Píchl byste mi laskavě na bráně, pane kolego?

Některé velké pražské nemocnice během příštího roku spustí elektronický systém kontroly docházky. V elektronické čtečce si lékaři, sestry i ostatní zaměstnanci označí čipovou kartou příchod a odchod. Nástup „píchaček“ do zdravotnického prostředí samozřejmě vyvolává četné reakce.

Nemocnice si od nového systému slibují větší přehled o vytíženosti jednotlivých zdravotníků. U méně vytížených mohou krátit úvazky, nepotřebné propustí nebo převedou na jiné oddělení. Doufají, že když si pohlídají využití pracovní doby, ušetří tak na zvýšení platů lékařů a v souvislosti s rušením lůžek dojde k zefektivnění práce zdravotníků.

Lékaři jsou spíše proti

„Je trapné, že zdravotníci mají do práce chodit jako do Kolbenky,“ míní v diskusi k tématu na stránkách Medical Tribune MUDr. Miloš Voleman. Avšak krok podle něj plně zapadá do kontextu dnešní doby. „Současnému establishmentu jde o to, aby někdo udržoval masu nevolníků v takovém stavu, aby vydrželi nevolničit, dokud je potřebuje. Na druhou stranu – pokud nebudou záznamy z píchaček masivně falšovány (u nás je možné cokoli), pak se ukáže, kteří koně jsou tažní a kteří chovní,“ napsal Voleman.

S ním souhlasí další lékařka: „V nemocnici nejsme ve fabrice. Pro sestry je to podle mé zkušenosti zcela zbytečné, protože si předávají v jasně stanovených hodinách službu a musejí být na svém místě – a v převážné většině jsou. A u lékařů?

Řada z nás má značné rezervy ve včasných příchodech na pracoviště, pokud se také zrovna nestřídáme ve službě. Ale řada z nás v práci bývá i hodiny po skončení pracovní doby, kdy si v klidu dopracovává dokumentaci. Na druhou stranu včasný příchod i odchod ještě nic nevypovídá o tom, jak jsme v práci vytíženi. O tom by měli mít přehled naši bezprostřední nadřízení. Takže by to mělo smysl jedině u těch lékařů, kteří jsou zneužíváni na minimální úvazky – a ti to snad vědí sami, stejně jako jejich nadřízení. Takže stejně není důvod kontrolovat všechny.“

„Zneužívání to nezabrání,“ je přesvědčen další diskutující. Podle něj není nic snadnějšího, než zaměstnancům nařídit, aby si odpíchli po oficiální pracovní době. Tu neoficiální pak stejně nikdo nezaplatí. „Takže porušování zákoníku práce nebo pracovní doby zůstane i nadále utajeno a navenek budou moci představitelé nemocnic tvrdit, že nyní to kontrolují a že se ukazuje, že zákoník se v jejich nemocnici neporušuje,“ zlobí se autor dalšího příspěvku.

O konkrétní příběh ze svého pracoviště se pak podělila anonymní lékařka. „Musím poukázat na v podstatě blbost a poddajnost nás lékařů, včetně sebe. Před pár lety, když vypadla ze zákoníku práce pohotovost na pracovišti a bylo rozhodnuto o tzv. pohotovosti mimo pracoviště – tedy s tím, že se to jen jinak nazve, ale nic se nezmění, to znamená, že tam lékaři jsou a pracují, i když tam vlastně nejsou –, tak jsem se naštvala a přestala sloužit. Oni se sice naštvali skoro všichni – ale přestali jsme sloužit pouze dva.

Když jde do tuhého, tak většina lékařů se přikloní k tomu, že bude sloužit i za těchto podmínek, protože jinak si nevydělá. Aby uživili rodinu, většina přistoupí na tyto nedůstojné podmínky.“ Poté diskutující připomněla nedávný případ řidiče s epilepsií, jenž na přechodu usmrtil dvě děti.

Podle ní se jednou něco podobného může stát i v nemocnici. „Stane se průšvih, odnese to pacient, lékař se bude bránit, že pracoval x hodin bez odpočinku, a pak se to možná začne také řešit. Ale to je dle mého názoru povinností úřadu práce se takovými věcmi zabývat, zvlášť když se o nich od akce Děkujeme, odcházíme otevřeněji hovoří a jsou už pouze veřejným tajemstvím,“ uzavřela lékařka.

Ne ve všech nemocnicích si myslí, že jsou píchačky potřebné

Zatímco ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze začnou s kontrolou docházky již od prvního ledna a během roku by se měly přidat ještě Fakultní nemocnice Motol a Všeobecná fakultní nemocnice, ve Fakultní nemocnici Na Bulovce o zavedení píchaček neuvažují.

Vedení Bulovky řeklo jasné ne, podle něj je to vždy na vedení jednotlivých oddělení, aby si docházku a vytížení lékařů ohlídali. „V čele každého oddělení musí stát nejen schopný manažer, který se vyzná ve financích, ale také člověk, který má přehled o problematice práce lékařů. Zdravotník si totiž nemůže odpracovat stanovenou pracovní dobu a jít domů,“ říká Martin Šálek, mluvčí Bulovky.

Iniciativa Mladých lékařů

Nemocnice začaly s kontrolou docházky také díky iniciativě občanského sdružení Mladí lékaři. Zavádění „píchaček“ v nemocnicích totiž souvisí s výsledky kontrol pracovní doby, které z podnětu sdružení provedly úřady práce. Zjišťovaly, zda nemocnice dodržují pracovní dobu podle smlouvy. Členové sdružení si totiž trvale stěžují na praxi zkrácených úvazků.

„Mladí lékaři, o. s., opakovaně upozorňují na porušování zákoníku práce formou zaměstnávání lékařů na formálně krácené úvazky (tj. typicky 0,1 úvazek za 8 a více hodin práce). ML, o. s., bude nadále prosazovat dodržování zákoníku práce v této problematice, a to třeba i prostřednictvím kontrol Státního úřadu inspekce práce na základě dalších podnětů od našich členů do úplného odstranění této problematiky,“ uvedl Štěpán Sulek, člen předsednictva ML, o. s.

Píchačky jsou podle sdružení sice krokem vpřed, ale problém to nevyřeší. Jiří Šedo, předseda ML, o. s., nicméně říká, že cítí od vedení nemocnic snahu tento problém řešit, prý mají pocit, že přece jen dochází k zaměstnávání lékařů na větší úvazky.

Mladým lékařům také vadí neproplácení přesčasů. I když mají až 10 hodin týdně na přesčasech, nemocnice jim je údajně neproplácí s odůvodněním, že nejde o přesčasy nařízené.

Zdroj: Medical Tribune