Přeskočit na obsah

Ovlivňuje kostní metabolismus myokard?

Pacienti trpící srdečním selháním mají vyšší riziko úmrtí, pokud současně mají vysoké koncentrace kostního hormonu osteoprotegerinu (OPG). Tyto závěry byly diskutovány v rámci letošního kongresu ESC skupinou vědců z univerzitní nemocnice v Oslu ve spolupráci s dánskými a italskými lékaři. Již ve studiích proběhlých v minulosti byla vyslovena domněnka, že osteoprotegerin, hormon, který má za úkol zabránit úbytku kostní tkáně, je nějakým způsobem svázaný se srdečním selháním.

Experimentální studie in vivo na myším modelu potvrdily, že nedostatek osteprotegerinu vede k rozvoji osteoporózy, na druhé straně ale také ke vzniku kalcifikací velkých tepen. Současně lékaři vypozorovali, že kalcifikace velkých tepen je velmi častá u lidských pacientů, kteří zároveň trpí osteoporózou. Paradoxně se však zdá, že ačkoli studie na zvířecích modelech ukazují, že zvýšené koncentrace osteoprotegerinu mají protektivní vliv na cévy, humánní studie předpokládají, že jeho vysoké koncentrace jsou spojeny s horším klinickým stavem po prodělaném akutním infarktu myokardu.

Studie výše zmíněných lékařských týmů se pokusila objasnit doposud ne úplně zřetelnou souvislost mezi osteprotegerinem a srdečním selháním, především jeho prognostickou schopnost u pacientů s chronickým srdečním selháním. Za tímto účelem porovnali koncentrace osteoprotegerinu u 1 229 pacientů s chronickým srdečním selháním, pacienti pocházeli z 3,9 roku trvající italské studie GISSI-HF.

Výsledná pozorování ukázala, že pacienti s koncentracemi osteoprotegerinu v horní třetině referenčních hodnot měli dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí během doby sledování, než tomu bylo u pacientů s koncentracemi osteprotegerinu v dolní třetině těchto hodnot.

Spoluautor studie prof. Omland vidí výsledky studie jako zajímavé nejen z hlediska předpokládaného propojení kostního metabolismu s kardiálním onemocněním, ale také proto, že výsledky "nám pomohou lépe identifikovat pacienty se srdečním selháním, kteří jsou vystaveni nejvyššímu riziku. Jako specialisté pak můžeme těmto nejvíce ohroženým pacientům dříve nasadit intenzivní terapii."

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené