Péče o ikty – mírný pokrok v mezích zákona
Cévní mozkovou příhodu v České republice prodělá každý rok na 30 000 až 35 000 lidí. Přibližně třetina jich zemře. Většina z těch, kteří přežijí, si odnáší větší či menší postižení. Tyto následky by mohly být podstatně menší, kdyby se nemocným včas dostalo jak náležité léčby v akutním stavu, tak specializované rehabilitace v rámci péče následné.
I když si to ne vždy laická (a někdy i odborná) veřejnost uvědomuje, CMP je emergentní stav. Mozkové buňky jsou dokonce mnohem náchylnější na nedostatek kyslíku než buňky myokardu. Proto pacient s iktem vyžaduje okamžitý transport do vhodného nemocničního zařízení. Bezkonkurenčně nejlepším řešením je hospitalizace nemocných na specializovaných odděleních typu iktových center a iktových jednotek, kde léčbu řídí specialisté (iktový tým) podle předem stanoveného protokolu.
Při současné incidenci mozkových infarktů a předpokladu, že 70 % všech pacientů bude hospitalizováno na iktové jednotce, jsou minimálním stanoveným počtem čtyři iktová lůžka na 100 000 obyvatel. V roce 2007 bylo v České republice celkem 287 iktových lůžek. Tento počet činí 70 % optimálního stavu. Distribuce iktových lůžek je však velmi nehomogenní a také počty léčených pacientů v jednotlivých regionech jsou velmi variabilní.
Ke zřetelnému zlepšení došlo v Praze. Zde je v současné době plně funkčních pět iktových center, která disponují 38 lůžky, a tři iktové jednotky vybavené celkem 10 lůžky. Pražská populace je však nejstarší v republice a metropolitní zařízení mnohdy slouží jako superkonsiliární pracoviště. Jsou zde tedy častěji léčeni nemocní v závažnějším stavu, což prodlužuje dobu hospitalizace. “Proto je současný stav iktových lůžek nedostatečný a jejich počet by bylo potřeba zdvojnásobit. Situaci zhoršuje fakt, že zcela chybí kapacity pro následnou rehabilitaci, a tak nemáme kam pacienty po odeznění akutní fáze překládat,” uvádí doc. MUDr. Jiří Bauer, CSc., vedoucí lékař iktového centra Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Sysifovská práce na budování sítě iktových center
Optimální terapii v akutní fázi ischemické CMP představuje trombolýza. V roce 2006 bylo podle mezinárodního registru SITS (Safe Implementation of Thrombolysis in Stroke), který vede švédský Karolinska Institutet, v České republice provedeno 255 systémových trombolýz u pacientů s mozkovým infarktem, v roce 2007 to bylo již 526 trombolýz. Nejvíce ze všech krajů České republiky jich bylo provedeno v Praze. Tato léčba zde byla poskytnuta 3,6 % nemocných s ischemickým iktem. Celostátní průměr je 1,88 %. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že při optimálním fungování sítě iktových center a jejich dobré komunikaci se záchrannou službou je možné trombolýzu poskytnou až osmi procentům nemocných s iktem ischemické etiologie. Bez komplexního přístupu na celostátní úrovni se tyto parametry v dohledné době nezlepší.
“Máme pocit, že vždycky tu svoji pomyslnou kouli vystrkáme nahoru a koncepční řešení je na dosah ruky, v tu chvíli se ale změní ministr a s ním celé vedení jeho úřadu a my začínáme znovu. V poslední době ale mám pocit, že je komunikace s ministerstvem na dobré cestě,” říká doc. Bauer.
“Ve spolupráci s Cerebrovaskulární sekcí České neurologické společnosti ČLS JEP jsme zmapovali situaci, jak jsou po stránce personálního i věcného vybavení jednotlivá zdravotnická zařízení schopna tuto specializovanou péči provádět. Vytvořili jsme seznam požadavků, které iktová centra musejí splňovat. Další fází pak bude představení tohoto projektu zdravotním pojišťovnám,” uvádí MUDr. Stanislava Pánová, ředitelka odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2008, strana A4
Zdroj: