Platy loni rostly nejvíc od roku 2012
V roce 2020 celkové výplaty lékařů narostly mimořádným tempem. Co bude následovat? Jednání o růstu tabulkových platů pro rok 2022 jdou právě do finále.
Covidové odměny a mimořádné množství přesčasů se loni promítly ve vysoký růst výplat lékařů. Průměrný výdělek lékaře vzrostl meziročně o 10,6 procenta. Je to poprvé od roku 2012, kdy byl růst dvojciferný. Vyplývá to z aktuálního zpracování dat strukturální mzdové statistiky Českým statistickým úřadem. Průměrná měsíční odměna lékaře činila loni 74 210 korun, tedy 193 procent průměrné mzdy v zemi.
Ve statistice jsou zahrnuty pouze odměny lékařů‑zaměstnanců, tedy vesměs nemocničních lékařů. Stále je velký rozdíl mezi platy v nemocnicích – příspěvkových organizacích a mzdami v nemocnicích – obchodních společnostech. Loni se tento rozdíl ještě prohloubil, když plat lékaře rostl meziročně o dvanáct procent a mzda o 8,9 procenta.
U lékařů odměňovaných platem loni činila průměrná hrubá měsíční odměna včetně všech příplatků 95 669 korun, což je 248 procent průměrné mzdy v Česku. U lékařů odměňovaných mzdou činila měsíční výplata 61 211 korun, tedy 159 procent průměrně mzdy.
Kromě rozdílů mezi lékaři s platem a mzdou existuje statisticky významný rozdíl mezi tím, kolik berou mužští lékaři a kolik lékařky. Data ukazují, že tento rozdíl je bezmála 18 000 korun, tedy 18 procent, a v posledních letech neklesá. Nejlépe placenou skupinou lékařů tak jsou muži z nemocnic – příspěvkových organizací, kteří vloni v průměru dostávali měsíčně plat 105 979 korun včetně všech příplatků, mimořádných odměn a přesčasů.
Rozdíly v odměňování lékařů a lékařek jsou ve všech věkových kategoriích. Nejmenší rozdíl je v nejmladší skupině 25 až 34 let, i v té ale lékaři berou přibližně o desetinu více než lékařky.
Český statistický úřad poskytl i srovnání s jinými skupinami zaměstnání. Lékaře řadí do kategorie zaměstnanců nazvané specialisté. Ti v Česku berou průměrně zhruba 55 000 korun. V rámci skupiny zaměstnání specialistů celkem jsou lékaři spolu s vývojáři softwaru (kteří spadají pod ICT specialisty), nejlépe placenou profesí v Česku. Více u nás berou jen řídící pracovníci či nejvyšší představitelé společností. „I v tomto případě se údaje výrazně liší podle toho, zda porovnáváme uvedené skupiny vysoce kvalifikovaných zaměstnanců ve mzdové, nebo v platové sféře. Zatímco ICT specialisté pracující za mzdu v soukromých firmách mají o něco vyšší výdělky než lékaři v nestátních zdravotnických zařízeních, v platové sféře je tomu naopak. Lékaři specialisté pracující za plat mají výrazně vyšší výdělky než ICT specialisté pracující ve státních organizacích,“ poznamenává autor analýzy Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Obří význam mají v celkových příjmech lékařů přesčasy. „Významným faktorem stojícím za vyšší průměrnou mzdou lékařů je i práce přesčas. Zatímco průměrná mzda lékařů byla o 35 procent vyšší než mzda ostatních zaměstnanců klasifikovaných jako specialisté, v případě hodinové mzdy činil tento rozdíl pouze 27 procent (402 : 316 Kč),“ píše Martin Mana. Zatímco v roce 2020 byli obecně specialisté v mzdové sféře placeni v průměru za 173 hodin měsíčně, lékaři placení mzdou pracovali o pět hodin měsíčně déle. U lékařů v platové sféře je rozdíl ještě větší. Průměrná měsíční placená doba specialistů odměňovaných platem byla 176 hodin a lékařů 195 hodin. Nejvíce hodin stráví v práci mladí lékaři zaměstnaní ve fakultních nemocnicích a ostatních nemocnicích – příspěvkových organizacích. Ve věkové skupině 30 až 34 let odpracovali v roce 2020 v průměru 201 hodin za měsíc.
Porostou platy i příští rok?
Posledního srpna jednali o růstu platů a mezd ve zdravotnictví předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel s premiérem Andrejem Babišem. Hlavním tématem jsou tabulkové platy pro zdravotnictví pro rok 2022. „Představili mi jejich návrhy na růst platů a mezd zaměstnanců ve zdravotnictví. Mluvili jsme o výběru zdravotního pojištění, úhradové vyhlášce i o tom, jaká je teď situace v nemocnicích,“ informoval premiér o tomto jednání.
Jak MT řekl předseda Martin Engel, odbory nadále požadují desetiprocentní růst základních platů. Pokud se prověří, že na takové navýšení mají zdravotní pojišťovny prostředky, věří Engel, že je vláda schválí. „Zdravotníci předvedli během covidu, co předvedli. Jen díky nim nejsou následky větší. Myslím, že by si to zasloužili,“ říká Engel.
Vláda původně schválila v rámci státního rozpočtu na rok 2022 zmrazení platů ve státní sféře s výjimkou učitelů. Přesto lékařské odbory věří, že se svým požadavkem uspějí. „Není to vysoký požadavek, vezměte v úvahu, že inflace je ke čtyřem procentům, to je znatelné a musí se to zohlednit. Komu přidáte čtyři procenta, pouze mu vykryjete dopady inflace, aby na ni nedoplatil,“ upozorňuje doktor Engel.
Apeluje na všechny, aby čísla o loňském navýšení příjmů lékařů brali s velkou rezervou a jako mimořádnou odchylku, která mimo jiné souvisí s nebývalým množstvím přesčasové práce a s obrovským nasazením. Data zkreslená covidovými příplatky, odměnami a extrémními přesčasy nemohou podle něj sloužit k sledování dlouhodobého vývoje platové úrovně ve zdravotnictví. „Chceme nastavit parametry pro standardní situaci, čísla za poslední dva roky jsou zavádějící,“ zdůrazňuje Engel.
Díky masivnímu navýšení plateb za státní pojištěnce zdravotní pojišťovny ustály mimořádné výdaje spojené s pandemií COVID‑19 a zůstatky na jejich účtech byly v červenci nad 60 miliardami korun, tedy výš než v předcovidovém roce 2019. Poslední čtyři měsíce zůstatky klesají. I v roce 2022 má růst plateb za státní pojištěnce pokračovat, stát by měl do zdravotnictví dát o 14 miliard více než letos.
Jednáním o platech v roce 2022 předcházela dohoda o úhradách za zdravotní služby v roce 2022. Zdravotní pojišťovny uzavřely podmínečnou dohodu s nemocnicemi o čtyřprocentním růstu úhrad, podmínkou je, aby se nezvyšovaly platové tabulky. Jinak dohoda neplatí. Konečné rozhodnutí o úhradách je na ministru zdravotnictví, který má do konce října vydat úhradovou vyhlášku podle výsledků dohodovacího řízení a podle veřejného zájmu.
Zdroj: MT