Pestrý vějíř vakcín a váhaví Češi
Symposium společnosti GSK se zabývalo problematikou očkování v tom nejširším kontextu a napříč věkovými skupinami. Aktuálním otázkám kolem vakcinace dětí se věnovala MUD r. Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. V úvodu shrnula, co v této oblasti přinesl rok 2009 (viz box). Nedá se ale říci, že by v uplynulém roce vše proběhlo hladce.
MUDr. Cabrnochová některé problémy zmínila. U˙vakcíny Boostrix Polio došlo k přechodnému nedostatku očkovací látky, výpadek pediatři zaznamenali i u kombinované vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím Trivivac a u vakcíny proti tetanu Alteana. Důvodem bylo ukončení výroby těchto očkovacích látek v průběhu roku. Následně byla distribuována vakcína Priorix v desetidávkovém balení, což pro lékaře mohlo znamenat určité logistické potíže.
"Dobrou zprávou je, že původně toto balení mělo být používáno jen do 28. února 2010, podle posledních informací je možné je doužívat ještě po tomto datu," upozornila MUDr. Cabrnochová. Zmínila také úporné diskuse kolem zrušení BC G revakcinace, kdy některá kalmetizační centra stále děti aktivně zvou, i když pro to podle názoru vakcinologické společnosti není žádný odborný důvod.
Naopak mezi pozitivními počiny, které v poslední době vakcinologové zaznamenali, MUDr. C abrnochová vyzdvihla například vznik Národní imunizační komise jako poradního orgánu ministerstva zdravotnictví.
Především v této souvislosti hovořila právě o plně hrazené vakcinaci proti pneumokokovým nákazám, dostupné jako nepovinné očkování od 1. ledna 2010. Upozornila, že nyní se děti proti pro pneumokokům očkují ve třech režimech.
Prvním je očkování dětí zahájené ve věku 3 až 5 měsíců, které je nepovinné a vakcínu i výkon hradí zdravotní pojišťovna. V současnosti jsou pro tento účel hrazeny vakcíny Prevenar 7 a Synflorix.
Druhým režimem je státem hrazené povinné očkování rizikových skupin dětí do 5 let, kdy lékař dostane vakcínu zdarma od distributora a výkon hradí zdravotní pojišťovna.
Třetím přístupem je nepovinné, dobrovolné očkování dětí, které již nesplňují věkovou hranici pro plošné očkování, ale jsou mladší 5 let. Zde může vakcinace proběhnout na žádost rodičů; je pak nehrazená, ale některé zdravotní pojišťovny na ni nabízejí příspěvek z preventivních fondů.
Dále se již MUDr. Cabrnochová věnovala prioritám v očkovací politice v roce 2010. Tou hlavní je změna přístupu k očkování proti pertussi, což je onemocnění, jež představuje stále větší problém. Jeho incidence stoupá, po 35 letech došlo dokonce ke třem úmrtím (v letech 2005, 2007 a 2009) dosud neočkovaných kojenců. Klíčová je zde včasnost aplikace hexavakcíny a dalším opatřením by mělo být posunutí booster dávky na 9 let v souladu s narůstající incidencí již v této věkové kategorii. "Je otázkou, zda bychom se neměli vydat cestou očkování rodičů a dalších blízkých příbuzných malých dětí, případně i vakcinace zdravotnického personálu na novorozeneckých odděleních tak, jak o tom uvažují v některých okolních státech," upozornila MUDr. Cabrnochová.
Tradičně se uvádí, že Česká republika patří k zemím s nejvyšší proočkovaností na světě. Především u nepovinných očkování je však velmi obtížné určit procento očkovaných dětí, protože jsou k dispozici jen nepřímá data. V závěru svého sdělení MUD r. C abrnochová prezentovala výzkum proočkovanosti, který se zaměřil na očkování nad rámec očkovacího kalendáře a také na otázku, u kolika dětí nebylo dosaženo plného schématu vakcinace proti pertussi. Toto šetření bylo provedeno v 15 % náhodně vybraných praxí s rovnoměrným regionálním zastoupením a bylo anonymní. K dispozici jsou takto data o 162 tisících dětí. Z předběžných výsledků například vyplývá, že počet dětí s neúplným nebo chybějícím očkováním proti černému kašli se podle ročníků pohybuje mezi 0,5 až 1,5 procenta, přičemž v posledních letech je patrný zlepšující se trend.
