Onkologové se dohodli s VZP na financování center

Všeobecná zdravotní pojišťovna a Česká onkologická společnost ČLS JEP (ČOS) uzavřely Dohodu o porozumění, která v zásadních rysech vymezuje způsob financování vysoce nákladné péče o onkologické pacienty. „Věříme, že tato dohoda umožní, aby tito nemocní byli léčeni na evropské úrovni,“ uvedl předseda ČOS prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Základním principem, na kterém se pojišťovna i onkologové shodli, je soustředění technologicky a finančně náročné péče do osmnácti Komplexních onkologických center.

VZP se zavázala, že bude hradit léčbu pacientů, kteří už v péči těchto center jsou, i těch, kteří se do nich v průběhu roku 2007 dostanou. „Doufáme, že tak v praxi naplní požadavek, že finanční prostředky budou následovat konkrétního pacienta,“ uvedl prof. Vorlíček.

„Nákladná léčba bude poskytnuta těm pacientům, kteří z léčby mohou nejvíce profitovat, podle zásady ‚správná léčba správnému pacientovi‘ s cílem racionálně vynakládat náklady na terapii. Pro každou diagnózu a stadium onemocnění bude konkrétní postup navržen ČOS a dojednán pro celostátní úroveň s VZP,“ uvádí se v dohodě. VZP se v tomto dokumentu zavazuje, že uzavře právně závazné smlouvy s konkrétními zdravotnickými zařízeními nejpozději k 31. březnu 2007. Smlouvy pak budou aktualizovány nejméně jednou za rok, aby odpovídaly demografické situaci, změnám úhrad léčivých prostředků a změnám v legislativě.

Konec perského trhu

Své návrhy onkologická společnost podpořila detailní analýzou očekávané prevalence a incidence nejčastějších nádorových onemocnění, včetně předpokládaných počtů pacientů v jednotlivých stadiích. „Naši statistici dokázali předpovědět i to, u kolika ze stávajících pacientů dojde k relapsu, což je velmi důležité,“ upozornil J. Vorlíček. Tento přístup VZP oceňuje. „Dosavadní diskuse mnohdy připomínala perský trh, což se nyní podařilo překonat. Mohli jsme se rozhodnou na základě tvrdých dat,“ říká ředitel VZP MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA. Podle Pavla Horáka by takový způsob komunikace měl být modelový i pro jiná jednání o vysoce nákladné péči. „Uvítali bychom, kdyby podobně probíhala diskuse například v kardiologii, kde se u implantovaných defibrilátorů náklady na jednoho pacienta také mohou blížit milionu korun,“ uvedl.

Nedořešenou otázkou je, jak na toto nastavení poměrů zareagují ostatní zdravotní pojišťovny. Zvláště naléhavá je situace například na severní Moravě, kde dominantní postavení VZP není tak silné. „Na našem pracovišti přibližně čtyřicet procent pacientů patří pod jiné pojišťovny než VZP. Doufáme, že další pojišťovny budou VZP následovat,“ uvádí MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D., z Onkologické kliniky FN Olomouc. Onkologové také dlouho upozorňovali na dvě sporné položky v původním seznamu Komplexních onkologických center, který vyšel vyhláškou. Tou první bylo sloučení Masarykova onkologického ústavu a FN Brno do jednoho centra a druhou zařazení zatím neexistujícího Centra hadronové terapie ve FN Bulovka. Nová dohoda v tom dává odborné společnosti za pravdu a vychází ze seznamu, který předložila ČOS.

Součástí dohody je i to, že VZP od onkologických center získá data o výsledcích léčby. Tyto údaje prozatím nebudou veřejně dostupné. „Cítím, že zde máme vůči pacientům dluh, protože podle mého názoru mají právo vědět, jak úspěšná léčba v konkrétním centru je. Aby ale mohla veřejnost tato data správně využít, je třeba je adekvátně zpracovat, což si vyžádá několik let,“ říká Jiří Vorlíček.

Při této příležitosti také zdůraznil, že se nijak nesnižuje význam onkologů, kteří pracují mimo Komplexní onkologická centra „Naopak. Právě oni posuzují konkrétní onemocnění konkrétního pacienta a rozhodují o tom, kdo bude do centra poslán. Jejich zodpovědnost bývá větší než u lékařů na velkých pracovištích, kteří se mohou opřít o rozsáhlé klinické zázemí a požádat o bezprostřední konzultaci,“ řekl J. Vorlíček.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2007, strana B8

Zdroj: