Osvětové akce zvyšují zdravotní gramotnost populace

U příležitosti Světového dne hypertenze, který každoročně pořádá World Hypertension League, se 14. května 2024 v Praze na Brumlovce konala pro širokou veřejnost akce s cílem nejen upozornit na rizika spojená s arteriální hypertenzí (AH), ale především nabídnout pomoc v podobě diagnostiky, prevence a terapie. Tu ve spolupráci s Centrem pro diagnostiku a léčbu hypertenze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha uspořádala společnost PRO.MED.CS Praha a. s.

Výskyt hypertenze v populaci rok od roku stoupá a rozhodně se netýká pouze lidí pokročilého věku. Zasahuje prakticky celé populační spektrum. Aktuální data ukazují, že hypertenzí v České republice trpí více než 2 miliony obyvatel, a alespoň čtvrtina nich o své nemoci, zejména kvůli jejímu asymptomatickému průběhu, nemá povědomí. Správná a včasná léčba hypertenze přitom významně zlepšuje prognózu nemocných.

Potvrdily to i poznatky z akce na Brumlovce, které ukazují, že v ČR je dnes i přes dostupnou moderní účinnou léčbu stále značné množství těch, kteří o svém vysokém krevním tlaku nevědí nebo tento problém nechtějí řešit. Součástí osvětové kampaně byl prostorný stan v blízkosti administrativních budov, kde se o měření TK postarali prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D., a MUDr. Matěj Zítek. Ze 128 zájemců, kteří si přišli tlak změřit, jich bylo 84 procent ve věku od 30 do 60 let. U téměř 30 procent z nich byl naměřen TK ≥ 140/90 mm Hg, přitom s hypertenzí se jich léčilo jen 16,5 procenta (viz tabulku 1). Výsledky také ukázaly, že polovina zájemců měla nadváhu nebo obezitu, což je jeden z významných rizikových faktorů i pro hypertenzi (viz tabulku 2).

Odborníci se zde v průběhu čtyř hodin snažili upozornit širokou veřejnost na nebezpečí a možné důsledky vysokého krevního tlaku, na důležitost prevence kardiovaskulárních onemocnění a na nové možnosti osvěty a léčby. To, že tak vysoký počet jedinců o své hypertenzi neví, je podle doc. Petráka způsobeno zejména tím, že lidé nechodí na preventivní prohlídky a zanedbávají primární prevenci. A netýká se to jen kontroly TK, ale i cholesterolu nebo glykémie, tedy parametrů, které vesměs člověka dlouho netrápí, bohužel jsou pak zachyceny až ve fázi orgánových komplikací, kterým se přitom dalo předejít.

Je známo, že AH ovlivňuje kromě jiného i stres a celkový životní styl. Potvrdil to i jeden z náhodně oslovených návštěvníků akce Jan (36 let), kterému lékař zjistil STK 160 mm Hg. Jak pro MT uvedl, vysoký tlak mu byl naměřen poprvé, dosud měl hodnoty pod 130/70 mm Hg. V poslední době se léčí s cervikokraniálním syndromem a potýká se se stresem. „Myslím, že naměřený vysoký tlak je způsoben právě psychikou. Také vím, že nedodržuji zdravý životní styl, kouřím, piji hodně kávy a nemám dostatek fyzické aktivity. Sám jsem už v poslední době pozoroval, že hlavně při nedostatku tekutin mi srdce tlouklo mnohem rychleji. Teď, když mi vysoký krevní tlak potvrdil lékař, samozřejmě navštívím svého praktika,“ uznal.

Přínosem akce je podle prof. Widimského právě možnost odhalení zvýšeného TK, což může pomoci stanovit diagnózu arteriální hypertenze, které musejí předcházet minimálně dvě návštěvy u lékaře. „V průběhu takovéto akce můžeme i poradit, jak by léčba mohla vypadat, a poukázat na rizika neléčené hypertenze. Lidé by měli vědět, že vysoký krevní tlak, přestože obvykle nebolí, může v případě nedostatečné léčby vést k závažným zdravotním život ohrožujícím komplikacím, jako jsou cévní mozkové příhody, infarkty myokardu, selhání srdce či ledvin,“ uvedl prof. Widimský.

Úskalí úspěšné léčby hypertenze v ČR

„Jsme svědky toho, že pacient, který má hypertenzi, léky vysadí a dlouhodobě lékaře nenavštěvuje. Jeho hodnoty TK jdou pak postupně nahoru. Přitom v dnešní době určitě dokážeme prakticky u každého pacienta nalézt takovou skladbu léků, která nepovede k nežádoucím účinkům a která mu bude vyhovovat. Záleží to na individuálním přístupu a trpělivosti,“ dodal prof. Widimský, podle něhož je problémem právě nedostatečná adherence k léčbě, kdy pacient předepsanou antihypertenzní léčbu, která může v některých případech vést k subjektivním nežádoucím účinkům, spontánně vysadí.

S tím souhlasí i doc. Petrák. „Přestože máme obrovské možnosti léčby, největším úskalím úspěšné terapie je nedostatečná spolupráce ze strany pacientů. Přestože se snažíme užívat fixní kombinace spojující dva i tři léky, což nemocným dodržování léčby zjednodušuje, zůstává non‑compliance největším problémem. A s tím jde často ruku v ruce nedodržování režimových opatření,“ dodává.