Zajímavá jsou i data o nepovinném očkování. Například proti HPV je očkováno přibližně pět procent dívek ročníku narození 1992, 1993 a 1994. MUDr. Cabrnochová se vyslovila pro to, aby lékaři toto očkování nabízeli dívkám před zahájením pohlavního života, protože právě ony z něj mohou mít největší užitek. Vakcinaci proti rotavirům podstoupilo jen necelé procento dětí. "To je v mezinárodním srovnání málo, například ve Slovinsku je to přes 30 procent," komentovala MUDr. Cabrnochová. U˙některých onemocnění, především u hepatitidy A˙a klíšťové encefalitidy jsou zase nápadné regionální rozdíly i v řádu desítek procent. Například proočkovanost dětí proti klíšťové encefalitidě v Jihočeském regionu dosahuje 50 %, důvodem je především reflexe epidemiologické situace. Naproti tomu vyšší proočkovanost proti hepatitidě A˙v některých regionech je zase důsledkem očkování po proběhlých povodních.
Druhým mluvčím symposia byl prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Jak řekl, nedávné zkušenosti s debatou kolem prasečí chřipky jej nutí, aby stále znovu obhajoval význam očkování jako takového. "Myslel jsem si, že o tom již není třeba hovořit. Vývoj v posledním roce mě však přesvědčil o opaku. Vakcinace je nejúčinnější zdravotnickou intervencí hned po zajištění pitné vody." Rovněž polemizoval s názorem, že očkování by mělo být dobrovolné. "Jistě, jsou země, kde je očkovací politika založena na svobodném rozhodnutí jedince, a přesto dosahují přijatelně vysoké proočkovanosti. Při bližším pohledu však zjistíme, že jsou tam velmi silné nepřímé nástroje, například nemá-li dítě předepsané očkování, nevezmou je do školy."
V poslední prezentaci se na problematiku očkování dospělých a na některé mýty spojené s očkováním ve vyšších věkových skupinách zaměřil vakcinolog doc. MUDr. Roman Chlíbek, děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. "Dříve měl praktický lékař pro dospělé pouze hlídat přeočkování proti tetanu, ti aktivnější nabízeli i ochranu proti chřipce a klíšťové encefalitidě," uvedl. Nyní je toto spektrum daleko širší - přibyla polysacharidová vakcína proti pneumokokům a očkovací látky proti hepatitidám, praktici (i když vzácně) očkují proti HPV.
Aktuální je i přeočkování proti pertussi. Očekává se brzký nástup vakcíny proti herpes zoster. Doc. Chlíbek představil návrh, jak by mohl vypadat očkovací kalendář pro dospělé. Je v něm přehledně graficky znázorněno, ve které věkové periodě jaké očkování připadá v úvahu a v jakém intervalu. Stejně jako prof. Prymula se i doc. Chlíbek zmínil o tom, jak zavádějící byla komunikace kolem vakcinace proti prasečí chřipce.
"Příkladem může být neadekvátní zveličování nežádoucích účinků spojených s tímto očkováním. V Evropě bylo očkováno 36 milionů lidí. Bylo hlášeno 49 případů Guillain-Barrého syndromu, čemuž se dostalo mimořádné mediální pozornosti. Přirozená incidence tohoto onemocnění je přitom 1,1 až 1,8 případu na sto tisíc obyvatel - na populaci o velikosti 36 milionů tedy za normálních okolností připadá 49 až 80 pacientů. Nedá se tudíž říci, že vakcinace tento výskyt jakkoli zvýšila," řekl doc. Chlíbek.
Co přinesl rok 2009 v očkování dětí
\\ Zavedení boosteru proti pertussi (dTpa‑IPV), včetně přeočkování proti tetanu ve věku 10 až 11 let.
\\ Doočkování inaktivovanou poliovakcínou (IPV) dětí ve věku 13 až 14 let a starších 14 let, jež nedostaly 5. dávku. V roce 2010 budou doočkovány 5. dávkou děti starší 11 let, které 5. dávku dosud nedostaly.
\\ Stanovení nové rizikové skupiny pro očkování proti pneumokokům – novorozenci s porodní hmotností do 1 500 g.
\\ Zrušení BCG revakcinace.
Zdroj: MEDICAL TRIBUNE