Odbory: Jestli MZ nesplní dohodu, další protest je nevyhnutelný

Takřka půl roku od podpisu dohody, která ukončila loňský protest lékařů, přikládají odbory opět pod kotel. Jediným splněným bodem je prý ten, kterým se od ledna tohoto roku zvýšily zdravotníkům mzdy a platy. Příprava slibovaných systémových změn podle ČLK a odborů vázne.  Zástupci lékařů a ostatních zdravotníků proto hrozí opakováním protestu, který by mohl být prý dokonce razantnější než ten loňský. Podle Ministerstva zdravotnictví jsou ale všechny body dohody průběžně plněny.

Loňská protestní akce, kterou iniciovala Sekce mladých lékařů ČLK v reakci na změny zákoníku práce umožňující až zdvojnásobení přesčasových hodin ve zdravotnictví, byla největším lékařským protestem od památné akce „Děkujeme, odcházíme“. Ta skončila 17. února 2011 podpisem memoranda, které podle ČLK nebylo ze strany státu, resp. Ministerstva zdravotnictví dosud splněno. V prosinci podepsaná dohoda pak mimo jiné slibuje i splnění slibů učiněných již v roce 2011 Leošem Hegerem, někdejším ministrem zdravotnictví a stranickým kolegou současného ministra Vlastimila Válka (TOP 09). Současná dohoda ale obsahuje i řadu dalších příslibů systémových řešení v oblastech odměňování, kontroly množství přesčasové práce či vzdělávání. Přelomovou změnou pak má být speciální zákon o odměňování zdravotnických pracovníků, kterým by se mělo sjednotit odměňování ve všech zdravotnických zařízeních. A právě průtahy při realizaci tohoto bodu dohody trápí zástupce zdravotníků nejvíce.

Kubek: Splněn byl zatím jen první bod

Podle prezidenta ČLK Milana Kubka byla půl roku od podpisu dohody splněna pouze její první část týkající se navýšení platů a mezd zdravotníků od ledna tohoto roku. „Přes celou řadu problémů referovaných z jednotlivých nemocnic se dá říci, že tento bod byl v podstatě splněn a je plněn. Bohužel však jako jediný,“ poznamenal Milan Kubek, podle něhož bylo cílem navýšení platů a mezd od ledna 2024 uklidnit situaci a vytvořit čas a prostor pro vládu, aby mohla připravit skutečné a zásadní změny, které by mohly zlepšit pracovní podmínky v českých nemocnicích.

„Obáváme se, že k dalším změnám už nedojde. Ať už jde o vzdělávání, kdy ministerstvo nechce otevřít zákon o vzdělávání lékařů, nejistý osud zákoníku práce, kdy má jít zákoník do Poslanecké sněmovny a my stále nemáme definitivní znění, nebo nejzásadnější slib, a to vytvoření speciálního zákona o odměňování zdravotníků,“ shrnul Kubek. Právě posledně jmenovaná norma má podle Kubka zajistit naplnění tzv. Hegerova memoranda z roku 2011 – tedy aby lékaři, bez ohledu na to, v jakém typu nemocnice pracují, pobírali plat či mzdu na úrovni 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy v závislosti na jejich kvalifikaci, praxi a odpovědnosti.  

Žitníková: Změnit stačí jen tři slova

Sjednocení odměňování českých zdravotníků je dlouholetý cíl lékařských i zdravotnických odborů. Podle šéfky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) Dagmar Žitníkové je odměňování zdravotníků nerovné – rozdíly jsou prý v řádech vyšších tisícikorun. „Když se podíváme na statistické údaje, tak zjistíme, že rozdíly v odměňování mezi jednotlivými zaměstnanci nemocnic jsou v závislosti na právní formě zařízení poměrně široké. U lékařů činí rozdíl skoro 4 000 korun, u sester dokonce až 10 000 korun měsíčně,“ upozornila Žitníková, podle níž odbory předkládaly ministrům svůj návrh na sjednocení odměňování opakovaně.

„Ten návrh je velmi jednoduchý. Stačilo by v zákoníku práce v § 109 vložit nové písmeno f, kde by byla pouze tři slova – ‚lůžková zdravotnická zařízení‘, tak jednoduché by to bylo. Ale politicky to samozřejmě tak jednoduché není,“ uvědomuje si Dagmar Žitníková.  Přestože zástupci zdravotníků uvítali slib v podobě vzniku speciální právní normy pro odměňování, vyřešení tohoto problému skrze drobnou úpravu zákoníku práce by bylo dle Žitníkové snazší. „Samostatný zákon je samozřejmě velký problém. Legislativní proces trvá dlouho a termín 1. ledna 2025 je z našeho pohledu nereálný. Tak uvidíme, co ministerstvo předloží,“ uvedla Žitníková, podle níž by se vedle sjednocení odměňování mělo jednat i o pracovních podmínkách jako takových, tedy včetně benefitů pro zdravotníky či možnosti dřívějšího odchodu do penze a dalších nástrojů, jež by měly stávající zdravotníky udržet v oboru a zatraktivnit povolání pro budoucí absolventy.

Engel: Postup ministerstva připomíná obstrukce

Jednání o vzniku zmíněného zákona jsou podle předsedy lékařských odborů Martina Engela nekonstruktivní a připomínají prý ze všeho nejvíce obstrukce. Engelovi vadí zejména skutečnost, že k jednání, která dosud proběhla dvě, byly přizvány další subjekty, které se zdravotnictvím nemají příliš společného. „Kolem stolu se sešlo obrovské množství lidí a stále se řešilo, zda zákon ano, či ne. Takové plebiscity mají probíhat před tím, než se něco podepíše. V okamžiku, kdy se podepíše, že sjednocené odměňování bude a ten zákon bude, tak už není prostor k takovým diskusím,“ míní Engel, podle něhož byly na jednání a k existenci zákona přizvány a k zákonu se vyjadřovaly i „velmi podivné“ subjekty jako například Hospodářská komora či Svaz průmyslu a dopravy, kterým otázka odměňování ve zdravotnictví nepřísluší.

ČLK následně uvedla Engelova slova na pravou míru a upřesnila, že prvního jednání pracovní skupiny, které se uskutečnilo až 15. února, se kromě signatářů dohody účastnili také zástupci České asociace sester, lékárníci, Svaz zdravotních pojišťoven, Sdružení soukromých nemocnic, Unie zaměstnavatelských svazů a další zástupci nominovaní ministrem Vlastimilem Válkem. „Někteří členové takto nesmyslně sestavené pracovní skupiny místo jednání o tom, jak konkrétně vláda svůj závazek splní, zpochybňovali samotný princip sjednocení odměňování za práci v lůžkových zdravotnických zařízeních majících smlouvy s veřejnými zdravotními pojišťovnami. Ministr Válek se jednání neúčastnil a postoj úředníků z jeho ministerstva připomínal ze všeho nejvíce obstrukce,“ stěžuje si komora ve stanovisku zaslaném médiím.

Na dalším jednání, které se uskutečnilo 7. března 2024, pak byl podle ČLK přijat návrh Milana Kubka, aby ministerstvo do 2. dubna, tedy den po Velikonocích, předložilo na dalším jednání pracovní skupiny konkrétní návrh zákona. „Ministerstvo požadované podklady nepřipravilo a den před svátky večer termín zrušilo. ČLK ani odborové organizace do dnešního dne (20. dubna, pozn. red.) neobdržely z Ministerstva zdravotnictví žádné konkrétní návrhy.  Čas ubíhá a důvodné podezření, že ministr Válek závazek splnit nehodlá, je stále opodstatněnější,“ konstatuje ČLK. Ta svůj špatný dojem z dosavadního průběhu jednání přenesla i na poslední z pravidelných setkání prezidentů profesních komor s premiérem, které se konalo 16. května. Zde ČLK požadovala projednání „neplnění závazků vyplývajících z dohody“. „Na výtku ze strany prezidenta ČLK reagoval ministr Válek tím, že informoval o jednání o zákoníku práce plánovaném na 22. května 2024. Po upozornění, že hlavní problém je jinde, tedy v liknavém přístupu ministerstva k přípravě zákona o odměňování zdravotníků, přislíbil ředitel odboru JUDr. Radek Policar předložit návrh tohoto zákona do 24. května 2024. Jakkoli takové tvrzení vypadá účelově, předseda vlády se s tímto vysvětlením spokojil,“ vylíčila ČLK v prohlášení.

Zda slíbený návrh Ministerstvo zdravotnictví skutečně v uvedený termín zástupcům zdravotníků předložilo, nebylo v době uzávěrky tohoto vydání známo. Nicméně ČLK a odbory daly zřetelně najevo, že tentokrát „nepůjdou pro ránu daleko“. „Pokud vláda hodlá zdravotníky podvést, tak jak to učinila po akci ‚Děkujeme, odcházíme‘, budou další razantní protesty zdravotníků nevyhnutelné,“ varovaly. Ministerstvo však všechny výtky druhé strany odmítá s tím, že každý jeden bod dohody plní (viz K věci).