Ačkoli je hypertenze velkým problémem a v naší populaci patří k nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním, je poměrně snadno zjistitelná. „Na základě tří získaných hodnot, které jsme u každého zájemce naměřili, sice ještě nemůžeme hypertenzi diagnostikovat – k tomu, jak již bylo řečeno, je potřeba dvou návštěv v ordinaci, ale při naměření vysokého tlaku jsme účastníky mohli nasměrovat a doporučit další kroky,“ vysvětlil doc. Petrák s tím, že důležité je upozornit širší veřejnost na význam preventivních prohlídek, jednoduchost vyšetření, které má velkou výpovědní hodnotu, ale i na to, jaký dopad může mít neřešení vysokého tlaku na zdraví každého jedince.

„Celá čtvrtina pacientů, kteří si v rámci akce na Brumlovce nechali změřit TK, uvedla, že vůbec nechodí na preventivní prohlídky. Je pravda, že poměrně velkou část zájemců tvořili mladší lidé – a čím je člověk mladší, tím více se domnívá, že prevenci ještě nepotřebuje. Přitom víme, že v populaci v produktivním věku, zhruba mezi 20. a 60. rokem života, je výskyt hypertenze kolem 40 procent, přičemž nepatrně častější je u mužů, s věkem pak její výskyt narůstá,“ vysvětlil doc. Petrák.

Osvěta a prevence jsou alfou a omegou boje s hypertenzí

Pacienti s občasnými potížemi nebo rizikovým chováním by měli svůj krevní tlak pravidelně sledovat a nezanedbávat preventivní prohlídky u svého praktického lékaře, případně specialisty. Zásadní je proto cílit na primární prevenci, která by měla v první linii být především v gesci všeobecných praktických lékařů, v sekundární prevenci pak hrají významnou roli ambulantní specialisté, zejména internisté nebo kardiologové.

Jak se přítomní odborníci shodli, překvapivý byl zájem veřejnosti, zejména mladých lidí, kteří se u stánku zastavili a byli ochotni vystát frontu, jež se zde tvořila. Vysvětlení, proč zájem veřejnosti o takovéto akce převyšuje zájem o preventivní prohlídky v ordinacích lékařů, odborníci ale nemají.

Za přínosnou považuje doc. Petrák skutečnost, že lidé, kteří si přišli nechat změřit tlak, viděli správný postup, jak tlak měřit, a byl jim vysvětlen. Většina z nich nevěděla, že jim má být tlak měřen třikrát po sobě, jsou‑li první dvě naměřené hodnoty vyšší. V praxi to pak znamená, že pokud pacient u lékaře vidí, jak tlak správně měřit, a zná důvody, které k takovému měření vedou, je vyšší pravděpodobnost, že i jeho domácí měření bude probíhat správně.

„Lidé se hodně ptali a byl zřejmý jejich zájem o tuto problematiku. Překvapivě jsme se setkávali s řadou dotazů týkajících se vysokého krevního tlaku a režimových opatření, např. jestli solit atd.,“ ocenil doc. Petrák význam akce, kde byli zájemci také seznámeni s novou mobilní aplikací Vím, proč měřím krevní tlak, kde si mohou zapisovat naměřené hodnoty přímo do mobilního telefonu a sdílet je se svým lékařem. Odnesli si i tištěné deníky na zaznamenávání TK a letáky s podrobným návodem, jak tlak správně měřit.

Kromě mladých lidí z okolních kanceláří si změřit tlak a konzultovat svůj zdravotní stav přišli i starší, kteří se o akci dozvěděli. „Ti často již léčeni byli a přišli spíše na kontrolu, zeptat se, jestli je jejich léčba správná, a získat další informace. V rámci takovýchto akcí nemůžeme do procesu léčby úplně vstoupit, protože neznáme anamnézu pacientů, detaily onemocnění, intolerance předchozích léků atd., ale jsme schopni například odfiltrovat kombinace dvou léků s podobným mechanismem účinku,“ vysvětlil doc. Petrák s tím, že všichni zájemci o akci na Brumlovce, kteří již byli léčeni, měli léčbu nastavenu správně podle aktuálních odborných doporučení.

Základem úspěšné léčby je vedle včasné diagnostiky zejména spolupráce pacienta s lékařem. Pacient by měl mít dostatek informací a být k léčbě motivován. Ke vzniku účinných preventivních strategií je ale zapotřebí spolupráce zdravotnických pracovníků, médií, dobrovolnických organizací, ale i plátců a politiků.

Ačkoli o významu osvěty není pochyb, stále je v oblasti kardiovaskulárních onemocnění – a právě u tak častého onemocnění, jakým je hypertenze – nedostatečná. „Právě na obdobných akcích je vidět, jak mnoho lidí netuší, co hypertenze znamená. My, kteří se profesně pohybujeme v problematice vysokého TK, cholesterolu, diabetu atd., často zapomínáme, že člověku, který není medicínsky vzdělán, spousta informací a souvislostí uniká. To, co je pro nás samozřejmé, značná část veřejnosti netuší. A na těchto akcích si to vždy můžeme ověřit,“ připomněl doc. Petrák.

Proto takovéto osvětové akce mají smysl, byť jsou mířeny na menší skupinu lidí, kteří kolem například procházejí nebo se o nich dozvědí z letáků. Větší dopad sice mají osvětové akce ve velkých médiích, kde je oslovena podstatně větší část populace, takováto osvěta je ale stále nedostatečná. Přitom právě správné a srozumitelné informace a včasná prevence mohou značné části kardiovaskulárních příhod, které se podílejí na polovině úmrtí naší populace, zabránit, nebo je alespoň podstatně oddálit