Panrezistentní Klebsiella pneumoniae v USA
V Morbidity and Mortality Weekly Report amerického Centers for Disease Control and Prevention referují lékaři z nevadského Rena o případu seniorky, která zemřela na infekci panrezistentním kmenem Klebsiella pneumoniae. Nejde o první případ infekce panrezistentním kmenem bakterie v USA. Odborná veřejnost však vnímá tento případ jako další pádný důkaz, že je třeba se rezistencemi patogenních bakterií vůči antibiotikům vážně zabývat.
Pacientka ve věku nad 70 let byla hospitalizována s diagnózou systémové infekce, jejímž zdrojem byl serom v oblasti pravé kyčle. Navzdory léčbě došlo u pacientky k septickému šoku a následnému úmrtí. Testy ukázaly, že infekce vzdoruje všem čtrnácti antibiotikům, která měla nemocnice k dispozici. Pacientka pobývala dlouhodobě v Indii, kde si před dvěma roky přivodila frakturu femuru komplikovanou zánětem. Rozvoj osteomyelitidy vedl k tomu, že byla v Indii opakovaně hospitalizována.
Následné bakteriologické vyšetření v USA odhalilo jako původce infekce karbapenemrezistentní kmen Klebsiella pneumoniae. Test na citlivost k antibiotikům odhalil u izolovaných bakterií plnou rezistenci k 26 antibiotikům včetně aminoglykosidů a polymyxinů a střední rezistenci k tetracyklinovému derivátu tigecyklinu. Izolát byl odolný také vůči kolistinu, což vedlo k cílenému vyšetření na gen mrc‑1, který se vyskytuje v plazmidech a zajišťuje nositelům rezistenci ke kolistinu. Výsledek vyšetření na gen mrc‑1 byl negativní. Bakterie vzdorovala všem antibiotikům, jež jsou v USA lékařům dostupná. Relativně nízká byla rezistence k fosfomycinu (minimální inhibiční koncentrace 16 μg/ml), ale ten je v USA schválen jen k perorálnímu podávání pro nekomplikované případy cystitidy, nikoli pro intravenózní podávání. Jako mechanismus rezistence ke karbapenemům byl potvrzen nález New Delhi metalo‑beta‑laktamázy kódované genem NDM‑1.
Vyšetření dalších pacientů hospitalizovaných na stejném oddělení jako pacientka s panrezistentním kmenem Klebsiella pneumoniae neodhalilo výskyt karbapenemrezistentního kmene. Potvrdilo se, že se pacientka umístěná do izolace nestala zdrojem nákazy pro další pacienty nebo zdravotnický personál a opatření přijatá pro prevenci šíření infekce byla účinná.
Autoři zprávy pod vedením epidemioložky Lei Chenové z nevadského Washoe County Health District zdůrazňují, že navzdory výskytu enterobakterií rezistentních na karbapenemy zůstává výskyt kmenů vzdorujících všem dostupným antibiotikům výjimečnou záležitostí. V databázích Centers for Disease Control and Prevention je kolem 250 záznamů o zachycení enterobakterií rezistentních na karbapenemy. Z nich 80 procent bylo vnímavých k nejméně jednomu aminoglykosidovému antibiotiku a 90 procent bylo vnímavých k tigecyklinu. V popsaném případě byla pacientka opakovaně léčena v Indii a tam se s vysokou pravděpodobností také nakazila. Autoři studie proto zdůrazňují potřebu evidovat předchozí léčbu v zemích třetího světa a v odůvodněných případech pobytu nebo léčby pacienta v zemích s výskytem enterobakterií rezistentních na karbapenemy by měla být vyšetření pacientů zacílena i na enterobakterie s tímto typem rezistence.
„Pokud čekáme na nějaký významný signál k tomu, abychom začali v otázce šířící se rezistence k antibiotikům skutečně razantně jednat jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, pak jsme jej právě dostali,“ prohlásil o případu z nevadského okresu Washoe mikrobiolog Lance Price, který vede Antibiotic Resistance Action na George Washington University.
Zdroj: MT