Plné čekárny znamenají vyšší úmrtnost
„Naše závěry jsou takové, že vyšší zátěž zdravotnického personálu v příjmových dnech – v době, kdy je k dispozici méně záložních zdrojů – zvyšuje mortalitu hospitalizovaných pacientů,“ uvedl Dr. Michael Ong z UCLA a jeho kolegové z UCSF. Když se dny s třemi nebo méně příjmy porovnaly s dny, kdy bylo devět i více příjmů, byl patrný podstatný nárůst mortality.
Zatímco čtyři až šest příjmů za směnu znamenalo oproti směně se třemi příjmy riziko mortality zvýšené o zhruba 50 %, 10 až 12 příjmů už bylo spojeno s rizikem mortality o více než 100 % vyšším a 13 až 15 příjmů bylo spojeno s více než o 250 % vyšším rizikem. Třináct až patnáct příjmů bylo sice spojeno s rizikem o 250 % vyšším, ale v nejnáročnějších dnech – 16 a více příjmů – se riziko mortality už dále významně nezvyšovalo (P > 0,05). „To může souviset s redistribucí pacientů k méně zaměstnaným týmům,“ domnívají se autoři studie. Během studie 5,5 % hospitalizovaných pacientů zemřelo a 7,6 % bylo znovu do 30 dnů od propuštění z předchozí hospitalizace přijato do stejné nemocnice. Jejich mediánová délka pobytu byla čtyři dny s celkovými náklady 4 319 dolarů.
Málo času vede k nepřesným diagnózám
Výzkumníci přišli na to, že každý další příjem nad standardní tři příjmy za směnu provedený zdravotnickým týmem v přijímací den prodloužil dobu pacientova pobytu o 3,09 % a celkové náklady o 2,31 procenta.
„Tento signifikantní dopad náročnějších příjmových dnů ukazuje na to, jaký význam má včasná a přesná diagnóza a z toho vyplývající další ošetřovací postupy,“ uvedli výzkumníci. Podle nich více příjmů redukovalo čas týmu strávený s každým přijímaným pacientem, což vedlo k nepřesnému počátečnímu klinickému odhadu nebo k nepřesnému lékařskému ošetření v následujících dnech. To mělo za následek delší pobyt pacientů a vyšší náklady.
„Vyvážení klinických a ekonomických parametrů a dosažení změn v organizaci lékařských týmů je důležitým úkolem pro školicí programy fakultní nemocnice v následujících letech,“ poznamenali autoři studie. „Vysoké zatížení ale může také vést k zvýšení tlaku na rychlejší propouštění pacientů z hospitalizace,“ dodali.
Závěry neplatí všeobecně
Výše uvedené hypotézy vyplynuly z retrospektivní kohortové analýzy 5 742 dospělých pacientů přijatých v době od prvního července 1998 do června 2001. Pacienti byli přijímáni do všeobecné nemocnice Moffitt-Long Hospital, jež je výukovým pracovištěm University of California San Francisco s 525 lůžky poskytujícím terciární péči. Studie zahrnovala pouze pacienty přijaté úsekem „general medicine service“ a na jednotku intenzivní péče bez kardiovaskulárních, neurologických nebo primárně onkologických diagnóz. Ze studie byli vyloučeni mimo jiné i pacienti hospitalizovaní na krátkodobé procedury nebo na chemoterapii.
Protože průzkum byl proveden jen v jediné univerzitní nemocnici, závěry nelze aplikovat na menší instituce s limitovanými zdroji či zařízení, která zahrnují chirurgické a pediatrické služby nebo mají jiný školicí systém pro své zaměstnance.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2007, strana A8
Zdroj: