využívá i pravidelného saunování.

Závěr

Rehabilitační léčba, která podporuje aktivní přístup k léčbě, je důležitou součástí komplexní péče. Výhodou rehabilitační léčby zaměřené na obnovu dýchání nosem u dětí po odstranění adenoidní vegetace je možnost kombinace jednotlivých fyzioterapeutických technik a postupů dle aktuálního zdravotního stavu. Jedná se často o léčbu formou hry, která napomáhá obnovit nejen fyziologický dechový stereotyp a vzpřímené držení těla, ale umožňuje také podpořit správný motorický vývoj dítěte.

Zdroj: Medical Tribune