Orální topotecan u Ca plic

Topotecan v kapslích je specificky indikován u pacientů s relabujícím malobuněčným karcinomem plic, kteří vykázali kompletní či částečnou léčebnou odpověď na chemoterapii 1. linie a u nichž od doby ukončení této chemoterapie uběhlo nejméně 45 dní. Perorální léková forma byla recentně schválena americkým regulačním úřadem FDA.

Producent léku uvedl, že topotecanové kapsle jsou jediným perorálním jednosložkovým chemoterapeutickým lékem schváleným pro terapii malobuněčného karcinomu plic po selhání prvoliniové terapie. FDA schválil předmětný lék na základě výsledků studie III. fáze porovnávající aplikaci topotecanu ve formě kapslí doprovázenou kvalitní podpůrnou léčbou s terapií založenou pouze na kvalitní podpůrné léčbě u pacientů s relabovaným malobuněčným karcinomem plic, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro intravenózní terapii. Celkem 70 pacientů bylo v rámci této studie randomizováno k terapii topotecanem v dávkách 2,3 mg/m2/den podávaných po dobu pěti dnů s třítýdenním intervalem spolu s kvalitní podpůrnou péčí. Tato experimentální skupina byla porovnávána se 71 kontrolními osobami.

Pacienti v topotecanové větvi vykázali statisticky signifikantní zlepšení v celkové době přežití ve srovnání s pacienty, kteří byli pouze na podpůrné terapii (p = 0,0104).

Medián doby přežití v experimentální skupině činil 25,9 týdne (95% CI, 18,3–31,6) proti 13,9 týdne (95% CI, 11,1–18,6) u pacientů v kontrolní skupině. Hodnota relativního rizika činila 0,64 (95% CI, 0,45–0,90) a tento parametr ukázal na 36% redukci rizika úmrtí u pacientů, kteří užívali kapsle topotecanu spolu s podpůrnou péčí, ve srovnání s kontrolními subjekty.

K nejčastějším hematologickým nežádoucím účinkům nově schváleného léku patří neutropenie (61 %), anémie (25 %) a trombocytopenie (37 %). K nehematologickým nežádoucím účinkům patří zejména nausea (27 %), diarrhoea (14 %), vomitus (19 %), únava (11 %) a alopecie (10 %).

Topotecan patří do třídy léků známých jako inhibitory topoisomerázy I (topo‑I). Topo‑I je protein nezbytný pro proces dělení buněk jak normálních, tak i karcinomových. Interakce mezi topo‑I a topotecanem vede k trvalému poškození genetického materiálu a k apoptóze dělících se buněk.

Zdroj: