PGD a riziko pro novorozence

Předimplantační genetická diagnostika (PGD) se nepoužívá jen v případech, kdy se v příbuzenstvu rodičů vyskytuje dědičná choroba. Stále častěji se uplatňuje i k podchycení aneuploidních embryí vzniklých při oplození in vitro (IVF). Při PGD je z embrya odebrána blastomera, na které se prověří karyotyp nebo výskyt defektní alely. Výběr embryí, jež mají normální karyotyp nebo nenesou alelu zodpovědnou za dědičné onemocnění, vyloučí narození postiženého dítěte. Přes nesporný přínos PGD představuje odběr blastomery poměrně razantní zásah do embrya, a proto jsou ověřovány dopady PGD na zdraví novorozenců.

Na výroční konferenci European Society of Human Genetics představila profesorka Svobodné univerzity v Bruselu Ingeborg Liebaersová výsledky sledování 583 dětí, jež se narodily po PGD. Průzkumu se účastnily pacientky, gynekologové i pediatři. Zdravotní stav matky a plodu byl sledován již během těhotenství. Následovala kontrola zdravotního stavu při narození, ve věku dvou měsíců a dvou let dítěte. Z 583 dětí se 20 narodilo předčasně a devět zemřelo po narození. „Zdá se, že perinatální úmrtnost je vyšší, především u vícečetných těhotenství, ve srovnání s dětmi narozených po IVF nebo ICSI. Tato perinatální úmrtí je třeba nadále sledovat. Na druhé straně jsme ale byli povzbuzeni zjištěním, že četnost závažných malformací byla jen 3,6 % a nebyla vyšší než četnost u dětí narozených po konvenčním IVF či ICSI,“ řekla na konferenci profesorka Liebaersová.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 23/2007, strana A1

Zdroj: