Pacient souhlasí – avšak je správně informován?
V souvislosti se seminářem o informovaném souhlasu vydala své stanovisko rovněž Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed). Upozorňuje v něm na nedořešené otázky problematiky informovaného souhlasu ve vztahu lékař-pacient a uvádí, že v současné praxi bohužel zůstává více otázek otevřených než zodpovězených.
Všechny zúčastněné strany vnímají nutnost situaci řešit a posunout kvalitu lékařské péče v oblasti komunikace, ale uvádění legislativní nutnosti informovaného souhlasu do praxe není šťastné. Informovaný souhlas je pouze částí komunikace mezi lékařem a pacientem a rozhodně komunikaci nenahrazuje.
CzechMed proto ve svém stanovisku zdůrazňuje:
* Je nutné vzít v úvahu různorodost lékařských zásahů a použitých technologií. Jiná forma je nutná u běžného odběru krve nebo podstoupení rentgenového vyšetření a jiná u náročné operace.
* Zohlednit by se měla i míra vzdělání pacienta a informovaný souhlas této skutečnosti přizpůsobit. Není vhodné používat odbornou terminologii, které pacient neporozumí, a není tudíž schopen informovaný souhlas zodpovědně poskytnout. Pak téměř není možné mít
"dokument-vzor", který všichni pacienti bez rozdílů musejí podepsat na znamení svého souhlasu. Naopak je nutné, aby v písemné podobě souhlasu bylo možno zaznamenat, co se pacientu sdělí, co ne a proč.
* Kolik závažných informací se musí pacient dozvědět, aby se to dalo považovat za dostatečný informovaný souhlas?
Není v zájmu lékaře ani ošetřujícího personálu zahltit pacienta výčtem nežádoucích účinků a možných rizik, a docílit tak jeho nechtěného "vyplašení" před důležitým zákrokem nebo operací. Podle odpovědi JUDr. Ondřeje Dostála je možné uvážit, že při zákrocích zbytných (např. plastických zkrášlujících operacích) je užitečné zmínit všechna závažná rizika. Naopak v situacích, kdy je nebezpečí z prodlení a jde ö život zachraňující výkon, není třeba tolik zdůrazňovat možná nebezpečí, protože pacient ve významném ohrožení již je a nemá příliš na výběr.
* V neposlední řadě se v souvislosti s problematikou informovaného souhlasu zapomíná na otázky kvality zdravotnického zařízení; nakolik erudované a úspěšné je v léčení té které konkrétní diagnózy. Teprve má-li i tuto informaci, může pacient skutečně zodpovědně rozhodnout o svém dalším osudu; zda využije služeb daného zařízení, nebo raději vyhledá takové, kde mají větší zkušenosti a vyšší úspěšnost dané léčby.
"Rád bych apeloval na využití principů informovaných souhlasů s přihlédnutím k požadavkům všech zúčastněných stran, místo pokusů najít jeden formulář pro všechny'. Informovaný souhlas je doplněním kvalitního a fungujícího vztahu mezi ošetřujícím lékařem a pacientem. Pomáhá pouze standardizovat nutné minimum, které je pro ochranu všech zúčastněných stran nutné učinit. Rozhodně nenahrazuje rovnocenný vztah mezi lékařem a pacientem, kde dominuje důvěra, porozumění, trpělivost a kompetentnost," upřesňuje MUDr. Miroslav Palát, prezident sdružení CzechMed.
Zdroj: Medical Tribune