Omezení pasivního kouření – zatím nevyužitá šance

Jedním ze stěžejních témat letošního výročního sjezdu České kardiologické společnosti je pasivní kouření. V souvislosti s tímto podceňovaným rizikovým faktorem chtějí kardiologové oslovit nejen odbornou, ale i laickou veřejnost, a to ne pouze jednorázově.

„Tato kampaň nemá být militantní nebo agresivní. Nejsme ti, kdo rozhodují, co se smí a co se nesmí. Můžeme ale dát relevantní informace. Co nejvíce lidí by mělo vědět, co se v jejich těle děje, když jako nekuřáci vstoupí do zakouřeného prostředí,“ říká jeden z iniciátorů projektu prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

Již po čtyřminutové expozici pasivnímu kouření lze prokázat změny aortální tuhosti a 30minutová expozice vede ke snížení koronární rezervy, kdy se obě změny blíží nálezům u aktivních kuřáků. Ještě za 12 hodin po hodinové expozici lze prokázat snížení hyperémií navoditelné vasodilatace, která je jedním z uznávaných ukazatelů endoteliální dysfunkce. „Návrat do normálu přitom trvá mnohem déle, a když je člověk cigaretovému kouři vystaven dlouhodobě, tak už se to do normy nevrací. Některé změny jsou detekovatelné i po roce od doby, kdy expozice přestala,“ dodává prof. Linhart.

Expozice pasivnímu kouření zvyšuje kardiovaskulární riziko o 20 až 30 procent. Některé dlouhodobé studie nalezly riziko i vyšší, až kolem 40 %, což je číslo blížící se vlivu lehkého aktivního kuřáctví do deseti cigaret denně. Na toto riziko se přitom běžně zapomíná i při odběru anamnézy. „Lékaři se ještě ptají, zda pacient kouří, a když slyší ‚Ne‘, problematiku kouření opouštějí. Na pasivní kouření se už nezeptají,“ upozorňuje prof. Linhart.

K toleranci pasivního kouření přispívá podle něj současná legislativní úprava. „Především mi vadí, že platné zákony zapomínají chránit nekuřáky v restauracích, které jsou označeny jako kuřácké. Nekuřák mnohdy nemá na výběr. Když není povinnost oddělit kuřáckou a nekuřáckou část stavebně, jsou tyto restaurace celé kuřácké. Dříve alespoň platilo, že se nekouřilo v době jídla, což už také není pravidlem.“

V zemích, kde došlo k důslednému omezení kouření ve veřejných prostorách, restauracích a na pracovištích, poklesla kardiovaskulární úmrtnost velmi rychle, v řádu několika měsíců. Pokud byl zákaz zrušen, opět narostla. V metaanalýze deseti studií z pěti zemí dosahoval pokles incidence infarktu myokardu průměrně 17 % a s každým dalším rokem zákazu narůstal příznivý účinek přibližně o 26 procent. „Přitom se týká jen části populace chodící do restaurací. Jako zdravotníci už nemáme rezervu, abychom něčeho takového dosáhli lepší péči o pacienty.“

A nejde jen o incidenci infarktu, ale i jeho závažnost: „V experimentální studii bylo prokázáno, že u pokusných zvířat, která byla vystavena pasivnímu kouření, je postižení srdeční stěny daleko rozsáhlejší.“ Kardiologové by proto chtěli podpořit ty podnikatele, kteří provozují nekuřácké restaurace a bary.

„Chceme jim nahlas poděkovat – je to od nich odvážný počin a velký příspěvek ke zlepšení zdravotního stavu populace. V druhé půlce roku bychom měli distribuovat certifikát, který jim vysloví uznání. Můžeme jim pomoci v tom, že více lidí bude vědět, že pobytem v zakouřeném prostředí si ubližuje. Aktivní kuřák inhaluje stokrát víc zplodin než pasivní, a přesto jeho riziko je jen asi dvojnásobné. Pravděpodobně jsou zplodiny v kouři jedovatější než to, co kuřák přímo vdechuje.“

Mohlo by se zdát, že jde o ztracený boj. „Já si to nemyslím, jsem optimista, věřím, že Češi přijmou takovou legislativu, která je posune mezi vyspělé země. Vzdát to nemůžeme. Máme v ruce relativně jednoduchý nástroj, který může kardiovaskulární riziko velmi zřetelně snížit. To, že jsme jej na rozdíl od ostatních vyspělých zemí nevyužili, je odrazem poměrů na české politické scéně. Je to velká škoda. Dalším krokem proto bude oslovení poslanců – myslím, že dosud jim správné informace chyběly. Měli by si uvědomit, že benevolencí současného stavu ohrožují spoustu lidí. Chybí zde však podpora z nejvyšších míst. Je smutné poslouchat prezidentova poradce, když hlásá, že boj proti kouření je boj proti svobodě. Stejně není podle mě v pořádku, když prezident osobně slavnostně otevírá fabriku na cigarety společnosti Philip Morris. Ostatně, že se dá něco změnit, vidíme na stravovacích návycích. Lidé dnes jedí podstatně zdravěji než před dvaceti lety – a také k tomu bylo zapotřebí opakované a dlouhodobé informování,“ uvádí prof. Linhart.

V rámci kampaně se veřejnosti dostane i informací o centrech pro léčbu závislosti na tabáku. „Každý rok se snaží odvyknout statisíce lidí a většina z nich marně. S odbornou pomocí se šance na úspěch významně zvyšuje. Také proto se během sjezdu koná kurs základní intervence v této oblasti, zvlášť pro lékaře a pro sestry,“ uzavírá prof. Linhart.Expozice pasivnímu kouření zvyšuje kardiovaskulární riziko o 20 až 30 procent. Některé dlouhodobé studie nalezly riziko i vyšší, až kolem 40 %, což je číslo blížící se vlivu lehkého aktivního kuřáctví do deseti cigaret denně. Na toto riziko se přitom běžně zapomíná i při odběru anamnézy. „Lékaři se ještě ptají, zda pacient kouří, a když slyší ‚Ne‘, problematiku kouření opouštějí. Na pasivní kouření se už nezeptají,“ upozorňuje prof. Linhart.

Lucie Ondřichová

Zdroj: Medical Tribune