Pacientské organizace potřebují zviditelnit

MT: Upozorňujete své pacienty na existenci svépomocných organizací?

V ČR existuje mnoho klubů a sdružení, která nabízejí své služby ženám s maligním nálezem na prsu, vytvářejí pro ně možnost setkávání, pořádají ozdravné pobyty a podobně. Souhlasí‑li nemocná s návštěvou takové organizace, pak jí to samozřejmě doporučíme. Je to ale citlivá otázka, mnohé nemocné naopak nechtějí se svými potížemi seznamovat stále nové osoby.

MT: Jsou podle vás takovéto organizace prospěšné?

Domnívám se, že existence Jantaru má své opodstatnění. Tato společnost má určité specifikum. V jejím středu je osoba, která onemocnění důvěrně zná. Navíc je díky svému vzdělání erudovaná v psychologické i sociální oblasti. A to je velmi cenné – pacientky potřebují slyšet rady odborníka, který může nabídnout konkrétní kroky řešení. Setkání s lidmi, kteří problematice rozumějí a umějí poradit, je vždy ku prospěchu nemocného při jakékoli diagnóze, u maligního onemocnění to platí dvojnásob.

MT: Domníváte se, že jsou lékaři i pacientky dostatečně informováni o existenci a působení Jantaru a podobných sdružení?

To si netroufám odhadnout. Myslím, že nemocným by prospělo, kdyby věděli více o tom, v čem je činnost Jantaru specifická. Podle mě je povědomí o těchto organizacích malé, a to jak ve veřejnosti, tak u specialistů i lékařů první linie. Je potřeba usilovat o jejich zviditelnění. Rozhodně bych se přimlouvala za jejich větší medializaci.“

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2007, strana A16

Zdroj: