Oncotype snižuje indikaci adjuvantní chemoterapie u Ca prsu

Na říjnovém setkání onkologických center zapojených do projektu Oncotype, které proběhlo na pozadí Jihočeských onkologických dnů v Českém Krumlově, prezentovala primářka MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., z Kliniky komplexní onkologické péče brněnského Masarykova onkologického ústavu jeho první předběžné výsledky. Z průběžné metaanalýzy (u 172 nemocných) vyplývá, že díky používání genomického testu Oncotype DX bylo téměř 68 procent těchto pacientek změnou léčebného rozhodnutí ušetřeno adjuvantní chemoterapie (a s ní souvisejících nežádoucích účinků), což je bezpochyby velmi pozitivní zjištění.

S rozvojem molekulárnědiagnostických metod se zásadně změnil přístup k terapii karcinomu prsu. Pacientky jsou již rutinně stratifikovány podle exprese hormonálních a HER receptorů nebo grade tumoru, nově se také prosazují metody sofistikovaného genomického testování, které přinášejí do klinické praxe zásadní změny. Jedním z moderních nástrojů, který je už na našem trhu k dispozici, je genomický testovací systém Oncotype DX, který analyzuje šestnáct genů asociovaných s tumorem a pět genů referenčních. Oncotype DX odhaluje pravděpodobnost recidivy a možný přínos adjuvantní chemoterapie u invazivního karcinomu prsu (CaP). Test může pomoci přesněji odhadnout očekávaný relaps onemocnění a sofistikovaněji rozhodnout o další individuální léčbě. Jeho cílem je totiž odlišit pacientky s nízkorizikovým nádorem, kterým by do léčebného schématu mohla být následně zbytečně zařazena adjuvantní chemoterapie.

Oncotype DX kvantifikuje expresi specifické skupiny genů v nádorové tkáni pomocí reverzní transkripce polymerázové řetězové reakce (RT‑PCR). Analýza genové exprese pak umožní určit pravděpodobný vývoj nádoru a jeho reakci na chemoterapii. Je doporučen pacientkám všech věkových kategorií s nově diagnostikovaným tumorem prsu I. nebo II. stadia, s pozitivitou estrogenového receptoru (ER+), negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (HER2–), s postižením žádné nebo maximálně tří lymfatických uzlin.

Design projektu

V současnosti probíhá v ČR projekt „Oncotype“, jehož cílem je objektivní posouzení dopadů změny rozhodnutí o adjuvantní léčbě pacientek s CaP a vyhodnocení úspor nákladů spojených s (ne)doporučením chemoterapie. Nemocné zařazené do projektu splňovaly indikační kritéria (viz níže) a jejich vzorky nádorové tkáně byly otestovány systémem Oncotype DX. Získané hodnoty tzv. Recurrence Score (RS) udávají s vysokou spolehlivostí pravděpodobnost výskytu recidivy onemocnění a podle toho byla také následně doporučována či nedoporučována adjuvantní chemoterapie.

Registr je spravován Institutem biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (IBA MU), data do něj vyplňují lékaři z daných center a v registru je pak porovnáváno rozhodnutí o adjuvantní léčbě před a po získání informace o výši rizika podle RS. Zatím bylo do studie zařazeno 172 nemocných z 11 center, jejich počty poslední dobou rychleji stoupají, což je podle K. Petrákové zřejmě dáno postupným získáváním zkušeností s testováním a lepším „osaháním si“ metody. Cílovým počtem projektu Oncotype je 200 pacientek. Nemocné na přání pojišťovny podepsaly informovaný souhlas „Pacientky splňující indikační kritéria (ER+, HER2–, grade 2, bez postižení mízních uzlin a s dalším rizikovým faktorem) byly rozděleny do tří podskupin podle zjištěných hodnot RS. Na stupnici od 0 do 100, kde vyšší hodnota znamená vyšší riziko recidivy, se nemocné standardně dělí na nízkorizikové (RS < 18), středně rizikové (RS 18–30) a vysoce rizikové (RS ≥ 31). Ve skupině nemocných zařazených do naší metaanalýzy bylo 55,1 procenta v nízkém, 37,7 procenta ve středním a 7,2 procenta ve vysokém riziku podle RS. U 55 procent nemocných byla tedy jednoznačně doporučena pouze hormonální léčba. Naopak, pouhých 7,2 procenta nemocných v nejvyšším riziku je mimořádně nízké a nejen pro pojišťovny zajímavé číslo,“ míní K. Petráková.

Změna v léčebném rozhodnutí je významná!

Projekt Oncotype také ověřoval, jaký dopad mělo na konečné rozhodnutí o další léčbě zjištění hodnoty RS. „Ano“ následně rozhodlo 59,9 procenta a „definitivně ano“ 33,1 procenta lékařů. Zatím nejzajímavější zjištění je přímé porovnání dvou koláčových grafů (viz graf).

„Před získáním znalostí o výsledku RS by chemoterapii spolu s hormonální léčbou dostalo celých 82,7 procenta, jen hormonální terapii 17,3 procenta nemocných. Po zapracování výsledků RS do konečného rozhodnutí o další adjuvantní terapii jsou tato čísla téměř přesně ‚inverzní‘ – pouze hormonální léčbu dostalo nakonec 83,8 procenta pacientek,“ hodnotí v závěru K. Petráková s tím, že k dispozici bude i „cost‑analýza“ úspor spojených s redukcí indikace chemoterapie (a tím pádem i s redukcí řešení jejích nežádoucích účinků) na základě provedení testu Oncotype DX a zjištění hodnoty RS. V této fázi projektu byla potvrzena 67,7% (!) úspora chemoterapie, což je jistě mimořádně zajímavé číslo.

Připomeňme, že vyspělá Evropa takto postupuje už delší dobu. Například metaanalýza dat získaných od 565 pacientek ze čtyř evropských zemí (Francie, Španělsko, Řecko a Velká Británie) ukazuje na 32 procent rozhodnutí o změně adjuvantní léčby na základě zjištění hodnoty RS. U grade 2 nemocných zde došlo k úspoře nákladů spojených s vynecháním chemoterapie v 56 procentech případů. V Irsku bylo v roce 2012 provedeno 342 testů a k úspoře nákladů na chemoterapii došlo u tří čtvrtin testovaných v celkové částce 856 tisíc eur.

Zdroj: