Přeskočit na obsah

Onkologická léčba je prioritou, reprodukční medicína se jí ale umí přizpůsobit

Přednosta reprodukčního centra prestižní kanadské univerzity McGill dr. Hananel Holzer je zároveň světovým odborníkem na onkofertilitu. Již téměř rok spolupracuje jeho centrum s brněnským institutem reprodukční medicíny Unica – obě instituce společně sdílejí své know‑how, vzájemně školí své odborníky a společně přednášejí po celém světě. Při nedávné návštěvě České republiky pohovořil dr. Holzer o důležitosti onkofertility a o možnostech, které tento obor v současné době má.

Onkofertilita je relativně nový obor. Bude mít podle vás stále větší význam?

Rakovinou každým rokem onemocní relativně velké množství žen a mužů v plodném věku. Na druhou stranu můžeme pozorovat obrovskou snahu onkologů, díky kterým se naděje na přežití a uzdravení stále zvyšuje. Léčba nádorových onemocnění má bohužel velmi častý negativní vedlejší účinek: snížení plodnosti. My těmto pacientkám a pacientům umíme pomoci, ovšem je třeba začít včas, ještě před zahájením onkologické léčby.

Intenzivně se snažíte, aby fungovala spolupráce mezi onkology a specialisty na reprodukční medicínu. Založil jste síť Cancer Knowledge Network; jak přesně funguje?

Onkologové mají své poslání – zachraňovat lidské životy. Za to je musíme obdivovat. Plodnost svých pacientek však zatím nepovažují za tolik důležitou. Pomalu se to sice zlepšuje, zároveň se ale také stává, že nemají povědomí o nejnovějších metodách, které reprodukční medicína nabízí. Existuje zde jistá komunikační mezera a naším úkolem je tuto mezeru vyplnit.

Umožnili jsme onkologům, aby se připojili k našemu systému, ve kterém ihned zjistí, která centra v okolí se zachováním plodnosti zabývají. Namísto telefonování a rozesílání mailů mohou snadno vyplnit on‑line žádanku, která se odešle příslušnému centru, a mohou začít spolupracovat. Postavili jsme jakýsi most mezi těmito dvěma komunitami.

Mohl byste popsat, jak jednotlivé metody onkologické léčby ovlivňují plodnost?

Radioterapie může přímo poškodit vaječníky a vajíčka. Také může narušit hormonální systém. Samozřejmě záleží na oblasti a intenzitě ozařování. Chemoterapie může snížit ovariální rezervu. Přesný mechanismus bohužel zatím neznáme. Víme, že některé látky, které jsou využívány při chemoterapii, mohou doslova zlikvidovat rostoucí folikuly. Abych byl konkrétnější: žena se rodí s omezeným počtem vajíček. V embryonálním stadiu jich má přibližně 6 až 7 milionů, před nástupem puberty zhruba půl milionu. Jde o takzvané primordiální folikuly, které „spí“. Na začátku každého menstruačního cyklu začne několik z nich růst. Následně je jeden z nich vybrán a stává se dominantním folikulem, ostatní zanikají. Zjistili jsme, že chemoterapie ničí pouze ty folikuly, které rostou, ty „spící“ neovlivňuje. Během chemoterapie ovšem dochází k tomu, že folikuly rostou intenzivněji, takže v konečném důsledku postihne zkáza větší množství vajíček.

Jak u onkologicky nemocných žen získáváte vajíčka? Obvykle to zabere minimálně několik týdnů…

Prioritu má samozřejmě onkologická léčba, my se jí přizpůsobujeme. Při klasickém odběru vajíček začínáme stimulovat na začátku cyklu. Dnes už ale víme, že i když začneme se stimulací třeba až po ovulaci, stejně budou některé folikuly reagovat. Takže můžeme teoreticky začít stimulovat kdykoli, ačkoli jsme v tomto případě teprve v experimentální fázi. Další možností je in vitro maturace (IVM). Stačí jedna injekce a můžeme pacientce odebrat vajíčka. Samozřejmě upřednostňujeme klasickou stimulaci, protože s ní máme více zkušeností. Další možností je odběr části vaječníkové tkáně, její zmrazení a následná autotransplantace. Je ovšem nezbytné provést dvě operace, jednu kvůli odběru, druhou při transplantaci. Také zde existuje teoretické riziko metastáz, například u leukémie. Na celém světě se narodilo asi čtyřicet dětí počatých po transplantaci vaječníků, ale bohužel nevíme, z kolika pokusů. Tedy jestli je úspěšnost pět procent, deset procent nebo dvacet procent. Tato metoda je také stále ve fázi experimentů.

Některé stimulační protokoly také nejsou vhodné pro ženy s karcinomem…

Dnes už naštěstí máme k dispozici takové kombinace stimulačních protokolů, které můžeme použít i u onkologicky nemocných pacientek. Například u žen se zhoubným nádorem prsu máme dobré výsledky s letrozolem. Tyto látky umožňují stimulaci vaječníků a zároveň udržují nízkou koncentraci hormonů.

Jak je to s uchováním plodnosti u dětí?

Zde máme samozřejmě omezené možnosti: u dívek můžeme zmrazit vaječníkovou tkáň, u chlapců testikulární tkáň. Opět ale jde spíše o experimentální a poměrně složité postupy. Pozitivní však je, že onkologická léčba u dětí před nástupem puberty poškozuje plodnost méně než u dospělých lidí. Dívka, která ještě nemenstruuje, má po chemoterapii výrazně nižší riziko ovariálního selhání než dospělá žena.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené