Osamělost vede k Alzheimerově demenci

Dvojnásobné riziko demence u osamělých lidí však nebylo v žádné kausální relaci k Alzheimerově nemoci či jiným formám demence. „Sociální izolace zřejmě vede k demenci jinými cestami,“ uvedli Robert S. Wilson a jeho kolegové z Rush University v Chicagu a z University of Pennsylvania. Podle nich je podstata asociace mezi osamělostí a Alzheimerovou nemocí a poklesem kognitivních schopností nejistá. „Nabízí se vysvětlení vzájemného vztahu mezi osamělostí a výskytem Alzheimerovy nemoci v tom smyslu, že osamělost je následkem demence jako behaviorální reakce na sníženou kognitivní funkci nebo je přímým výsledkem patologických změn vedoucích k demenci,“ míní výzkumníci.

Podle nich je ale také možné, že osamělost může nějak ovlivňovat neurální systém, jenž je důležitý pro paměť a kognitivní funkce. Longitudinální studie sledovala 823 mužů a žen. Všichni účastníci, kteří na počátku studie byli bez příznaků demence, byli sledováni po čtyři roky a každoročně vyšetřeni. Stupeň osamělosti byl měřen testem Jong‑Gierveld Loneliness Scale s celkovým skóre od 1 do 5, kde vyšší hodnoty indikovaly vyšší stupeň osamělosti. Podle výzkumníků riziko vzniku Alzheimerovy nemoci rostlo o 51 % na každý bod stupnice hodnotící osamělost. Například lidé se skóre 3,2 měli 2,1krát vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než lidé se skóre 1,4.

Alzheimerou chorobou onemocnělo celkem 75 účastníků studie. Pitvy u 90 zemřelých, kteří se studie účastnili, ukázaly, že osamělost nebyla v žádné relaci s patologickými změnami mozku nalézajícími se u Alzheimerovy nemoci nebo u cerebrálního infarktu.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2007, strana A12

Zdroj: