Ostravské angiodny: cévní chirurgie versus intervenční angiologie
Za necelý měsíc se uskuteční druhý ročník ostravských angiodnů. Jak vznikla myšlenka uspořádat toto setkání?
Dříve jsme dělali podobný typ akcí, ale obvykle ve dvou- až tříletých intervalech a většinou jen při určité významné příležitosti – např. otevření Centra vaskulárních intervencí. Ale k tomu, abychom vytvořili tradici ostravských angiodnů, nás vedla především ta skutečnost, že angiologie se od ledna roku 2006 stala samostatným atestačním oborem a pod její křídla začala spadat také problematika intervencí na cévním systému. Ta byla předtím doménou především intervenčních radiologů. Nicméně je logické, že angiolog, který pacienta neinvazivně vyšetří a následně se o něho stará, chce převzít také zodpovědnost za léčbu – za intervenční výkon na sále.
V současné době pořádá v České republice dva velké kongresy Česká angiologická společnost ČLS JEP. V čem je ten váš odlišný?
Prozatím Česká angiologická společnost ČLS JEP organizuje akce, které jsou zaměřeny zejména na neinvazivní diagnostiku a konzervativní farmakologickou léčbu. Oproti tomu naším cílem je prezentovat především možnosti mezioborové spolupráce intervenčních angiologů a cévních chirurgů. Kongres je zaměřen spíše na problematiku invazivní katetrizační léčby cévních onemocnění a navíc je doplněn několika živými přenosy ze sálu.
Cílovou skupinou jsou tedy lékaři – především z České a Slovenské republiky –, kteří se zabývají intervenční angiologií, cévní chirurgií a intervenční radiologií. Součástí programu je také sesterská sekce, která je zaměřena na péči o pacienty při intervenčních angiologických či chirurgických výkonech, a rovněž na zajištění následné péče. Loňských angiodnů se zúčastnilo asi 180 lékařů a padesát zdravotních sester, letos počítáme s podobnou účastí.
Mohl byste představit konkrétní program a stěžejní témata letošního setkání?
V prvním ročníku jsme chtěli prezentovat zejména možnosti našeho pracoviště a obecně možnosti intervenční angiologie v České republice. Letos jsme se zaměřili už na specifickou problematiku – léčbu akutní a kritické končetinové ischémie, s důrazem na komplexní mezioborový přístup k diagnostice i terapii. Jedná se o onemocnění, která jsou aktuální a která pacienty nejvíce ohrožují, neboť ztráta končetiny bývá bohužel velmi často spojena i s možným úmrtím.
Uvedl jste, že součástí II. ostravských angiodnů budou také živé přenosy z katetrizačních sálů. U kterých výkonů budou tedy účastníci kongresu “asistovat”?
Většinou půjde o zákroky na dolních končetinách u nejvíce ohrožených pacientů, tedy s kritickou ischémií. Abychom prezentovali maximum informací a maximum možností endovaskulární léčby, budou videokonference probíhat ze tří různých pracovišť – naší Vítkovické nemocnice, Nemocnice Třinec-Podlesí a Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Během přenosu může operatér interaktivně diskutovat s auditoriem o možnostech dalšího postupu zákroku tak, aby pro daného pacienta zvolil optimální strategii, s optimálním výsledkem léčby.
Zúčastní se kongresu také zahraniční přednášející, aby se podělili o své zkušenosti? Jak si podle vás stojíme v porovnání např. s evropskými pracovišti?
Myslím si, že úroveň intervenčních výkonů – co do počtu a využití moderních technologií a zdravotnických prostředků – je v naší republice zcela srovnatelná s vyspělými centry na západ od hranic.
Na kongresu se představí MUDr. Ján Tomka z Národného ústavu srdcových a cievnych chorôb v Bratislavě, který bude hovořit o možnostech chirurgické léčby akutní končetinové ischémie. Dále prof. Petr Klement z McMaster University v kanadském Ontariu, který přišel do České republiky pomoci s rozvojem vědecké práce ve Fakultní nemocnici Ostrava a který bude prezentovat nové trendy v protisrážlivé léčbě – u pacientů při intervenčních angiologických výkonech a po nich.
Představíte na kongresu ještě nějaké další nové léčebné metody, přístroje či zdravotnické prostředky?
Chtěli bychom prezentovat novinky v endovaskulární léčbě – různé způsoby rekanalizace cév. Velmi se nyní diskutuje o lékových stentech určených pro tepny končetin, zejména pro oblast bérce, která je velmi úzce spjata s nebezpečím ztráty končetiny u diabetiků.
Lékové stenty se doposud užívaly pouze v kardiologii a znamenaly pro pacienta velkou výhodu. Lze předpokládat, že u nemocného s postižením tepen dolních končetin tedy lékový stent umožní stabilizaci končetiny a odeznění kritické ischémie, která ho ohrožuje amputací.
Jakým směrem se podle vás bude angiologie dál ubírat?
Trendy jsou zcela zjevné – užití miniinvazivních endovaskulárních procedur na úkor klasické chirurgie a vzájemná spolupráce cévních chirurgů a endovaskulárních specialistů, která vede k mnohem větší pravděpodobnosti dlouhodobé průchodnosti cév.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2008, strana NS1
Zdroj: